Čeští vědci ve spolupráci s Brity předčili konkurenční týmy z USA, Japonska a Francie a vyvinuli laser s extra silným výkonem. V uplynulých zhruba 15 letech, kdy se o to vědci po celém světě snaží, se to nikomu nepodařilo.
Český superlaser Bivoj jako první na světě dosáhl výkonu 1000 W
„V uplynulých zhruba patnácti letech, kdy se o to vědci po celém světě snaží, se to nikomu nepodařilo, my jsme první,“ řekl vedoucí laserového centra HiLASE v Dolních Břežanech u Prahy Tomáš Mocek. Výkon 1000 wattů umožní, aby laser pracoval daleko rychleji a efektivněji, tedy opracovával větší plochy materiálů. Jeho vlastnosti už chtějí vyzkoušet firmy z Česka i zahraničí například v leteckém průmyslu.
- Roku 2018 by měl být spuštěn nejsilnější laser světa, bude se jmenovat Krakatit – také v Česku. Zařízení, které bude mít výkon 10 petawattů, se staví v Dolních Břežanech. Pro srovnání: Pokud by dokázal svítit nepřetržitě, mohl by za 10 vteřin uvést do varu vodu v celé nádrži Lipno. Laser pomůže při výzkumu léků, slitin i pevných látek, ale také při vývoji elektroniky.
„Firmy na nás celý tento rok tlačily a chtěly to využít, takže zájem je veliký. My se těšíme, že ve druhém čtvrtletí roku 2017, až se s tím spřátelíme a poznáme jeho slabiny, ho okamžitě nabídneme,“ uvedl Mocek.
Služby laseru nové generace, nazývaného Bivoj, mohou využít firmy nejen z letectví, ale všude tam, kde je potřeba zlepšit vlastnosti speciálního kovového materiálu, protože přístroj má velký a okamžitý výkon.
Laser Bivoj
Bivoj po tři roky navrhovali a konstruovali Britové v Central Laser Facility (CLF). Na konci roku 2015 převezli rozebraný přístroj do Česka a od letošního ledna ho v Břežanech spolu s Čechy zpátky sestrojili, testovali a dovedli do špičkových parametrů. Výzkum financovalo nové centrum HiLASE, které je součástí vědecké infrastruktury s centrem ELI.
K čemu budou Česku lasery?
Mocek vysvětlil, že laser zvládá vystřelit deset ran za sekundu, přičemž jednou ranou umí zpevnit povrch oceli o ploše větších hodinek tak, že ocel v šoku úplně změní svoje vlastnosti a díky tomu déle vydrží. „Takový materiál bude jednou výhodné použít třeba v letadle, které díky němu bude déle létat a bude mnohem bezpečnější než dnes,“ dodal.
Schopnosti Bivoje mohou využít také výrobci laserové optiky nebo tenkých vrstev, umí totiž přesně změřit mez poškození nějakého nového materiálu.
Česká republika je laserová velmoc už déle:
Laserové centrum má základy hluboké 8 metrů (zdroj: ČT24)
Podle Mocka je výsledek na absolutní světové špičce. Tvrdí, že jeho tým pokořil dosaženými parametry laseru například i světoznámou kalifornskou laboratoř Lawrence Livermore National Laboratory, japonský Institute of Laser Engineering při univerzitě v Ósace nebo francouzskou vysokou školu technického zaměření Ecole Polytechnique.
V sedmdesátičlenném týmu HiLASE, který působí od roku 2012 na Fyzikálním ústavu Akademie věd, převažují cizinci, například Japonci, Indové a Italové. Centrum získalo letos v listopadu spolu s britskými vědci na vývoj superlaserů a jejich užití v průmyslové praxi 1,2 miliardy korun. Pětiletý projekt podpořila Evropská komise a ministerstvo školství. S českými vědci se na něm podílí britská Science and Technology Facilities Council.
Co bude dál?
John Collier, ředitel Central Laser Facility, řekl: „Tento výsledek je zásadní milník, který posunuje lasery s velmi vysokým špičkovým výkonem za hranice běžných laserů čerpaných výbojkami. Otevírá se nám tak cesta k novým významným aplikacím laserů pro zpracování materiálů, pokročilé zobrazování a základní výzkum.“
Optimalizace parametrů laseru bude pokračovat v lednu 2017. Po získání dalších zkušeností s provozem systému a jeho detailními charakteristikami bude laser zpřístupněn uživatelům z celého světa.