Zvoní EU umíráček? Unijní lídři to odmítají, euroskeptici napříč Evropou chtějí referenda

Evropský projekt zažívá krušné časy. Poté, co si Britové v referendu odhlasovali odchod z Unie, se napříč starým kontinentem spustila lavina žádostí o plebiscity ze strany nacionalistických uskupení. Brusel má obavy, aby brexit neznamenal zvrácení procesu evropské integrace, jenž trval dlouhých 70 let. Unijní lídři ale varují před hysterií. Prý jsou dobře připraveni.

„Evropská unie umírá,“ okomentoval výsledek referenda šéf britské euroskeptické strany UKIP Nigel Farage. Unie se v současné době vzpamatovává z hospodářské krize, která tvrdě zasáhla hlavně jižní státy. Na východě probíhá ukrajinský konflikt a z Blízkého východu přicházejí statisíce běženců.

Právě na protiuprchlických náladách vydělávají krajně pravicová a nacionalistická uskupení, která poukazují na neschopnost Unie si s migrační vlnou poradit. Řada z nich volá po uzavření hranic.

„Za všechny ty roky, co sleduji evropskou politiku, jsem nezažila tak rozšířené euroskeptické pocity. Spousta Evropanů se dívá na Británii se závistí. Brexit je jako poplašný zvon, který varuje, že Unie v současné podobě není funkční,“ říká editorka BBC Europe Katya Adlerová.

Výsledkům referenda se věnuje celý den speciální vysílání Studio Brexit - dotazy na hosty ve studiu můžete posílat na webu. Tématu se bude věnovat také interaktivní pořad Devadesátka od 20:00 na ČT24. Otázky můžete posílat prostřednictvím Facebooku: napsat je do aplikace Dotazy pro hosta – nebo Twitteru (k tweetu připojte hashtag ‪#‎hpct24). Můžete také posílat videodotazy přes aplikaci iReportér.

Francouzští nacionalisté volají po brexitu
Zdroj: Jacky Naegelen/Reuters

Le Penová: Máme možná o tisíc důvodů k odchodu víc než Britové

Po vlastním referendu volá třeba Národní fronta Marine Le Penové. Ta má sice minimální počet poslanců v Národním shromáždění, ale bodovala v minulých volbách do europarlamentu.

„Vítězství svobody! Jak už léta žádám, mělo by se uspořádat stejné referendum ve Francii a v dalších zemích EU,“ napsala Le Penová po oznámení britských výsledků na Twitteru.

Francouzi podle ní musí mít právo si vybrat. „Francie má možná o tisíc důvodů víc, proč chtít vystoupit z EU, než Angličané,“ konstatovala minulý pátek na shromáždění krajně pravicových stran ve Vídni. 

Marine Le Penová
Zdroj: PASCAL ROSSIGNOL/Reuters

EU je podle ní zodpovědná za vysokou nezaměstnanost a nedaří se jí udržet na uzdě „pašeráky teroristů a ekonomické migranty“. 

Současná socialistická vláda je ale prounijní, takže na případné vyhlášení plebiscitu ve Francii zřejmě jen tak nedojde. Le Penová je favoritkou prezidentských voleb v roce 2017.

Nizozemský euroskeptik Wilders: Máme právo na nexit

Také předseda nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders prohlásil, že Nizozemsko si zaslouží hlasování o „nexitu“. „Chceme se starat o naši vlastní zemi, peníze, hranice a imigrační politiku,“ zdůraznil politik.

Nizozemsko čekají v březnu parlamentní volby a v některých průzkumech Strana svobody vede. Nedávná sondáž navíc ukázala, že 54 procent lidí si přeje referendum o EU.

Geert Wilders na drážďanské demonstraci Pegidy
Zdroj: Jens Meyer/ČTK/AP

Po vyhlášení plebiscitu volá rovněž italská Liga severu. „Hurá odvaze svobodných občanů. Srdce, rozum a hrdost porazily lži, výhrůžky a vydírání,“ konstatoval na Twitteru vůdce strany Mateo Salvini.

Také populistická Dánská lidová strana oslavovala „odvážné“ rozhodnutí Britů. Tamní vláda ale požadavek na referendum odmítla s tím, že Unie se nyní musí v první řadě probudit.

Lze předpokládat, že řada zemí zaujme postoj, že si budou daleko více hájit své národní zájmy a oslabí se politická vůle směřující k nějaké spolupráci. To může znamenat i další oslabení Unie. Ne v tom smyslu, že odejde významný člen, ale že si skoro všechny ostatní země začnou sledovat své vlastní zájmy.
Josef Mlejnek
politolog

Výsledek britského referenda uvítala i krajně pravicová parlamentní strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). „LS Naše Slovensko bude intenzivně pracovat na tom, aby i Slovenská republika co nejdříve následovala britský příklad a vystoupila z Evropské unie – z tohoto novodobého žaláře národů dříve, než bude pozdě!“ napsala v prohlášení LSNS, která se stala největším překvapením březnových parlamentních voleb na Slovensku, ve kterých získala osm procent hlasů a ve 150členné sněmovně obsadila 14 křesel.

V Česku by odchod z Unie uvítali hlavně Svobodní, ti ale zatím nejsou ani v parlamentu. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nemá vystoupení Česka z EU žádné opodstatnění a je v národním zájmu ve svazku přetrvat. Jednání o výjimkách by se otočilo proti ČR, míní premiér.

„I u nás to může způsobit nárůst populistických stran a hnutí. V některých průzkumech i u nás převažovali zastánci vystoupení České republiky z Unie. Na tuhle kartu můžou někteří politici vsadit,“ konstatoval politolog Josef Mlejnek.

Dominový efekt nebude, míní Schulz

„Evropská unie jako politická unie selhala,“ je přesvědčena šéfka německé euroskeptické strany AFD Beatrix von Storchová, která hovoří o „Dni nezávislosti pro Velkou Británii“ a volá po odstoupení unijních představitelů.

Ti ale krotí vášně. Podle šéfa Evropské rady Donalda Tuska nejsou hysterické reakce třeba. Dle svých slov je odhodlán udržet jednotu zbývajících 27 členských států. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz popřel, že by brexit mohl vyvolat dominový efekt – EU je prý „dobře připravena“.

Hollande chce Unii obrodit

Podle německé kancléřky Angely Merkelové by o dopadech referenda měly jednat všechny unijní země společně. „Příští týden v úterý a ve středu máme Evropskou radu, na níž se společně poradíme. Celkově musí teď porady běžet pokud možno s 28 státy, případně s 27,“ řekla ve středu Merkelová.

Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda je nyní třeba Unii obrodit. Už v úterý by se měl mimořádně sejít europarlament a evropští lídři pravděpodobně co nejrychleji svolají mimořádný summit všech členů osmadvacítky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 14 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...