Drak Šmak je v ohrožení: vzácného ještěra zabíjí pytláci i touha po exotickém mazlíčkovi

Drak Šmak z Tolkienova Hobita je obrovský, ohnivý a hrůzostrašný. Ještěr, který byl po něm pojmenován, vypadá jako jeho miniaturní kopie – je velký asi jako propiska. Česky se jmenuje kruhochvost obrovský, latinsky Smaug giganteus.

Právě jeho podobnost se slavným literárním a filmovým „příbuzným“ se pro něj ale nyní stává čím dál více rizikovou.

Dokud o ně lidé neprojevovali zájem, byli kruhochvosti vlastně neohrozitelní – stejně jako mytičtí draci i oni jsou chráněni obrněnými destičkami a ostrými trny. Díky tomu byli jen těžko ulovitelní pro větší zvířata a sami přitom fungovali jako nebezpeční predátoři pro menší tvory.

V současné době ale tento jihoafrický ještěr z přírody rychle mizí. Pokud se nestane zázrak, zřejmě z přírody zmizí do 5–10 let, odhadují ekologové. Za 40 let se oblast, kde ještě žijí, zmenšila o dvě třetiny, potvrdila nově zpráva v odborném časopise Journal for Nature Conservation. Místo dráčků našli vědci stopy po tom, že zde řádili pytláci.

Důkazy o tom byly všude: pasti, nástrahy, rozkopaná zem, v níž pytláci hledali ještěry. Pytláci dokonce vyplenili i místa, kde biologové kruhochvosty dlouhodobě sledovali – vědci tak přišli o zvířata, na nichž byl založen zásadní výzkum potřebný pro lepší znalost těchto tvorů.

Pašování Šmaků

Ohrožení těchto zvířat je o to větší, že se je doposud nedaří rozmnožovat v zajetí. Přesto se z Jižní Afriky stále legálně vyvážejí – a počet zvířat na export stoupá. Podle biologů, kteří kruhochvosty studují, je současně zcela jasné, že mnoho zvířat opouští zemi také nelegálně – důkazů je málo, ale existují. Například roku 2016 chytili nizozemští celníci pašeráka s devatenácti exempláři vzácného ještěra.

Nejnovější práce odhadují počet kruhochvostů ve volné přírodě asi na 680 000 kusů. To se zdá jako značně vysoké číslo, ale ve skutečnosti je to značně kritické číslo. Tito ještěři se totiž rozmnožují jen jednou za několik let a navíc mají vždy jen několik mláďat. Kvůli tomu se mohou velice rychle jejich počty snížit.

Vědci se nyní pokoušejí přemlouvat majitele půdy, aby pro kruhochvosty vyčlenili některá území, kde by ještěři mohli žít bez obav před narušením přirozeného biotopu lidskou činností. Současně tlačí na zpřísnění postihů pro pytláky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 14 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...