Brněnští studenti zvítězili s bezpilotním Žralokem na mezinárodní soutěži letadel

Studenti Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně zvítězili v mezinárodní soutěži New Flying Competition, kterou v Německu na konci září spolupořádaly letecké společnosti Airbus a Lufthansa. Úkolem týmů z celého světa bylo navrhnout a zkonstruovat model dopravního letounu, který bude schopen automaticky zredukovat rozpětí křídel tak, aby po přistání na letišti zabíral co nejméně místa.

Ve vzduchu rozpětí křídel pět metrů, při stání na letištní ploše jen necelý metr. Právě toto zmenšení rozpětí společně s unikátním klikovým mechanismem, který vyvinuli brněnští studenti z týmu BUT Chicken Wings, nejvíce oslovilo odbornou porotu mezinárodní soutěže New Flying Competition v Hamburku. Bezpilotní letoun se jmenoval Shark – neboli žralok.

„Zadání bylo náročné v tom, že se nabízelo několik možností řešení. První týdny práce jsme strávili kreslením náčrtů, výpočty a ověřováním našich teoretických předpokladů. Nakonec jsme se rozhodli vyvinout unikátní mechanismus, který umožní složit křídla letounu po přistání podél trupu,“ popsal trik student Filip Stanislav.

Mezinárodní úspěch

Studenti se při návrhu mechanismu soustředili zejména na maximální redukci rozpětí. Toto kritérium mělo totiž při hodnocení největší váhu. „Námi vyvinutý způsob redukce rozpětí současně nezvětšuje ostatní rozměry letounu, tedy délku a výšku. Komplikovanost našeho mechanismu spočívá zejména v tom, že je nutné přesně dodržet polohy všech pohyblivých součástí a také dosáhnout jejich dostatečné tuhosti,“ popsal konstruktér trupu Jan Rohánek.

„V případě jakýchkoli nepřesností totiž přestává fungovat navržená kinematika pohybu a narůstají síly ve všech komponentech mechanismu. Toto technické řešení zaujalo i technickou komisi a pomohlo nám k vítězství v soutěži,“ dodal. 

Na soutěži v Hamburku svoje letouny představily také týmy z Německa, Mexika, Číny a Ázerbájdžánu. „Měli jsme možnost pozorovat výhody i úskalí jednotlivých řešení. Vyvrcholením celé čtyřdenní události byly dva soutěžní lety. V prvním z nich týmy prezentovaly výkonové charakteristiky letadla, v něm si brněnský tým odnesl nejlepší výsledek,“ přiblížil vedoucí týmu a pilot Tomáš Trojánek.

„Druhý let cílil především na odolnost konstrukce při předepsaném zatížení +3G v sinusovém letu třikrát po sobě,“ doplnil. Přestože z druhého letu si tým odnesl malou penalizaci, BUT Chicken Wings se nakonec radoval z vítězství.

Tisíce hodin práce

Návrhu a stavbě letadla se dvacetičlenný tým studentů z Leteckého ústavu FSI věnoval celý akademický rok. „Příprava byla velmi náročná. O koncepci letounu jsme začali přemýšlet loni v říjnu, během vyučování a i po něm. Od dubna jsme pak věnovali stavbě letounu téměř každý víkend,“ pokračoval Trojánek.

„Největšími problémy byly samotná velikost modelu, složitost sklápěcího mechanismu, která vyžadovala velkou přesnost výroby všech součástek, a v neposední řadě také finanční stránka. Pro stavbu Sharka jsme použili kompozitní materiály, překližku, balsu i letecké slitiny hliníku,“ řekl. 

Přestože New Flying Competition skončila teprve před dvěma týdny, studenti už se pustili do příprav na novou sezonu. „Soutěž nás jednoduše nadchla. Navázali jsme nové kontakty s dalšími týmy a ocenili jsme vysokou úroveň soutěže spojenou se zájmem vysoce postavených odborníků v letectví. Do dalších závodů máme ještě větší motivaci a odhodlání,“ doplnil koordinátor týmu Jan Pejchar.

„Tým je otevřený i pro nové členy z řad studentů bakalářského nebo magisterského studia na VUT, už nyní si zájemci například mohou vybrat bakalářské práce spojené s konstrukcí nového letadla,“ dodal Pejchar. Právě možnost získat praktické zkušenosti se stavbou letadel už během studia je největším přínosem pro každého studenta, který se stane členem BUT Chicken Wings.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 6 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 9 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 10 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...