99 procent zkoumaných hráčů amerického fotbalu mělo poškozený mozek, ukazuje studie

Americký fotbal podle studie vědců z Bostonské univerzity způsobuje u valné většiny hráčů poškození mozku. Tyto příznaky mělo 99 procent bývalých hráčů profesionální zámořské ligy NFL. Ze 111 testovaných zesnulých profesionálů jen jediný neprokázal chronickou poruchu CTE.

„Není pochyb o tom, že lidé, kteří hrají americký fotbal, jsou ohroženi tímto onemocněním,“ uvedla neuroložka Ann McKeeová ve studii, kterou v úterý publikoval Journal of the American Medical Association. Tato porucha se jmenuje chronická traumatická encefalopatie, říká se jí také boxerská demence - proto, že nejčastěji postihuje právě tyto sportovce.

Vědci zkoumali mozek 202 zemřelých hráčů, z toho větší polovina působila v National Football League, neboli NFL. Ostatní byli hráči amerického fotbalu v nižších soutěžích, na vysokých či středních školách. Byli ve věku 23 až 89 let.

Nahrávám video

Autoři práce věří, že jejich výzkum povede k zavedení lepší ochrany pro hráče. Přitom upozorňují, aby lidé ani média tyto výsledky špatně neinterpretovaly; zásadní totiž je fakt, že všechny mozky pocházely od mužů, u nichž se již za života projevily nějaké symptomy mentální poruchy. Mozky sportovců, kteří neměli za života problémy, se v tomto vzorku vůbec neobjevily.

Co způsobuje boxerská demence

Tato porucha vede k zániku mozkových buněk, depresi, agresi a demenci. Jejími typickými projevy jsou zpomalení a zadrhávání v řeči, výpadky paměti, neschopnosti plánovat dlouhodobě dopředu, soustředit se a logicky uvažovat. Dalšími negativními jevy spojenými s tímto poškozením jsou problémy se spaním, deprese, úzkostné stavy, paranoia a úporné bolesti hlavy.

V minulých letech už američtí vědci upozorňovali na jiné případy hrozby poškození mozku při sportu. Jako nebezpečné zmiňovali zejména box a hlavičkování ve fotbale.

Samotná liga NFL poprvé připustila spojení mezi opakovanými zásahy do hlavy a poruchami mozku před rokem. Tehdy také přislíbila 100 milionů dolarů na patřičný výzkum. „Aby liga i hráči lépe porozuměli problému. NFL je odhodlána vědecký výzkum CTE podpořit a věnovat se oblasti prevence a léčby poranění hlavy,“ uvedl mluvčí soutěže Brian McCarthy.

Údery do hlavy a Alzheimer

Souvislost mezi zraněním mozku a pozdějším nástupem onemocnění jako Alzheimerova choroba a jiné formy demence odhalila mladá vědkyně Valentina Lacovich z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (ICRC). 

Lacovich dostala za výzkum vztahu mezi poraněním hlavy a pozdějším nástupem neurodegenerativních onemocnění cenu Mezinárodní společnosti na podporu výzkumu Alzheimerovy choroby. „Je známo, že propuknutí Alzheimerovy choroby nějak souvisí s hromaděním beta-amyloidu a tau proteinu v mozku, které blokují přenos informací mezi strukturami mozku zvanými axony. Není však známo, proč se tyto proteiny začnou v mozku hromadit,“ řekla Valentina Lacovich.

Nárazy do hlavy zvyšují riziko

Proto se tomu věnovala více. „Zkoumali jsme, zda poranění mozku a začátek hromadění těchto proteinů spolu nějak přímo souvisí. Ukázalo se, že ano. Opakovaná poranění mozku například při nárazu hlavou vedou s určitým časovým zpožděním k vyšší produkci a hromadění amyloidních prekurzorových proteinů v mozku a ty poté s dalším časovým zpožděním vedou ke zvýšenému riziku vzniku Alzheimerovy choroby,“ uvedla Lacovich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 17 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 19 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 21 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...