Češi jsou nejšťastnější od roku 1991, stávají se ale méně tolerantními. Bojí se jiných, méně věří církvím i školám

Experti z Masarykovy univerzity vydali velkou publikaci Hodnoty a postoje v České republice 1991 až 2017. Ukazuje, jak významné a rozsáhlé jsou společenské změny, které naše země i celá Evropa v posledním čtvrtstoletí prožívají.

Česká společnost je sice stále spokojenější, ale současně se stává méně tolerantní vůči odlišným lidem. Klesá důvěra v církve, školství i Evropskou unii.

Množství velmi šťastných lidí stouplo za čtvrtstoletí ze 7 na 18 procent, ve stejné době se  počet nešťastných lidí snížil ze 21 na 11 procent: 

Jak šťastní jsou Češi?
Zdroj: MUNI

Společnost je méně tolerantní

Práce popsala, že výrazné změny nastaly především v toleranci společnosti. Oproti devadesátým letům se snížila důvěra v muslimy, přistěhovalce, ale lidé chtějí méně bydlet také vedle Židů nebo křesťanů. Zatímco u křesťanů a Židů je nárůst nedůvěry poměrně malý, u muslimů množství Čechů, kteří je nechtějí mít za sousedy, narostlo na dvojnásobek.

Nárůst nedůvěry je celospolečenský fenomén, který se podobně silně projevuje v Praze, na Moravě i v Čechách. Nižší je po celé republice i důvěra v ostatní lidi. Výjimkou jsou dvě skupiny, které si oproti minulému výzkumu polepšily: Romové a homosexuálové.

Koho by Češi nechtěli mít za sousedy
Zdroj: MUNI

Proč Češi nemají rádi imigranty, výzkum nehodnotil, narazil na to ale v otázce, jaký je vliv lidí, kteří přicházejí do Česka, aby zde žili. Podle 28 procent dotázaných je tento vliv velmi špatný, jen podle jednoho procenta je velmi dobrý.

Co nám dávají imigranti?
Zdroj: MUNI

Výrazné změny jsou vidět i v prioritách, které se týkají zaměstnání. V devadesátých letech bylo nejdůležitější prioritou získat práci, která je co nejlépe placená a jsou v ní příjemní spolupracovníci. V současné době ukazují statistiky, že stejný důraz lidé kladou i na výhodnou pracovní dobu a možnost dlouhé dovolené. Naopak už nikoho nezajímá, zda je práce společensky užitečná.

Lidé se víc zapojují

Společnost se v České republice stala také oproti předchozím zkoumaným letům víc angažovaná. Víc lidí je v odborech: od roku 1991 v tom sice byla sestupná tendence, po roce 2008 se ale objevil výrazný nárůst.

Více lidí se angažuje také ve sportovních organizacích – tam je vidět nárůst především u žen, aktivně se angažuje ve sportovních organizacích až třikrát víc žen než v roce 1991 a rozdíl mezi muži a ženami se tak dostal na hranu statistické chyby.

Jak si Češi pomáhají?
Zdroj: MUNI

Více lidí se angažuje i v ekologických a charitativních organizacích. Celkově je občanská společnost aktivnější a podílí se výrazně více na veřejném životě. V číslech se objevují významné rozdíly mezi Moravou a Prahou – například členem nějaké svépomocné skupiny byla na Moravě jen čtyři procenta obyvatel, v Praze to je asi deset procent obyvatel.

Politika a sociální oblasti

Česká společnost jako celek je spíše středová nebo mírně pravicová. Od roku 1991 se v preferencích levice nebo pravice neobjevila žádná výrazná změna – na škále, kde 1 je levice a 10 pravice, se stále většina obyvatelstva označuje jako 6. Tradičně pravicovější jsou přitom u nás spíše mladí a vzdělaní lidé, naopak levicoví jsou spíše senioři.

Členství v ekologické organizaci
Zdroj: MUNI

Nejdůležitější cíl ve směřování České republiky je pro většinu společnosti vysoká míra ekonomického růstu a větší slovo lidem v zaměstnání i komunitě. Zároveň je důležité i ekologické a estetické vnímání – zvelebit města a krajinu vnímá jako prioritu přes 30 procent společnosti.

Ochranu přírody pokládá za prioritu 61 procent Čechů – podle nich by měla mít prioritu, i kdyby způsobovala pomalejší ekonomický růst a určitou ztrátu pracovních míst. Nejvíce jsou o tom přesvědčení vysokoškolsky vzdělaní lidé z větších měst, zejména z Prahy.

Jak důležitá je ochrana přírody?
Zdroj: MUNI

Poměrně výrazný úpadek zaznamenala důvěra ve školství, pokles je od roku 1991 neustálý – vysoká důvěra ve školství klesla oproti devadesátým létům dvacátého století na polovinu.

Důvěra ve školství
Zdroj: MUNI

Národní identita a Evropa

Určující je pro identitu člověka stále jeho nejbližší okolí – obec. Jako Evropané se cítí výrazně menší část společnosti než dříve. Největší sounáležitost s Evropou cítili Češi v roce 1999, v současnosti přibývá výrazně negativních názorů na EU: roku 1999 neměla Evropská unie vůbec žádnou důvěru u 18 procent lidí, dnes ji nemá 36 procent lidí. Velmi vysoká důvěra v EU poklesla z 8 procent na 5 procent.

Důvěra v Evropskou unii
Zdroj: MUNI

Češi a Bůh

Oproti jiným tématům se příliš nemění víra Čechů a Moravanů v Boha – věří v něj 39 procent, nevěří 62 procent. Současně ale klesá důvěra obyvatel v církev: na polovinu klesl počet lidí, kteří ji věří zcela (jen 6 procent), vůbec jí nevěří 45 procent Čechů.

Kolik lidí věří v Boha?
Zdroj: MUNI
Jaká je důvěra v církev
Zdroj: MUNI

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 10 hhodinami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 12 hhodinami

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 13 hhodinami

Vzácné setkání. Žraloka bílého natočili pod hladinou Středozemního moře

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.
před 15 hhodinami

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 17 hhodinami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 22 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
7. 6. 2026
Načítání...