Zvoní EU umíráček? Unijní lídři to odmítají, euroskeptici napříč Evropou chtějí referenda

Evropský projekt zažívá krušné časy. Poté, co si Britové v referendu odhlasovali odchod z Unie, se napříč starým kontinentem spustila lavina žádostí o plebiscity ze strany nacionalistických uskupení. Brusel má obavy, aby brexit neznamenal zvrácení procesu evropské integrace, jenž trval dlouhých 70 let. Unijní lídři ale varují před hysterií. Prý jsou dobře připraveni.

„Evropská unie umírá,“ okomentoval výsledek referenda šéf britské euroskeptické strany UKIP Nigel Farage. Unie se v současné době vzpamatovává z hospodářské krize, která tvrdě zasáhla hlavně jižní státy. Na východě probíhá ukrajinský konflikt a z Blízkého východu přicházejí statisíce běženců.

Právě na protiuprchlických náladách vydělávají krajně pravicová a nacionalistická uskupení, která poukazují na neschopnost Unie si s migrační vlnou poradit. Řada z nich volá po uzavření hranic.

„Za všechny ty roky, co sleduji evropskou politiku, jsem nezažila tak rozšířené euroskeptické pocity. Spousta Evropanů se dívá na Británii se závistí. Brexit je jako poplašný zvon, který varuje, že Unie v současné podobě není funkční,“ říká editorka BBC Europe Katya Adlerová.

Výsledkům referenda se věnuje celý den speciální vysílání Studio Brexit - dotazy na hosty ve studiu můžete posílat na webu. Tématu se bude věnovat také interaktivní pořad Devadesátka od 20:00 na ČT24. Otázky můžete posílat prostřednictvím Facebooku: napsat je do aplikace Dotazy pro hosta – nebo Twitteru (k tweetu připojte hashtag ‪#‎hpct24). Můžete také posílat videodotazy přes aplikaci iReportér.

Francouzští nacionalisté volají po brexitu
Zdroj: Jacky Naegelen/Reuters

Le Penová: Máme možná o tisíc důvodů k odchodu víc než Britové

Po vlastním referendu volá třeba Národní fronta Marine Le Penové. Ta má sice minimální počet poslanců v Národním shromáždění, ale bodovala v minulých volbách do europarlamentu.

„Vítězství svobody! Jak už léta žádám, mělo by se uspořádat stejné referendum ve Francii a v dalších zemích EU,“ napsala Le Penová po oznámení britských výsledků na Twitteru.

Francouzi podle ní musí mít právo si vybrat. „Francie má možná o tisíc důvodů víc, proč chtít vystoupit z EU, než Angličané,“ konstatovala minulý pátek na shromáždění krajně pravicových stran ve Vídni. 

Marine Le Penová
Zdroj: PASCAL ROSSIGNOL/Reuters

EU je podle ní zodpovědná za vysokou nezaměstnanost a nedaří se jí udržet na uzdě „pašeráky teroristů a ekonomické migranty“. 

Současná socialistická vláda je ale prounijní, takže na případné vyhlášení plebiscitu ve Francii zřejmě jen tak nedojde. Le Penová je favoritkou prezidentských voleb v roce 2017.

Nizozemský euroskeptik Wilders: Máme právo na nexit

Také předseda nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders prohlásil, že Nizozemsko si zaslouží hlasování o „nexitu“. „Chceme se starat o naši vlastní zemi, peníze, hranice a imigrační politiku,“ zdůraznil politik.

Nizozemsko čekají v březnu parlamentní volby a v některých průzkumech Strana svobody vede. Nedávná sondáž navíc ukázala, že 54 procent lidí si přeje referendum o EU.

Geert Wilders na drážďanské demonstraci Pegidy
Zdroj: Jens Meyer/ČTK/AP

Po vyhlášení plebiscitu volá rovněž italská Liga severu. „Hurá odvaze svobodných občanů. Srdce, rozum a hrdost porazily lži, výhrůžky a vydírání,“ konstatoval na Twitteru vůdce strany Mateo Salvini.

Také populistická Dánská lidová strana oslavovala „odvážné“ rozhodnutí Britů. Tamní vláda ale požadavek na referendum odmítla s tím, že Unie se nyní musí v první řadě probudit.

Lze předpokládat, že řada zemí zaujme postoj, že si budou daleko více hájit své národní zájmy a oslabí se politická vůle směřující k nějaké spolupráci. To může znamenat i další oslabení Unie. Ne v tom smyslu, že odejde významný člen, ale že si skoro všechny ostatní země začnou sledovat své vlastní zájmy.
Josef Mlejnek
politolog

Výsledek britského referenda uvítala i krajně pravicová parlamentní strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). „LS Naše Slovensko bude intenzivně pracovat na tom, aby i Slovenská republika co nejdříve následovala britský příklad a vystoupila z Evropské unie – z tohoto novodobého žaláře národů dříve, než bude pozdě!“ napsala v prohlášení LSNS, která se stala největším překvapením březnových parlamentních voleb na Slovensku, ve kterých získala osm procent hlasů a ve 150členné sněmovně obsadila 14 křesel.

V Česku by odchod z Unie uvítali hlavně Svobodní, ti ale zatím nejsou ani v parlamentu. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nemá vystoupení Česka z EU žádné opodstatnění a je v národním zájmu ve svazku přetrvat. Jednání o výjimkách by se otočilo proti ČR, míní premiér.

„I u nás to může způsobit nárůst populistických stran a hnutí. V některých průzkumech i u nás převažovali zastánci vystoupení České republiky z Unie. Na tuhle kartu můžou někteří politici vsadit,“ konstatoval politolog Josef Mlejnek.

Dominový efekt nebude, míní Schulz

„Evropská unie jako politická unie selhala,“ je přesvědčena šéfka německé euroskeptické strany AFD Beatrix von Storchová, která hovoří o „Dni nezávislosti pro Velkou Británii“ a volá po odstoupení unijních představitelů.

Ti ale krotí vášně. Podle šéfa Evropské rady Donalda Tuska nejsou hysterické reakce třeba. Dle svých slov je odhodlán udržet jednotu zbývajících 27 členských států. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz popřel, že by brexit mohl vyvolat dominový efekt – EU je prý „dobře připravena“.

Hollande chce Unii obrodit

Podle německé kancléřky Angely Merkelové by o dopadech referenda měly jednat všechny unijní země společně. „Příští týden v úterý a ve středu máme Evropskou radu, na níž se společně poradíme. Celkově musí teď porady běžet pokud možno s 28 státy, případně s 27,“ řekla ve středu Merkelová.

Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda je nyní třeba Unii obrodit. Už v úterý by se měl mimořádně sejít europarlament a evropští lídři pravděpodobně co nejrychleji svolají mimořádný summit všech členů osmadvacítky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...