Británie zvažuje vytvoření satelitního navigačního systému, který by byl konkurentem projektu Evropské unie Galileo. Důvodem je snaha omezit přístup Británie k citlivým bezpečnostním informacím po jejím odchodu z EU. Informuje o tom ekonomický list Financial Times (FT).
Satelitní program Galileo, který má být konkurentem dobře známého amerického systému GPS, se ukázal být konfliktním bodem mezi Británií a EU, která k Británii přistupuje tak, jako kdyby Londýn již Unii opustil.
Mluvčí britského ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii uvedla, že Británie by chtěla členem programu Galileo zůstat. Pokud bude odříznuta, je připravena reagovat.
Evropská komise začala před brexitem vylučovat Británii a její společnosti z citlivých budoucích prací na Galileu. Britský ministr pro podnikání Greg Clark řekl, že tento krok ohrožuje bezpečnostní spolupráci. Británie vyzvala Evropskou komisi, aby svůj postoj změnila a umožnila britským firmám ucházet se o nabídky na nadcházející kontrakty pro Galileo, dodala mluvčí.
Rozhodnutí Komise vyloučit britské firmy znamená, že společnost Airbus se musela zavázat k tomu, že přesune do EU část aktivit pro systém Galileo, které má nyní v Británii. Airbus provozuje služby pozemní letové kontroly z Portsmouthu v jižní Anglii a přesun ohrožuje asi 100 pracovních míst.
Můžeme čekat zpoždění Galilea
Británie doposud hrála v systému Galileo významnou roli. Podílela se asi na 15 procentech prací na systému. Ministr Clark uvedl, že pokud bude Británie ze systému vyloučena, může to způsobit roky zpoždění a zvýšení nákladů na projekt, které mají dosáhnout deseti miliard eur (254,6 miliardy Kč).
Clark podle FT rovněž jedná s právníky o získání 1,4 miliardy eur, které země do projektu od jeho zahájení v roce 2003 investovala.
Projekt Galileo má na starosti Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) sídlící od roku 2012 v Praze. První satelit systému Galileo byl vypuštěn raketou Sojuz dne 21. října 2011. V prosinci 2016 byla vyhlášena první dostupnost otevřených služeb, kdy bylo použitelných prvních 10 družic a očekává se, že dosáhne plné operační schopnosti v roce 2019. Kompletní aktivní systém třiceti družic (27 provozních a 3 aktivních náhradních) se očekává k roku 2020.
