Hlas Země se změnil: hluk mění chování zvířat i lidské vnímání světa

Svět zní úplně jinak, než před 100 lety. Podle biologů, kteří se specializují na vnímání planety poslechem, by ho naši prapředkové vůbec nepoznali.

Jak zní nejhlasitější zvuk v přírodě? Roku 2015 zveřejnili vědci v odborném časopise Geophysical Research Letters studii, v níž popsali, že nejhlasitěji dnes zní zvuky bublinek, které se uvolňují z tajících ledovců. Na Aljašce je hluk způsobený tímto zvukem už na úrovni asi 100 decibelů – podle vědců takto hlasitý oceán nikdy ve známých dějinách nebyl.

Zvuky způsobené člověkem a projevy lidské činnosti nahrazují v přírodě ty přirozené, které znali naši předkové – lidé to sice vnímají lehce i na zemi, ale zdaleka nejsilněji se to projevuje právě v oceánech. Mizí z nich charakteristické zvuky, jež vytvářely klasické zvukové klima oceánů po desítky milionů let.

Nahrávám video

Jedním z těch nejtypičtějších bylo cvakání klepítek drobných mořských krevet. Tito tvorové cvakají rychlostí až 90 kilometrů za hodinu – vytváří to ve vodě proud vody a také jasně rozpoznatelný zvuk, jenž se šíří až do vzdálenosti jednoho kilometru. Díky tomu, kolik těchto krevet ve světových mořích žije, byl tento zvuk v oceánech zcela dominantní.
Jenže od letošního roku víme, že i to zmizí: může za to okyselení oceánů. V březnu vyšel v odborném časopise Proceedings B článek, v němž vědci zkoumali, jak se mění cvakání krevetích klepítek ve stále kyselejším prostředí v oblasti hlubokomořských průduchů. Jejich studie prokázala, že čím kyselejší prostředí, tím méně často a méně hlasitě se krevety ozývají. Podle odhadů mohou zvuky krevet v oceánech mít již brzy jen čtvrtinovou hlasitost.

Jiné ticho, jiný hluk

Změny se projevují stále více i na pevnině. Roku 2015 se tomuto tématu intenzivně věnovali němečtí výzkumníci. Rozmístili v krajině 300 skrytých mikrofonů – pomocí nich sledovali, jak se mění podoba zvuku ve středoevropské přírodě.  Výsledky tohoto výzkumu budou znát až za řadu let, ale již nyní existuje řada dílčích prací, které tento problém popisují. Například studie na zvířatech žijících v okolí brazilských dolů ukazují, že zvířata mění svůj životní cyklus na noční – přes den se jim kvůli vyšší míře hluku hůř komunikuje, a tak to dělají až ve večerních hodinách, kdy pracovní doba končí. 

Lidmi způsobovaný hluk se projevuje nejen tím, že zvuky přírody přehlušuje, ale také v tom, že mění to, jaké zvuky zvířata vydávají. Existuje známý případ sýkor koňader, které žijí i u nás. Studie zveřejněná v časopise Cell popsala, že pokud tito ptáci žijí poblíž lidských příbytků, vydávají kratší, rychlejší a také výš posazené zvuky. Podle vědců nejde o změny genetické, ale o přizpůsobivost organismů, které se učí přežívat v prostředí, jež je pro jejich klasickou komunikaci se zpěvem nevhodné.

Řada zvířat se přizpůsobuje tím, že prostě zvyšují hlasitost svého zpěvu – dělá to řada zpěvných ptáků, ale třeba také kytovci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 8 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 12 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 15 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 17 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...