Zubov: Sankce Putina zastavily. Západ mu ukázal, jakou cenu zaplatí

Moskva - Hospodářské problémy Ruska mohou donutit šéfa Kremlu změnit kurz. Západní sankce vůči Moskvě jsou účinné – Putina zastavily. V Hyde Parku Civilizace to řekl ruský historik Andrej Zubov s tím, že Rusové by se bývali možná dostali až do Kyjeva. „Západ musí ukázat Putinovi cenu, kterou zaplatí za své chuligánské činy,“ prohlásil Zubov. Kdyby Evropa přestala z Ruska odebírat ropu a plyn, Putinův režim by pravděpodobně padl, myslí si profesor, který kvůli své kritice anexe Krymu přišel o práci na moskevské akademii.

Putin porušil veškeré rusko-ukrajinské smlouvy, upozorňuje Zubov. Jedná se o smlouvu o SNS z roku 1991, v níž se uznávaly hranice, nebo třeba dohodu z Budapešti, kde se Rusko stalo garantem ukrajinské celistvosti. Krym podle Zubova patří lidem, kteří na poloostrově bydlí, ale i těm, jež kdysi Stalin deportoval, tedy krymským Tatarům, Němcům, Italům, Arménům či Bulharům. „Stejně jako jejich potomci mají plné právo vrátit se na Krym a získat zpět majetek patřící jejich předkům,“ řekl Zubov v Hyde Parku Civilizace.

Šéf Kremlu podle Zubova čekal, že Západ ruskou agresi jednoduše přijme, jako tomu bylo dříve v případě Gruzie. „Putin počítal s válkou v Doněcké a Luhanské oblasti a s celým takzvaným Novým Ruskem. Trochu myslel i na severní Kazachstán,“ prohlásil Zubov. Západ ovšem ruskou agresi nenechal bez povšimnutí. Na dominový efekt tak nedošlo. „Putin chce mít tyto oblasti pod kontrolou, pokračuje v Brežněvově politice omezené suverenity,“ míní ruský historik s odkazem na země bývalého Sovětského svazu. 

Putin jako „sovětský člověk“

„Putin přináší do mezinárodní politiky to, co bývalí vůdci SSSR – destabilizaci, lhaní a nepravdu. Rozhodně ale není ztělesněním pekla, jako tomu bylo v případě Stalina či Hitlera. Putin přesto je sovětský člověk až do morku kostí - působil v KGB a jeho dědeček byl Leninův kuchař. A neumí si představit, že by to bylo jinak. V Rusku na rozdíl od České republiky nedošlo k procesu dekomunizace, ke změně legislativy a historického paradigmatu. Sochy Lenina máme na každém rohu. Pokud ale ke změně nedojde, lidé putinovského typu se budou stále objevovat, protože stále žijeme v podstatě v komunistickém prostoru,“ říká Zubov.

Vrátil by Putin bez peněz za plyn Krym?

Kreml v současné době zápolí se skomírající ruskou ekonomikou, na kterou dopadly sankce a propad ceny ropy. Podle Zubova jsou západní sankce profesionální, dostatečné a hlavně účinné. „Kdyby nebylo sankcí, Rusové by určitě působili i mimo oblast Luhansku a Doněcku,“ myslí si Zubov.

Pokud by Evropa přestala z Ruska odebírat ropu a zemní plyn, způsobilo by to podle Zubova kolaps ruského hospodářství během pouhých pár měsíců. Pravděpodobně by nakonec padl i samotný Putinův režim. „Asi by se snažil zpětně zlepšit vztahy se Západem, možná by i sám byl nucen navrátit některá ze svých nezákonně získaných území,“ domnívá se profesor.

Vladimir Putin na návštěvě Krymu
Zdroj: Metzel Mikhail/ČTK/ITAR-TASS

Zubov se vyjádřil také k fungování ruských médií. Podle něj není těžké najít opoziční zdroje, lidé o ně ale mnohdy nemají zájem. „Chtějí věřit tomu, co jim říkají ve státních televizních kanálech. Chtějí se znovu ponořit do mýtu imperátorské velikosti a vidět v Putinovi vůdce, který zvedá Rusko z kolen. Když se ale na vlastní oči přesvědčí, že nedochází k obrodě, ale naopak k úpadku hospodářství i kulturního života, zhrozí se, v jakém bludu žili,“ myslí si historik. Tento vývoj podle něj nastane v nejbližší době - tak do dvou let.

Osudný článek: Přirovnání Putina k Hitlerovi stálo Zubova místo 

Podle Zubova v Rusku nepanuje svobodná vůle, ale nesvobodná zvůle. V březnovém článku pro list Vedomosti srovnal ruský postup na Krymu s politikou nacistického Německa před 2. světovou válkou. „Propočítala ruská vláda rizika tohoto neuvěřitelného dobrodružství? Jsem si jistý, že ne. Stejně jako je svého času neodhadl Adolf Aloizovič. Kdyby je uvážil, nemusel by v dubnu 1945 zoufale pobíhat po bunkru pod dopadajícími ruskými bombami a nemusel by sežrat ampuli s jedem,“ napsal Zubov

Vedení moskevské akademie ho kvůli kritickému příspěvku propustilo. Podle Zubova přišel pokyn jednoznačně z Kremlu. Teoreticky tušil, že k tomu může dojít, zažít to na vlastní kůži bylo ovšem velmi těžké, okomentoval Zubov svou svízelnou situaci v Hyde Parku Civilizace. Na chvíli se přitom blýskalo na lepší časy. „Ruská rada pro lidská práva prohlásila, že tento čin porušuje lidská práva a čtyři články ústavy,“ podotkl Zubov. 

Práci sice později dostal zpátky, ovšem za zvláštních podmínek - nesměl přednášet a přijít do kontaktu se studenty. „Od 30. června jsem tak znovu bez práce. Neprodloužili mi smlouvu, takže stálou práci teď v Rusku nemám,“ konstatoval profesor. Ruské univerzity se ho prý bojí z politických důvodů přijmout. Přišly i nabídky ze zahraničí, mimo jiné i z brněnské Masarykovy univerzity. Zubov všechny odmítl s tím, že z Ruska odejít nehodlá. Připadal by si totiž jako zběh, který opouští bojovou linii. „Moje mise je učit studenty v Rusku,“ říká přesvědčeně. A to i přesto, že mu řada lidí, které znal dlouhá léta, už ani ruku nepodá.

54 minut
Zubov: Západní sankce vůči Rusku Putina zastavily
Zdroj: ČT24

Andrej Borisovič Zubov

• (*1952 v Moskvě), politolog, historik, publicista
• Absolvoval Moskevskou státní vysokou školu mezinárodních vztahů (MGIMO).
• Je Solženicynův žák.
• Roku 1989 obhájil disertační práci na téma Parlamentní demokracie a politická tradice východu.
• Řadu let pracoval v Ústavu orientalistiky Ruské akademie věd.
• Zabývá se religionistikou a dějinami Ruska - je odpovědným redaktorem Dějin Ruska 20. století.
• Byl vedoucím katedry historie náboženství Ruské pravoslavné univerzity a generálním ředitelem centra „Církev a mezinárodní vztahy“ na MGIMO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 5 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 8 hhodinami

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému Lukoilu

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O čtvrtečním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.
před 8 hhodinami

Británie oznámila nové sankce proti Rusku kvůli dřívějšímu útoku novičokem

Británie oznámila nové sankce proti Rusku v souvislosti se zprávou o úmrtí ženy, která byla v roce 2018 otrávena nervově paralytickou látkou novičok. Londýn si zároveň předvolal ruského velvyslance ve Spojeném království, což zdůvodnil „pokračujícími nepřátelskými aktivitami“ Moskvy, informuje agentura Reuters. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová postup Británie kritizovala a varovala před ruským odvetným krokem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...