Čím větší jsou, tím hůř dopadnou. Evropské ryby v problémech

Mezinárodní tým vědců vedený ekology z univerzity v Aberdeenu zjistil, že velké evropské ryby a paryby, mezi něž patří například mnoho druhů žraloků a rejnoků, jsou nejvíce ohroženy vymíráním.

Mořské ryby i paryby jsou velmi rozmanitá skupina zvířat, která hraje důležitou roli v mořských ekosystémech. Současně patří mezi hlavní zdroje potravin pro mořské i suchozemské savce, zejména pro člověka. Nová studie, publikovaná dnes v pátek 26. května v odborném časopise Nature Ecology & Evolution, ukázala, že čím větší jsou ryby, tím je pravděpodobnější, že budou ohroženy vyhynutím. Za hlavní příčinu vědci pokládají, že jsou náchylnější k hrozbě, kterou pro ně představuje nadměrný rybolov. Rostou pomaleji, trvá jim tedy déle, než dospívají; většinou mívají také méně potomků. Ohrožuje je ale také sportovní rybolov – na rozdíl od malých ryb jsou velmi lákavou kořistí.

Nahrávám video
Ryby jsou kvůli teplu příliš aktivní
Zdroj: ČT24

Tým, který byl složen ze 44 výzkumníků z celého světa, získal finanční prostředky od Evropské komise a skotské organizace Marine Alliance for Science and Technology for Scotland. Studie byla součástí velkého projektu o posouzení rizik, která hrozí rybám ve světových oceánech; ten provádí Mezinárodní unie pro ochranu přírody za účelem vytvoření evropského červeného seznamu mořských ryb. Vědci díky štědrému financování mohli zmapovat stav asi tisícovky rybích druhů. Autoři práce také analyzovali, zda se výsledky jejich výzkumu shodují s daty získanými od jiných vládních agentur pro rybolov.

Tyto agentury hodnotí, jestli je ryb dostatek pro komerční rybolov a také poskytují rady, kolik ryb lze daný rok vylovit, aby byla zajištěna stabilita rybích populací. Také zavádějí kvóty nebo limitů odlovu ryb.

Atlantik se zlepšuje, Středozemní moře zhoršuje

Při studii našli vědci pozoruhodný kontrast mezi stavem ryb v Atlantiku a ve Středozemním moři. Dr. Paul Fernandes z Aberdeenské univerzity vysvětluje: „V roce 2014 se v severovýchodním Atlantiku ulovilo udržitelným způsobem více než dvakrát tolik druhů ryb než způsobem neudržitelným. Osm populací ryb se dokonce začalo zotavovat – jejich populace se mírně zvyšují, přestože jsou doposud malé. Devatenáct populací ryb se zmenšovalo, ale jejich populace jsou přitom zdravé – jen míra lovu je příliš vysoká. Zato ve Středozemním moři byly téměř všechny populace zkoumané v naší studii loveny nadměrně a lov žádné nebyl udržitelný.“

Nahrávám video
V Rusku si může ryby dovolit čím dál tím méně lidí
Zdroj: ČT24

Jak je to možné? Vědci považují za největší problém nedostatečný monitoring rybolovu ve Středozemním moři. „Zatímco v severovýchodním Atlantiku existuje komplexní a také velmi drahý systém sledování a omezování rybolovu, který stanoví kvóty a další předpisy pro udržení zdravých populací ryb, ve Středozemním moři nic takového neexistuje,“ dodává Fernandes.

Příčiny problémů

Proč? Ve Středozemním moři by takové monitorování bylo ještě výrazně dražší: Středozemní moře má mnoho drobných rybářských osad s mnoha rybáři. Sledovat takové množství rozptýlených rybářských podniků je prakticky nemožné. Na rozdíl od Atlantiku je Středozemí mnohem hustěji osídlené lidmi, takže je nutné řešit i mnohem více dalších problémů – od ekologických přes urbanistické až po energetiku.

„Naše studie ukazuje, co je největším problémem evropských ryb – ohrožení těch největších a současně nadměrný rybolov ve Středozemním moři,“ uvádí vědci. Evropa se snaží pracovat v rámci agendy nazvané Blue Growth na dlouhodobém ekologickém využívání moří oceánů pro řadu účelů. Podle autorů studie je však právě megafauna, tedy ty největší ryby, základem ekosystému, jenž může být jejím úbytkem zásadně poškozen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 8 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 10 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 14 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 15 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 16 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...