Češi jsou nejšťastnější od roku 1991, stávají se ale méně tolerantními. Bojí se jiných, méně věří církvím i školám

Experti z Masarykovy univerzity vydali velkou publikaci Hodnoty a postoje v České republice 1991 až 2017. Ukazuje, jak významné a rozsáhlé jsou společenské změny, které naše země i celá Evropa v posledním čtvrtstoletí prožívají.

Česká společnost je sice stále spokojenější, ale současně se stává méně tolerantní vůči odlišným lidem. Klesá důvěra v církve, školství i Evropskou unii.

Množství velmi šťastných lidí stouplo za čtvrtstoletí ze 7 na 18 procent, ve stejné době se  počet nešťastných lidí snížil ze 21 na 11 procent: 

Jak šťastní jsou Češi?
Zdroj: MUNI

Společnost je méně tolerantní

Práce popsala, že výrazné změny nastaly především v toleranci společnosti. Oproti devadesátým letům se snížila důvěra v muslimy, přistěhovalce, ale lidé chtějí méně bydlet také vedle Židů nebo křesťanů. Zatímco u křesťanů a Židů je nárůst nedůvěry poměrně malý, u muslimů množství Čechů, kteří je nechtějí mít za sousedy, narostlo na dvojnásobek.

Nárůst nedůvěry je celospolečenský fenomén, který se podobně silně projevuje v Praze, na Moravě i v Čechách. Nižší je po celé republice i důvěra v ostatní lidi. Výjimkou jsou dvě skupiny, které si oproti minulému výzkumu polepšily: Romové a homosexuálové.

Koho by Češi nechtěli mít za sousedy
Zdroj: MUNI

Proč Češi nemají rádi imigranty, výzkum nehodnotil, narazil na to ale v otázce, jaký je vliv lidí, kteří přicházejí do Česka, aby zde žili. Podle 28 procent dotázaných je tento vliv velmi špatný, jen podle jednoho procenta je velmi dobrý.

Co nám dávají imigranti?
Zdroj: MUNI

Výrazné změny jsou vidět i v prioritách, které se týkají zaměstnání. V devadesátých letech bylo nejdůležitější prioritou získat práci, která je co nejlépe placená a jsou v ní příjemní spolupracovníci. V současné době ukazují statistiky, že stejný důraz lidé kladou i na výhodnou pracovní dobu a možnost dlouhé dovolené. Naopak už nikoho nezajímá, zda je práce společensky užitečná.

Lidé se víc zapojují

Společnost se v České republice stala také oproti předchozím zkoumaným letům víc angažovaná. Víc lidí je v odborech: od roku 1991 v tom sice byla sestupná tendence, po roce 2008 se ale objevil výrazný nárůst.

Více lidí se angažuje také ve sportovních organizacích – tam je vidět nárůst především u žen, aktivně se angažuje ve sportovních organizacích až třikrát víc žen než v roce 1991 a rozdíl mezi muži a ženami se tak dostal na hranu statistické chyby.

Jak si Češi pomáhají?
Zdroj: MUNI

Více lidí se angažuje i v ekologických a charitativních organizacích. Celkově je občanská společnost aktivnější a podílí se výrazně více na veřejném životě. V číslech se objevují významné rozdíly mezi Moravou a Prahou – například členem nějaké svépomocné skupiny byla na Moravě jen čtyři procenta obyvatel, v Praze to je asi deset procent obyvatel.

Politika a sociální oblasti

Česká společnost jako celek je spíše středová nebo mírně pravicová. Od roku 1991 se v preferencích levice nebo pravice neobjevila žádná výrazná změna – na škále, kde 1 je levice a 10 pravice, se stále většina obyvatelstva označuje jako 6. Tradičně pravicovější jsou přitom u nás spíše mladí a vzdělaní lidé, naopak levicoví jsou spíše senioři.

Členství v ekologické organizaci
Zdroj: MUNI

Nejdůležitější cíl ve směřování České republiky je pro většinu společnosti vysoká míra ekonomického růstu a větší slovo lidem v zaměstnání i komunitě. Zároveň je důležité i ekologické a estetické vnímání – zvelebit města a krajinu vnímá jako prioritu přes 30 procent společnosti.

Ochranu přírody pokládá za prioritu 61 procent Čechů – podle nich by měla mít prioritu, i kdyby způsobovala pomalejší ekonomický růst a určitou ztrátu pracovních míst. Nejvíce jsou o tom přesvědčení vysokoškolsky vzdělaní lidé z větších měst, zejména z Prahy.

Jak důležitá je ochrana přírody?
Zdroj: MUNI

Poměrně výrazný úpadek zaznamenala důvěra ve školství, pokles je od roku 1991 neustálý – vysoká důvěra ve školství klesla oproti devadesátým létům dvacátého století na polovinu.

Důvěra ve školství
Zdroj: MUNI

Národní identita a Evropa

Určující je pro identitu člověka stále jeho nejbližší okolí – obec. Jako Evropané se cítí výrazně menší část společnosti než dříve. Největší sounáležitost s Evropou cítili Češi v roce 1999, v současnosti přibývá výrazně negativních názorů na EU: roku 1999 neměla Evropská unie vůbec žádnou důvěru u 18 procent lidí, dnes ji nemá 36 procent lidí. Velmi vysoká důvěra v EU poklesla z 8 procent na 5 procent.

Důvěra v Evropskou unii
Zdroj: MUNI

Češi a Bůh

Oproti jiným tématům se příliš nemění víra Čechů a Moravanů v Boha – věří v něj 39 procent, nevěří 62 procent. Současně ale klesá důvěra obyvatel v církev: na polovinu klesl počet lidí, kteří ji věří zcela (jen 6 procent), vůbec jí nevěří 45 procent Čechů.

Kolik lidí věří v Boha?
Zdroj: MUNI
Jaká je důvěra v církev
Zdroj: MUNI

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 12 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 15 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 18 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...