99 procent zkoumaných hráčů amerického fotbalu mělo poškozený mozek, ukazuje studie

Americký fotbal podle studie vědců z Bostonské univerzity způsobuje u valné většiny hráčů poškození mozku. Tyto příznaky mělo 99 procent bývalých hráčů profesionální zámořské ligy NFL. Ze 111 testovaných zesnulých profesionálů jen jediný neprokázal chronickou poruchu CTE.

„Není pochyb o tom, že lidé, kteří hrají americký fotbal, jsou ohroženi tímto onemocněním,“ uvedla neuroložka Ann McKeeová ve studii, kterou v úterý publikoval Journal of the American Medical Association. Tato porucha se jmenuje chronická traumatická encefalopatie, říká se jí také boxerská demence - proto, že nejčastěji postihuje právě tyto sportovce.

Vědci zkoumali mozek 202 zemřelých hráčů, z toho větší polovina působila v National Football League, neboli NFL. Ostatní byli hráči amerického fotbalu v nižších soutěžích, na vysokých či středních školách. Byli ve věku 23 až 89 let.

Nahrávám video

Autoři práce věří, že jejich výzkum povede k zavedení lepší ochrany pro hráče. Přitom upozorňují, aby lidé ani média tyto výsledky špatně neinterpretovaly; zásadní totiž je fakt, že všechny mozky pocházely od mužů, u nichž se již za života projevily nějaké symptomy mentální poruchy. Mozky sportovců, kteří neměli za života problémy, se v tomto vzorku vůbec neobjevily.

Co způsobuje boxerská demence

Tato porucha vede k zániku mozkových buněk, depresi, agresi a demenci. Jejími typickými projevy jsou zpomalení a zadrhávání v řeči, výpadky paměti, neschopnosti plánovat dlouhodobě dopředu, soustředit se a logicky uvažovat. Dalšími negativními jevy spojenými s tímto poškozením jsou problémy se spaním, deprese, úzkostné stavy, paranoia a úporné bolesti hlavy.

V minulých letech už američtí vědci upozorňovali na jiné případy hrozby poškození mozku při sportu. Jako nebezpečné zmiňovali zejména box a hlavičkování ve fotbale.

Samotná liga NFL poprvé připustila spojení mezi opakovanými zásahy do hlavy a poruchami mozku před rokem. Tehdy také přislíbila 100 milionů dolarů na patřičný výzkum. „Aby liga i hráči lépe porozuměli problému. NFL je odhodlána vědecký výzkum CTE podpořit a věnovat se oblasti prevence a léčby poranění hlavy,“ uvedl mluvčí soutěže Brian McCarthy.

Údery do hlavy a Alzheimer

Souvislost mezi zraněním mozku a pozdějším nástupem onemocnění jako Alzheimerova choroba a jiné formy demence odhalila mladá vědkyně Valentina Lacovich z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (ICRC). 

Lacovich dostala za výzkum vztahu mezi poraněním hlavy a pozdějším nástupem neurodegenerativních onemocnění cenu Mezinárodní společnosti na podporu výzkumu Alzheimerovy choroby. „Je známo, že propuknutí Alzheimerovy choroby nějak souvisí s hromaděním beta-amyloidu a tau proteinu v mozku, které blokují přenos informací mezi strukturami mozku zvanými axony. Není však známo, proč se tyto proteiny začnou v mozku hromadit,“ řekla Valentina Lacovich.

Nárazy do hlavy zvyšují riziko

Proto se tomu věnovala více. „Zkoumali jsme, zda poranění mozku a začátek hromadění těchto proteinů spolu nějak přímo souvisí. Ukázalo se, že ano. Opakovaná poranění mozku například při nárazu hlavou vedou s určitým časovým zpožděním k vyšší produkci a hromadění amyloidních prekurzorových proteinů v mozku a ty poté s dalším časovým zpožděním vedou ke zvýšenému riziku vzniku Alzheimerovy choroby,“ uvedla Lacovich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 17 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 18 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 20 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 22 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...