Biopaliva nové generace se blíží. Řasy jsou sedmkrát účinnější než etanol z kukuřice

Biopaliva založená na řasách by mohla cenově konkurovat ropě. Jejich boom by měl přijít do 20 let.

Boom produkce pokročilých biopaliv vyrobených z řas může odstartovat koncem 20. let. Předpovídá to biotechnologická společnost Synthetic Genomics, která palivo vyvíjí ve spolupráci s firmou Exxon Mobil.

Do roku 2025 chtějí vybudovat nejméně jeden závod na výrobu 10 000 barelů dieselového a leteckého paliva z geneticky modifikovaných řas. Rozšíření výroby pak už podle Synthetic Genomics může být relativně rychlé, napsal list Financial Times.

Cílem společností, které vstoupily do partnerství v roce 2009, je vyrábět biopaliva cenově konkurenceschopná konvenčním palivům na bázi ropy při ceně 60 až 65 dolarů (1242 až 1345 Kč) za barel ropy. 

Řasy jsou sedmkrát účinnější než kukuřice

Průlom ve vývoji biopaliva z řas firmy ohlásily loni v červnu, když objevily způsob, jak více než zdvojnásobit množství tuků produkovaných řasami. Řasy mohou v zásadě produkovat sedmkrát víc energie na akr (4047 metrů čtverečních), než dává etanol na bázi kukuřice, který je dnes hlavním zdrojem biopaliv.

  •  1. generace: z polysacharidů a olejnin – mohou konkurovat výrobě potravin
  • 2. generace: z lignocelulozových zbytků (dendromasa a zbytková biomasa)
  • 3. generace: z řas a mikroorganismů – průběžná sklizeň
  • 4. generace: neobdělávatelná půda, bez nutnosti destrukce biomasy

Vědci zkoumali způsob, jakým buňky řas štěpí uhlík – z oxidu uhličitého – a vyrábějí tuky. Řasy přeměňují oxid uhličitý na tuky obdobným způsobem, jako lidské tělo převádí na tuky cukry. Vědci dokázali řasy geneticky modifikovat tak, aby byly s to přeměnit na tuky 40 procent oxidu uhličitého, zatímco původně to bylo 15 procent.

Zatímco dnes se biopaliva vyrábějí vesměs z plodin, které spotřebovávají zemědělskou půdu a vodu, řasy mohou být pěstovány ve vyprahlých oblastech, ve velké koncentraci v betonových nádržích se slanou vodou. Vedle genetického výzkumu se společnosti nyní zaměří na způsoby pěstování řas s co největšími výnosy a jejich zpracování na využitelné palivo. V Kalifornii plánují vybudovat asi 200 nádrží, každou o ploše zhruba jednoho akru.

Pokud bude výzkum pokračovat podle plánu, není důvod, proč by se po roce 2025 neměla rozšířit velkovýroba. Díky zkušenostem společnosti s rafinací a petrochemikáliemi by to mělo být relativně jednoduché, řekl viceprezident společnosti pro výzkum a vývoj Exxonu Vijay Swarup.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47
Načítání...