Grant až do výše 30 milionů korun mohou v příštích šesti letech čerpat hydrochemik Martin Pivokonský, který se zaměřuje na odstraňování znečišťujících látek z vody, expertka na regenerativní medicínu a tkáňové inženýrství Lucie Bačáková a antropolog Viktor Černý. Získali Akademickou prémii – ocenění, které mohou obdržet jen jednou za život.
Akademická prémie pomůže s výzkumem toxických látek ve vodě, cévních náhrad i historie vztahů v Sahelu
Hydrochemik Martin Pivokonský zkoumá složení a kvalitu přírodní i upravené vody, výskyt znečišťujících látek a způsoby, jak je odstranit. Je autorem několika patentů a technologií na úpravu vody. Podle vědce je stále složitější získat kvalitní pitnou vodu, i kvůli změně klimatu a souvisejícímu častému střídání období sucha a náhlých vydatných dešťů. „To má pak vliv nejen na vydatnost vodních zdrojů, ale také na jejich kvalitu,“ sdělil Pivokonský.
Vodní zdroje jsou v současnosti také kontaminovány pesticidy, léčivy či hormony – takzvanými mikropolutanty. „V úpravnách pitné vody je dokážeme odstranit. Ve vyčištěných odpadních vodách, které se u nás pro výrobu pitné ani užitkové vody zatím prakticky nepoužívají, ale zůstávají,“ dodal hydrochemik.
Výzkum financovaný prémií tak Pivokonský, zároveň ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV, zacílí třeba na detailní analýzu mikropolutantů a hledání nových cest k odstranění toxických látek.
Kmenové buňky zkvalitní lidský život
Lucie Bačáková vede oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství Fyziologického ústavu AV ČR. Pomocí prémie chce se svým týmem rozvíjet výzkum využití kmenových buněk i pokročilých nanomateriálů a materiálů kompatibilních s lidskou tkání, vhodných hlavně pro povrchové vrstvy implantátů.
V případě vývoje náhrad cév a srdečních chlopní chce vědkyně hledat možnosti přípravy kmenových buněk hlavně v buňkách podkožního tuku dostupných málo invazivní liposukcí. Bačáková se chce také zaměřit na zásadní problém cévní chirurgie – absenci dlouhodobě funkčních biologických cévních náhrad o průměru šest a méně milimetrů.
Poznání minulosti pomůže budoucnosti
Viktor Černý z pražského Archeologického ústavu AV zkoumá pravěké události a procesy jako klimatické změny či kulturní inovace a hledá v nich příčiny nynější genetické diverzity. Podílí se i na mezinárodních výzkumech evoluce člověka v subsaharské Africe a jeho šíření do Eurasie.
Jádrem Černého nynějšího projektu se stal Sahel, kde zkoumá populační historii a kontakty kočovných pastevců a usedlých zemědělců. Na vztahy skupin měla velký vliv klimatická změna a výzkum podle Černého může přinést i odpovědi na některé otázky a problémy současnosti.
Oceněné vybírá předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová s pomocí mezinárodní poradní komise. Grant slouží k pokrytí nákladů spojených s výzkumem, včetně nákupu vybavení a výplaty mezd. Prémii akademie poprvé udělila v roce 2007.