Hlas Země se změnil: hluk mění chování zvířat i lidské vnímání světa

Svět zní úplně jinak, než před 100 lety. Podle biologů, kteří se specializují na vnímání planety poslechem, by ho naši prapředkové vůbec nepoznali.

Jak zní nejhlasitější zvuk v přírodě? Roku 2015 zveřejnili vědci v odborném časopise Geophysical Research Letters studii, v níž popsali, že nejhlasitěji dnes zní zvuky bublinek, které se uvolňují z tajících ledovců. Na Aljašce je hluk způsobený tímto zvukem už na úrovni asi 100 decibelů – podle vědců takto hlasitý oceán nikdy ve známých dějinách nebyl.

Zvuky způsobené člověkem a projevy lidské činnosti nahrazují v přírodě ty přirozené, které znali naši předkové – lidé to sice vnímají lehce i na zemi, ale zdaleka nejsilněji se to projevuje právě v oceánech. Mizí z nich charakteristické zvuky, jež vytvářely klasické zvukové klima oceánů po desítky milionů let.

Nahrávám video

Jedním z těch nejtypičtějších bylo cvakání klepítek drobných mořských krevet. Tito tvorové cvakají rychlostí až 90 kilometrů za hodinu – vytváří to ve vodě proud vody a také jasně rozpoznatelný zvuk, jenž se šíří až do vzdálenosti jednoho kilometru. Díky tomu, kolik těchto krevet ve světových mořích žije, byl tento zvuk v oceánech zcela dominantní.
Jenže od letošního roku víme, že i to zmizí: může za to okyselení oceánů. V březnu vyšel v odborném časopise Proceedings B článek, v němž vědci zkoumali, jak se mění cvakání krevetích klepítek ve stále kyselejším prostředí v oblasti hlubokomořských průduchů. Jejich studie prokázala, že čím kyselejší prostředí, tím méně často a méně hlasitě se krevety ozývají. Podle odhadů mohou zvuky krevet v oceánech mít již brzy jen čtvrtinovou hlasitost.

Jiné ticho, jiný hluk

Změny se projevují stále více i na pevnině. Roku 2015 se tomuto tématu intenzivně věnovali němečtí výzkumníci. Rozmístili v krajině 300 skrytých mikrofonů – pomocí nich sledovali, jak se mění podoba zvuku ve středoevropské přírodě.  Výsledky tohoto výzkumu budou znát až za řadu let, ale již nyní existuje řada dílčích prací, které tento problém popisují. Například studie na zvířatech žijících v okolí brazilských dolů ukazují, že zvířata mění svůj životní cyklus na noční – přes den se jim kvůli vyšší míře hluku hůř komunikuje, a tak to dělají až ve večerních hodinách, kdy pracovní doba končí. 

Lidmi způsobovaný hluk se projevuje nejen tím, že zvuky přírody přehlušuje, ale také v tom, že mění to, jaké zvuky zvířata vydávají. Existuje známý případ sýkor koňader, které žijí i u nás. Studie zveřejněná v časopise Cell popsala, že pokud tito ptáci žijí poblíž lidských příbytků, vydávají kratší, rychlejší a také výš posazené zvuky. Podle vědců nejde o změny genetické, ale o přizpůsobivost organismů, které se učí přežívat v prostředí, jež je pro jejich klasickou komunikaci se zpěvem nevhodné.

Řada zvířat se přizpůsobuje tím, že prostě zvyšují hlasitost svého zpěvu – dělá to řada zpěvných ptáků, ale třeba také kytovci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 17 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 19 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...