Hlas Země se změnil: hluk mění chování zvířat i lidské vnímání světa

Svět zní úplně jinak, než před 100 lety. Podle biologů, kteří se specializují na vnímání planety poslechem, by ho naši prapředkové vůbec nepoznali.

Jak zní nejhlasitější zvuk v přírodě? Roku 2015 zveřejnili vědci v odborném časopise Geophysical Research Letters studii, v níž popsali, že nejhlasitěji dnes zní zvuky bublinek, které se uvolňují z tajících ledovců. Na Aljašce je hluk způsobený tímto zvukem už na úrovni asi 100 decibelů – podle vědců takto hlasitý oceán nikdy ve známých dějinách nebyl.

Zvuky způsobené člověkem a projevy lidské činnosti nahrazují v přírodě ty přirozené, které znali naši předkové – lidé to sice vnímají lehce i na zemi, ale zdaleka nejsilněji se to projevuje právě v oceánech. Mizí z nich charakteristické zvuky, jež vytvářely klasické zvukové klima oceánů po desítky milionů let.

Nahrávám video
Docent Daniel Frynta, sociobiolog z Přírodovědecké fakulty UK
Zdroj: ČT24

Jedním z těch nejtypičtějších bylo cvakání klepítek drobných mořských krevet. Tito tvorové cvakají rychlostí až 90 kilometrů za hodinu – vytváří to ve vodě proud vody a také jasně rozpoznatelný zvuk, jenž se šíří až do vzdálenosti jednoho kilometru. Díky tomu, kolik těchto krevet ve světových mořích žije, byl tento zvuk v oceánech zcela dominantní.
Jenže od letošního roku víme, že i to zmizí: může za to okyselení oceánů. V březnu vyšel v odborném časopise Proceedings B článek, v němž vědci zkoumali, jak se mění cvakání krevetích klepítek ve stále kyselejším prostředí v oblasti hlubokomořských průduchů. Jejich studie prokázala, že čím kyselejší prostředí, tím méně často a méně hlasitě se krevety ozývají. Podle odhadů mohou zvuky krevet v oceánech mít již brzy jen čtvrtinovou hlasitost.

Jiné ticho, jiný hluk

Změny se projevují stále více i na pevnině. Roku 2015 se tomuto tématu intenzivně věnovali němečtí výzkumníci. Rozmístili v krajině 300 skrytých mikrofonů – pomocí nich sledovali, jak se mění podoba zvuku ve středoevropské přírodě.  Výsledky tohoto výzkumu budou znát až za řadu let, ale již nyní existuje řada dílčích prací, které tento problém popisují. Například studie na zvířatech žijících v okolí brazilských dolů ukazují, že zvířata mění svůj životní cyklus na noční – přes den se jim kvůli vyšší míře hluku hůř komunikuje, a tak to dělají až ve večerních hodinách, kdy pracovní doba končí. 

Lidmi způsobovaný hluk se projevuje nejen tím, že zvuky přírody přehlušuje, ale také v tom, že mění to, jaké zvuky zvířata vydávají. Existuje známý případ sýkor koňader, které žijí i u nás. Studie zveřejněná v časopise Cell popsala, že pokud tito ptáci žijí poblíž lidských příbytků, vydávají kratší, rychlejší a také výš posazené zvuky. Podle vědců nejde o změny genetické, ale o přizpůsobivost organismů, které se učí přežívat v prostředí, jež je pro jejich klasickou komunikaci se zpěvem nevhodné.

Řada zvířat se přizpůsobuje tím, že prostě zvyšují hlasitost svého zpěvu – dělá to řada zpěvných ptáků, ale třeba také kytovci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Houby mezi sebou šíří drby o moči a vodě

Houbové sítě si mezi sebou vyměňují spoustu informací. V novém experimentu japonských mykologů se ukázalo, že si předávají odlišné informace v závislosti na tom, jestli na ně dopadají kapky vody nebo moči. A tato komunikace je opravdu bleskurychlá.
7. 4. 2026

Artemis II obletěla Měsíc a vrací se k Zemi

Čtyři astronauti na palubě kosmické lodi Orion splnili hlavní cíl mise Artemis II. Dokázali proletět kolem Měsíce, vyfotografovali ho z odvrácené strany a nyní už směřují k Zemi, kde by měli přistát v noci z pátku na sobotu.
7. 4. 2026

Na obloze září zelená kometa. Brzy může být vidět pouhým okem

Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.
7. 4. 2026

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
7. 4. 2026
Načítání...