Češi jsou nejšťastnější od roku 1991, stávají se ale méně tolerantními. Bojí se jiných, méně věří církvím i školám

Experti z Masarykovy univerzity vydali velkou publikaci Hodnoty a postoje v České republice 1991 až 2017. Ukazuje, jak významné a rozsáhlé jsou společenské změny, které naše země i celá Evropa v posledním čtvrtstoletí prožívají.

Česká společnost je sice stále spokojenější, ale současně se stává méně tolerantní vůči odlišným lidem. Klesá důvěra v církve, školství i Evropskou unii.

Množství velmi šťastných lidí stouplo za čtvrtstoletí ze 7 na 18 procent, ve stejné době se  počet nešťastných lidí snížil ze 21 na 11 procent: 

Jak šťastní jsou Češi?
Zdroj: MUNI

Společnost je méně tolerantní

Práce popsala, že výrazné změny nastaly především v toleranci společnosti. Oproti devadesátým letům se snížila důvěra v muslimy, přistěhovalce, ale lidé chtějí méně bydlet také vedle Židů nebo křesťanů. Zatímco u křesťanů a Židů je nárůst nedůvěry poměrně malý, u muslimů množství Čechů, kteří je nechtějí mít za sousedy, narostlo na dvojnásobek.

Nárůst nedůvěry je celospolečenský fenomén, který se podobně silně projevuje v Praze, na Moravě i v Čechách. Nižší je po celé republice i důvěra v ostatní lidi. Výjimkou jsou dvě skupiny, které si oproti minulému výzkumu polepšily: Romové a homosexuálové.

Koho by Češi nechtěli mít za sousedy
Zdroj: MUNI

Proč Češi nemají rádi imigranty, výzkum nehodnotil, narazil na to ale v otázce, jaký je vliv lidí, kteří přicházejí do Česka, aby zde žili. Podle 28 procent dotázaných je tento vliv velmi špatný, jen podle jednoho procenta je velmi dobrý.

Co nám dávají imigranti?
Zdroj: MUNI

Výrazné změny jsou vidět i v prioritách, které se týkají zaměstnání. V devadesátých letech bylo nejdůležitější prioritou získat práci, která je co nejlépe placená a jsou v ní příjemní spolupracovníci. V současné době ukazují statistiky, že stejný důraz lidé kladou i na výhodnou pracovní dobu a možnost dlouhé dovolené. Naopak už nikoho nezajímá, zda je práce společensky užitečná.

Lidé se víc zapojují

Společnost se v České republice stala také oproti předchozím zkoumaným letům víc angažovaná. Víc lidí je v odborech: od roku 1991 v tom sice byla sestupná tendence, po roce 2008 se ale objevil výrazný nárůst.

Více lidí se angažuje také ve sportovních organizacích – tam je vidět nárůst především u žen, aktivně se angažuje ve sportovních organizacích až třikrát víc žen než v roce 1991 a rozdíl mezi muži a ženami se tak dostal na hranu statistické chyby.

Jak si Češi pomáhají?
Zdroj: MUNI

Více lidí se angažuje i v ekologických a charitativních organizacích. Celkově je občanská společnost aktivnější a podílí se výrazně více na veřejném životě. V číslech se objevují významné rozdíly mezi Moravou a Prahou – například členem nějaké svépomocné skupiny byla na Moravě jen čtyři procenta obyvatel, v Praze to je asi deset procent obyvatel.

Politika a sociální oblasti

Česká společnost jako celek je spíše středová nebo mírně pravicová. Od roku 1991 se v preferencích levice nebo pravice neobjevila žádná výrazná změna – na škále, kde 1 je levice a 10 pravice, se stále většina obyvatelstva označuje jako 6. Tradičně pravicovější jsou přitom u nás spíše mladí a vzdělaní lidé, naopak levicoví jsou spíše senioři.

Členství v ekologické organizaci
Zdroj: MUNI

Nejdůležitější cíl ve směřování České republiky je pro většinu společnosti vysoká míra ekonomického růstu a větší slovo lidem v zaměstnání i komunitě. Zároveň je důležité i ekologické a estetické vnímání – zvelebit města a krajinu vnímá jako prioritu přes 30 procent společnosti.

Ochranu přírody pokládá za prioritu 61 procent Čechů – podle nich by měla mít prioritu, i kdyby způsobovala pomalejší ekonomický růst a určitou ztrátu pracovních míst. Nejvíce jsou o tom přesvědčení vysokoškolsky vzdělaní lidé z větších měst, zejména z Prahy.

Jak důležitá je ochrana přírody?
Zdroj: MUNI

Poměrně výrazný úpadek zaznamenala důvěra ve školství, pokles je od roku 1991 neustálý – vysoká důvěra ve školství klesla oproti devadesátým létům dvacátého století na polovinu.

Důvěra ve školství
Zdroj: MUNI

Národní identita a Evropa

Určující je pro identitu člověka stále jeho nejbližší okolí – obec. Jako Evropané se cítí výrazně menší část společnosti než dříve. Největší sounáležitost s Evropou cítili Češi v roce 1999, v současnosti přibývá výrazně negativních názorů na EU: roku 1999 neměla Evropská unie vůbec žádnou důvěru u 18 procent lidí, dnes ji nemá 36 procent lidí. Velmi vysoká důvěra v EU poklesla z 8 procent na 5 procent.

Důvěra v Evropskou unii
Zdroj: MUNI

Češi a Bůh

Oproti jiným tématům se příliš nemění víra Čechů a Moravanů v Boha – věří v něj 39 procent, nevěří 62 procent. Současně ale klesá důvěra obyvatel v církev: na polovinu klesl počet lidí, kteří ji věří zcela (jen 6 procent), vůbec jí nevěří 45 procent Čechů.

Kolik lidí věří v Boha?
Zdroj: MUNI
Jaká je důvěra v církev
Zdroj: MUNI

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 7 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 16 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 18 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...