Brněnský vědec získal významný evropský grant. Jeho práce povede k lepší léčbě nádorů

Přes 30 milionů z evropských grantů půjde do Brna na výzkum, který zkoumá způsob, jak zabránit nádorům bránit se.

Brněnský vědec Vojtěch Adam získal prestižní grant Evropské výzkumné rady. Zaměří se na protein metalothionein, který dokáže vázat kovy. Výsledky výzkumu mohou v budoucnu přispět k efektivnější léčbě nádorových onemocnění. Výše grantu činí 1,3 milionu eur (34 milionů korun). Oznámila to mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Kateřina Loutocká Brettschneiderová.

Proč léčiva hůř léčí

Protein nejspíš hraje roli při vzniku rezistence na léčiva založená na kovech a snižuje jejich účinek. „Pokud by se nám toto podařilo dokázat, mohli bychom vytvořit léčivo nebo spíše prostředek, který by selektivně zabraňoval nádoru, aby mohl metalothioneiny použít ke své obraně. Ideálně by se jednalo o dvě pilulky, z nichž jedna by byla léčivo, a druhá by obsahovala látku zabraňující produkci zkoumaného proteinu,“ shrnul Adam svůj vědecký projekt, který oficiálně startuje 1. ledna 2018.

Nahrávám video
Český výzkum rakoviny si přivlastnili Američané
Zdroj: ČT24

Adam uspěl v kategorii Starting Grants. „Tato kategorie je určena pro ty, kteří jsou v pozici nejdéle sedm let po ukončení doktorského studia. Evropská výzkumná rada udělení grantu v této kategorii vnímá tak, že vám dává prostředky nejen na samotný projekt, ale i na váš další vědecký rozvoj,“ popsal Adam.

Projekt bude mít tři fáze a naváže na 15letý týmový výzkum molekuly metalothioneinu ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC VUT) a na Mendelově univerzitě v Brně.

Brněnský výzkum

Metalothioneiny jsou nízkomolekulární proteiny, které produkuje každá savčí buňka. Jejich základní fyziologickou funkcí je vázat zinek nebo měď a uvnitř buňky jej transportovat na místo, kde je potřeba. Pro různé jeho formy je ale popsána celá řada dalších vlastností.

Prestižní granty Evropské výzkumné rady v minulosti získali v Brně také strukturní biolog Pavel Plevka na studium lidských pikornavirů a Richard Štefl, který se věnuje takzvané temné hmotě genomu. David Kosař z brněnské právnické fakulty se díky grantu mohl zaměřit na téma soudcovské samosprávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 8 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...