Čím větší jsou, tím hůř dopadnou. Evropské ryby v problémech

Mezinárodní tým vědců vedený ekology z univerzity v Aberdeenu zjistil, že velké evropské ryby a paryby, mezi něž patří například mnoho druhů žraloků a rejnoků, jsou nejvíce ohroženy vymíráním.

Mořské ryby i paryby jsou velmi rozmanitá skupina zvířat, která hraje důležitou roli v mořských ekosystémech. Současně patří mezi hlavní zdroje potravin pro mořské i suchozemské savce, zejména pro člověka. Nová studie, publikovaná dnes v pátek 26. května v odborném časopise Nature Ecology & Evolution, ukázala, že čím větší jsou ryby, tím je pravděpodobnější, že budou ohroženy vyhynutím. Za hlavní příčinu vědci pokládají, že jsou náchylnější k hrozbě, kterou pro ně představuje nadměrný rybolov. Rostou pomaleji, trvá jim tedy déle, než dospívají; většinou mívají také méně potomků. Ohrožuje je ale také sportovní rybolov – na rozdíl od malých ryb jsou velmi lákavou kořistí.

1 minuta
Ryby jsou kvůli teplu příliš aktivní
Zdroj: ČT24

Tým, který byl složen ze 44 výzkumníků z celého světa, získal finanční prostředky od Evropské komise a skotské organizace Marine Alliance for Science and Technology for Scotland. Studie byla součástí velkého projektu o posouzení rizik, která hrozí rybám ve světových oceánech; ten provádí Mezinárodní unie pro ochranu přírody za účelem vytvoření evropského červeného seznamu mořských ryb. Vědci díky štědrému financování mohli zmapovat stav asi tisícovky rybích druhů. Autoři práce také analyzovali, zda se výsledky jejich výzkumu shodují s daty získanými od jiných vládních agentur pro rybolov.

Tyto agentury hodnotí, jestli je ryb dostatek pro komerční rybolov a také poskytují rady, kolik ryb lze daný rok vylovit, aby byla zajištěna stabilita rybích populací. Také zavádějí kvóty nebo limitů odlovu ryb.

Atlantik se zlepšuje, Středozemní moře zhoršuje

Při studii našli vědci pozoruhodný kontrast mezi stavem ryb v Atlantiku a ve Středozemním moři. Dr. Paul Fernandes z Aberdeenské univerzity vysvětluje: „V roce 2014 se v severovýchodním Atlantiku ulovilo udržitelným způsobem více než dvakrát tolik druhů ryb než způsobem neudržitelným. Osm populací ryb se dokonce začalo zotavovat – jejich populace se mírně zvyšují, přestože jsou doposud malé. Devatenáct populací ryb se zmenšovalo, ale jejich populace jsou přitom zdravé – jen míra lovu je příliš vysoká. Zato ve Středozemním moři byly téměř všechny populace zkoumané v naší studii loveny nadměrně a lov žádné nebyl udržitelný.“

3 minuty
V Rusku si může ryby dovolit čím dál tím méně lidí
Zdroj: ČT24

Jak je to možné? Vědci považují za největší problém nedostatečný monitoring rybolovu ve Středozemním moři. „Zatímco v severovýchodním Atlantiku existuje komplexní a také velmi drahý systém sledování a omezování rybolovu, který stanoví kvóty a další předpisy pro udržení zdravých populací ryb, ve Středozemním moři nic takového neexistuje,“ dodává Fernandes.

Příčiny problémů

Proč? Ve Středozemním moři by takové monitorování bylo ještě výrazně dražší: Středozemní moře má mnoho drobných rybářských osad s mnoha rybáři. Sledovat takové množství rozptýlených rybářských podniků je prakticky nemožné. Na rozdíl od Atlantiku je Středozemí mnohem hustěji osídlené lidmi, takže je nutné řešit i mnohem více dalších problémů – od ekologických přes urbanistické až po energetiku.

„Naše studie ukazuje, co je největším problémem evropských ryb – ohrožení těch největších a současně nadměrný rybolov ve Středozemním moři,“ uvádí vědci. Evropa se snaží pracovat v rámci agendy nazvané Blue Growth na dlouhodobém ekologickém využívání moří oceánů pro řadu účelů. Podle autorů studie je však právě megafauna, tedy ty největší ryby, základem ekosystému, jenž může být jejím úbytkem zásadně poškozen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...