Čína dokončila konkurenta Mezinárodní vesmírné stanice. Do kosmu poletí na jaře

Základní modul připravované čínské orbitální stanice, nazvaný Tchien-che (Nebeská harmonie), prošel předletovými kontrolami a v nadcházejících měsících by měl být vypuštěn. Napsal to portál Space.com s odvoláním na informace čínských kosmických úřadů.

Vybudování stanice bude další významný milník v programu vesmírného výzkumu Číny poté, co byla ve čtvrtek úspěšně navedena na orbitu kolem Marsu její sonda Tchien-wen. Ta má v květnu na povrch rudé planety spustit robotické vozítko. Pokud se přistání podaří a rover začne pracovat, stane se Čína teprve druhou zemí po USA, jež dokáže na Marsu provozovat takového automatického výzkumníka.

Dokončená stanice
Zdroj: China Manned Space Agency

Tchien-che bude základní obytnou sekcí pro tříčlennou posádku, jež by měla stanici navštěvovat po dobu až šesti měsíců. Modul bude zajišťovat energii a pohon pro celý orbitální komplex, který by měly tvořit ještě dva experimentální moduly.

Pozdější připojení těchto modulů umožní spojovací uzel na Tchien-che, který bude využíván i k zakotvení pilotovaných a nákladních lodí Šen-čou a Tchien-čou. Uzel poskytne také přechodovou komoru pro výstupy astronautů ven ze stanice.

Vznikne na jaře

Základní modul, dlouhý 18 metrů a s hmotností 24 tun, vynese z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan raketa Dlouhý pochod 5B. Testovací fáze tohoto raketového nosiče jsou podle Číňanů již v závěrečné fázi a jeho části by měly být brzy přepravené do Weng-čchangu.

Čína nesdělila časový harmonogram misí k nové stanici, uvedla jen, že by se měly uskutečnit na jaře. Portál Space.com poukázal na to, že předchozí starty raket Dlouhý pochod 5 se neuskutečnily dříve než za dva měsíce po přepravení jejich částí do střediska Wen-čchang.

Brzy po umístění Tchien-che na oběžné dráze by k modulu měla podle dostupných informací odletět nákladní loď Tchien-čou-2. Teprve poté se tam vypraví v lodi Šen-čou-12 první posádka, kterou by měla vynést raketa Dlouhý pochod 2F ze státního kosmického střediska Ťiou-čchüan v poušti Gobi.

Čínská naděje

Čína plánuje v letech 2021 a 2022 k dokončení svého orbitálního komplexu jedenáct misí. To zahrnuje vypuštění tří modulů, čtyři zásobovací lety nákladních lodí Tchien-čou a čtyři cesty posádek loděmi Šen-čou.

Dokončená stanice
Zdroj: China Manned Space Agency

Dokončená čínská orbitální stanice bude mít přibližně pětinovou hmotnost ve srovnání s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), což je projekt, z něhož Spojené státy Čínu vyloučily, poznamenal Space.com. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
včera v 09:00

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
včera v 08:02

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...