Gekoni svedou běhat po vodě. Biologové popsali svérázný trik, který jim to umožňuje

Chůze nebo běh po vodní hladině nejsou v přírodě zase tak výjimečné, jak by se zdálo. Umí to nejen bazilišek zelený, kterému se kvůli této schopnosti přezdívá „Ježíšova ještěrka“, ale třeba i obyčejné české vodoměrky štíhlé. Až doposud vědci ovšem nevěděli, že po hladině svedou přejít i gekoni, kteří se proslavili spíše schopností běhat po zdech a stropech.

Podle nové studie, která schopnosti gekonů popsala, jsou v chůzi po hladině výjimeční zejména kvůli své velikosti. Zatímco pro menší a lehčí zvířata (např. hmyz) není pohyb po vodě nijak složitý, pro větší tvory už je prakticky nemožný. 

Gekonům, kteří dorůstají do délky kolem šesti centimetrů (s ocasem asi dvojnásobku), se ovšem podařilo vyvinout neobvyklou techniku, ve které museli podle práce vydané v odborném časopise Current Biology zkombinovat tři rozdílné strategie do jedné. Jejich řešení je podle biologů v celé zvířecí říši jedinečné. Podívejte se, jak gekoni běhají po hladině:

Jak chodit po vodě

Vedle vědecky neověřené metody zázraku existují v podstatě dva způsoby, jak je možné chodit po vodní hladině. Tvor může být dostatečně malý, aby využil takzvaného povrchového napětí vody; platí totiž, že povrch kapalin se chová jako elastická fólie, po níž svede plout dostatečně dobře rozložená hmotnost. Tento trik využívá například vodní hmyz včetně zmíněných vodoměrek.

Druhou možností je stav, kdy tvor umí vyvinout obrovské množství energie, díky němuž může nohama veslovat tak rychle, že do vody vůbec nespadne – takhle vypadá trik baziliška zeleného:

Podobně to dělají třeba labutě při pokusu o vzlétnutí.

Gekoní vrtění

Biologové v laboratořích snímali pohyb gekonů na vodě pomocí vysokorychlostních kamer, a mohli detailně pozorovat, jak efektivní umí být bizarní vrtění těchto drobných plazů. Zjistili, že gekoni vlastně dupou na hladinu tak, že mezi nohou a vodou vznikají vzduchové bubliny, které pomáhají gekony nadnášet – a navíc vytváří sílu, která je posunuje vpřed. Pomáhají si v tom také ocasem, používají ho jako aligátoři.

Další dva faktory jsou už ale neviditelné. Jsou jím výše popsané povrchové napětí, které u relativně těžkých gekonů sice hraje menší roli než u maličkých bruslařek, ale stále funguje, a tím posledním je gekoní kůže, která má velmi silné hydrofobické vlastnosti. To neznamená, že by se vody bála, ale že ji odpuzuje – podobně jako třeba teflon. Díky tomu se mohou gekoni po povrchu vodní hladiny klouzat podobně jako bruslaři po ledu.

Žádný z popsaných faktorů by sám o sobě nestačil, ale dohromady fungují jako úspěšný recept na obratný, spolehlivý a především rychlý běh po vodě – podle autorů práce je několikrát rychlejší, než kdyby se gekon pokoušel vodu přeplavat.

Celý objev přitom vznikl naprosto náhodou. Když jeden americký biolog trávil dovolenou v Singapuru, všiml si a díky pohotové reakci i natočil, jak po hladině jezírka běží gekon. Záběry pak studovali další vědci, a na to navázal rozsáhlý laboratorní výzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 14 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 15 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 17 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 19 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.