Zvoní EU umíráček? Unijní lídři to odmítají, euroskeptici napříč Evropou chtějí referenda

Evropský projekt zažívá krušné časy. Poté, co si Britové v referendu odhlasovali odchod z Unie, se napříč starým kontinentem spustila lavina žádostí o plebiscity ze strany nacionalistických uskupení. Brusel má obavy, aby brexit neznamenal zvrácení procesu evropské integrace, jenž trval dlouhých 70 let. Unijní lídři ale varují před hysterií. Prý jsou dobře připraveni.

„Evropská unie umírá,“ okomentoval výsledek referenda šéf britské euroskeptické strany UKIP Nigel Farage. Unie se v současné době vzpamatovává z hospodářské krize, která tvrdě zasáhla hlavně jižní státy. Na východě probíhá ukrajinský konflikt a z Blízkého východu přicházejí statisíce běženců.

Právě na protiuprchlických náladách vydělávají krajně pravicová a nacionalistická uskupení, která poukazují na neschopnost Unie si s migrační vlnou poradit. Řada z nich volá po uzavření hranic.

„Za všechny ty roky, co sleduji evropskou politiku, jsem nezažila tak rozšířené euroskeptické pocity. Spousta Evropanů se dívá na Británii se závistí. Brexit je jako poplašný zvon, který varuje, že Unie v současné podobě není funkční,“ říká editorka BBC Europe Katya Adlerová.

Výsledkům referenda se věnuje celý den speciální vysílání Studio Brexit - dotazy na hosty ve studiu můžete posílat na webu. Tématu se bude věnovat také interaktivní pořad Devadesátka od 20:00 na ČT24. Otázky můžete posílat prostřednictvím Facebooku: napsat je do aplikace Dotazy pro hosta – nebo Twitteru (k tweetu připojte hashtag ‪#‎hpct24). Můžete také posílat videodotazy přes aplikaci iReportér.

Francouzští nacionalisté volají po brexitu
Zdroj: Jacky Naegelen/Reuters

Le Penová: Máme možná o tisíc důvodů k odchodu víc než Britové

Po vlastním referendu volá třeba Národní fronta Marine Le Penové. Ta má sice minimální počet poslanců v Národním shromáždění, ale bodovala v minulých volbách do europarlamentu.

„Vítězství svobody! Jak už léta žádám, mělo by se uspořádat stejné referendum ve Francii a v dalších zemích EU,“ napsala Le Penová po oznámení britských výsledků na Twitteru.

Francouzi podle ní musí mít právo si vybrat. „Francie má možná o tisíc důvodů víc, proč chtít vystoupit z EU, než Angličané,“ konstatovala minulý pátek na shromáždění krajně pravicových stran ve Vídni. 

Marine Le Penová
Zdroj: PASCAL ROSSIGNOL/Reuters

EU je podle ní zodpovědná za vysokou nezaměstnanost a nedaří se jí udržet na uzdě „pašeráky teroristů a ekonomické migranty“. 

Současná socialistická vláda je ale prounijní, takže na případné vyhlášení plebiscitu ve Francii zřejmě jen tak nedojde. Le Penová je favoritkou prezidentských voleb v roce 2017.

Nizozemský euroskeptik Wilders: Máme právo na nexit

Také předseda nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders prohlásil, že Nizozemsko si zaslouží hlasování o „nexitu“. „Chceme se starat o naši vlastní zemi, peníze, hranice a imigrační politiku,“ zdůraznil politik.

Nizozemsko čekají v březnu parlamentní volby a v některých průzkumech Strana svobody vede. Nedávná sondáž navíc ukázala, že 54 procent lidí si přeje referendum o EU.

Geert Wilders na drážďanské demonstraci Pegidy
Zdroj: Jens Meyer/ČTK/AP

Po vyhlášení plebiscitu volá rovněž italská Liga severu. „Hurá odvaze svobodných občanů. Srdce, rozum a hrdost porazily lži, výhrůžky a vydírání,“ konstatoval na Twitteru vůdce strany Mateo Salvini.

Také populistická Dánská lidová strana oslavovala „odvážné“ rozhodnutí Britů. Tamní vláda ale požadavek na referendum odmítla s tím, že Unie se nyní musí v první řadě probudit.

Lze předpokládat, že řada zemí zaujme postoj, že si budou daleko více hájit své národní zájmy a oslabí se politická vůle směřující k nějaké spolupráci. To může znamenat i další oslabení Unie. Ne v tom smyslu, že odejde významný člen, ale že si skoro všechny ostatní země začnou sledovat své vlastní zájmy.
Josef Mlejnek
politolog

Výsledek britského referenda uvítala i krajně pravicová parlamentní strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). „LS Naše Slovensko bude intenzivně pracovat na tom, aby i Slovenská republika co nejdříve následovala britský příklad a vystoupila z Evropské unie – z tohoto novodobého žaláře národů dříve, než bude pozdě!“ napsala v prohlášení LSNS, která se stala největším překvapením březnových parlamentních voleb na Slovensku, ve kterých získala osm procent hlasů a ve 150členné sněmovně obsadila 14 křesel.

V Česku by odchod z Unie uvítali hlavně Svobodní, ti ale zatím nejsou ani v parlamentu. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nemá vystoupení Česka z EU žádné opodstatnění a je v národním zájmu ve svazku přetrvat. Jednání o výjimkách by se otočilo proti ČR, míní premiér.

„I u nás to může způsobit nárůst populistických stran a hnutí. V některých průzkumech i u nás převažovali zastánci vystoupení České republiky z Unie. Na tuhle kartu můžou někteří politici vsadit,“ konstatoval politolog Josef Mlejnek.

Dominový efekt nebude, míní Schulz

„Evropská unie jako politická unie selhala,“ je přesvědčena šéfka německé euroskeptické strany AFD Beatrix von Storchová, která hovoří o „Dni nezávislosti pro Velkou Británii“ a volá po odstoupení unijních představitelů.

Ti ale krotí vášně. Podle šéfa Evropské rady Donalda Tuska nejsou hysterické reakce třeba. Dle svých slov je odhodlán udržet jednotu zbývajících 27 členských států. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz popřel, že by brexit mohl vyvolat dominový efekt – EU je prý „dobře připravena“.

Hollande chce Unii obrodit

Podle německé kancléřky Angely Merkelové by o dopadech referenda měly jednat všechny unijní země společně. „Příští týden v úterý a ve středu máme Evropskou radu, na níž se společně poradíme. Celkově musí teď porady běžet pokud možno s 28 státy, případně s 27,“ řekla ve středu Merkelová.

Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda je nyní třeba Unii obrodit. Už v úterý by se měl mimořádně sejít europarlament a evropští lídři pravděpodobně co nejrychleji svolají mimořádný summit všech členů osmadvacítky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cizí rozvědky nás špehují pomocí želv a ryb, tvrdí Čína

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.
před 1 hhodinou

Palestinský lékař uvězněný Izraelem se obrátil na nejvyšší soud

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.
před 1 hhodinou

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 3 hhodinami

Na Ukrajině přibývá žen, které vstupují do armády

Na Ukrajině přibývá žen, které chtějí vstoupit do armády. Oproti loňsku jich přibylo sedm tisíc. Celkem ozbrojené síly země, která se pátým rokem brání ruské agresi, čítají přes 75 tisíc vojaček. Loni se přes pět tisíc z nich účastnilo přímých bojů na frontové linii. S trvající válkou v ukrajinské společnosti vyvstává také otázka povinné mobilizace žen.
před 3 hhodinami

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Unijní velvyslanci kývli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem

Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie (EU) se shodli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rozhovory mají začít v pondělí, uvedli podle agentury Reuters předseda Evropské rady António Costa a kyperské předsednictví Rady EU. Agentura AFP připomíná, že přístupový proces Ukrajiny byl znovu nastartován poté, co jej přestalo blokovat Maďarsko.
před 14 hhodinami
Načítání...