Děti rozpoznají tvář člověka, ještě když jsou v děloze

Každý rodič to dobře zná – malé děti mají ze všech vizuálních podnětů zdaleka největší zájem o obličeje. Řada studií to potvrdila seriózním výzkumem. Nyní se ukazuje, že děti si předpoklady pro tuto dovednost vyvíjejí už v děloze.

Díky pokroku v moderních technologiích víme o schopnostech ještě nenarozených dětí čím dál více – například to, jak dobře rozeznávají lidský hlas a že se možná dokonce ještě v děloze učí rozumět mateřskému jazyku. A teď vědci popsali, že již z dělohy děti rozeznávají tvářím podobné tvary. Když vědci svítili na břicha těhotných matek, sledovali, na jaké tvary a vzory děti nejvíc reagují. Hlavy děti nejvíc otáčely právě za tvary, které připomínají lidské obličeje.

Děti vidí víc, než jsme tušili

Vědci zveřejnili výsledky výzkumu v odborném časopise Current Biology na začátku června. Jde o vůbec první práci, která ukazuje, jak vypadá vizuální vnímání vnějšího světa u dětí. „Prokázali jsme, že ještě nenarozené děti dokáží rozlišit mezi tvary, přičemž upřednostňují tvary podobné obličejům před ostatními,“ uvedl vedoucí tohoto výzkumu Vincent Reid z Lancaster University. „U dětí jsme tuto preferenci rozpoznali už před desítkami let, ale nikdo zatím neprozkoumal, jak je tomu u nenarozeného plodu.“

Takovému výzkumu doposud bránily především překážky technického rázu; jenže pokrok v technických oborech je v posledních letech tak velký, že i tato poslední překážka padla. Konkrétním přístrojem, který umožnil tento pokus, byl 4D ultrazvuk s vysokou citlivostí.

Vědci testovali 39 lidských plodů ve třetím trimestru, jež sledovali právě pomocí výše uvedeného přístroje. Skrz břišní stěnu matky svítili dovnitř silné paprsky světla, vždy různě uspořádané – dítě díky tomu vidělo uvnitř na stěně dělohy nejrůznější tvary. Tyto světelné objekty se navíc pohybovaly, takže vědci mohli sledovat, jak na ně děti reagují.

Plod vidí

Pokud dostávaly obrazce do nějaké míry podobné lidské tváři (například tři světlené body připomínající oči a ústa), pak reagovaly mnohem živěji a aktivněji – sledovaly častěji takové „tváře“ otáčením hlavy a někdy i celého těla.

„Počítali jsme i s možností, že děti budou sledovat všechny tvary se stejným zájmem – přece jen jsou takové podněty pro ně zcela nové,“ uvedl Redi. „V takovém případě by se jejich reakce nijak nelišily. Ale ukázalo se, že reagují zcela odlišně na stimuly připomínající obličeje a že jejich reakce jsou v tomto ohledu značně podobné tomu, jak reagují novorozenci.“

Výzkum ukazuje, že tato preference pro lidské obličeje vzniká již v děloze, kde ji děti vlastně nemohou ještě ani nijak použít – nejde tedy o nic naučeného. Současně tento výzkum jasně prokazuje, že děti již v děloze mají poměrně dobře vyvinutý zrak a jsou do jisté míry schopné vnímat vnější svět – zejména, když je podnět doprovázený jasným světlem. Reid dokonce nastávajícím matkám doporučuje, aby se vyhnuly silným světelným paprskům dopadajícím na jejich břicha.

Stejný tým nyní pracuje na zdokonalení světleného zdroje, jenž by umožnil v experimentu pokračovat – nyní by vědci rádi ověřili, zda jsou nenarozené děti ve třetím trimestru schopné rozlišovat mezi kvantitou nebo dokonce schopné počítat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 3 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 4 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 7 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 8 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 9 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánovčera v 16:53‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
včera v 16:41‌‌

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
včera v 14:34‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.