V Oldenburgu na severozápadě Německa v úterý začal další soud se zřejmě největším sériovým vrahem v dějinách spolkové republiky. Ošetřovatel Niels Högel čelí obžalobě z vraždy stovky pacientů ve věku 34 až 96 let. K vině se v úterý přiznal. Podle některých pozorovatelů jich ale nyní jedenačtyřicetiletý muž v letech 2000 až 2005 zabil možná i dvakrát tolik.
Zřejmě největší sériový vrah poválečných dějin Německa u soudu. Pacienty zabíjel, aby je mohl oživovat
Proces, který neskončí dříve než v květnu příštího roku, soudce Sebastian Bührmann zahájil minutou ticha za oběti. Poté Högelovi slíbil férový a otevřený přístup a ostatním přítomným to, že se bude všemi silami snažit dobrat pravdy. Obžalovaný dal nedlouho po začátku procesu najevo připravenost vypovídat. K činům se poté přiznal. Na dotaz, zda vznesená obvinění z velké části souhlasí, odpověděl podle serveru Spiegel Online „ano“.
Högel vraždil podle obžaloby na klinice v Oldenburgu, kde pracoval od června 1999 do října 2002, a také v nemocnici v nedalekém Delmenhorstu, kde působil mezi prosincem 2002 a červencem 2005. V Oldenburgu měl podle vyšetřovatelů na svědomí 36 životů, v Delmenhorstu dalších 64.
Ošetřovatel pomocí léků ovlivňujících činnost srdce pacienty přiváděl do stavu vyžadujícího oživování, aby při jejich následné záchraně mohl prokazovat své schopnosti. Oživit se mu je ale často nepodařilo. Některé pacienty přitom oživoval během jedné noci i několikrát. Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského vyšlo najevo, že Högel trpěl úzkostmi a depresemi, bral léky a pil alkohol. Ošetřovatelem se stal po vzoru svého otce.
Na jeho činy se přes řadu indicií přišlo až v červnu 2005, kdy jedna ze zdravotních sester viděla, jak pacientovi podává lék, který vůbec neměl dostat. Ani tehdy ale vedení nemocnice neinformovalo okamžitě policii, a Högel tak před zatčením ve službě v dalších dnech zavraždil ještě jednoho pacienta.
Nemocnice viděly, že při službě Högela umírá podezřele moc pacientů, přesto nezasahovaly
Právě obrovská pochybení dvojice zdravotnických zařízení umožnila Högelovi tak dlouho vraždit. Už v Oldenburgu přitom měli jeho kolegové k dispozici statistiku, z níž vyplývalo, že při jeho službách umírá nezvykle vysoký počet pacientů. Přes vážné podezření ale nemocnice neinformovala policii, a naopak ošetřovatele doporučila dalšímu zaměstnavateli.
V Delmenhorstu byly podle všeho indicie ještě mnohem výraznější. Mezi březnem 2003 a červnem 2005 dramaticky stoupl počet pacientů umírajících na jednotce intenzivní péče: místo zhruba 200, kteří by za běžných okolností v takto dlouhém období zemřeli, jich o život přišlo 411.
Zároveň násobně stoupla spotřeba srdečního léku Gilurytmal. O tom, že úmrtí souvisí s Högelem, byli přesvědčeni i jeho spolupracovníci, kteří se spolu opakovaně bavili o tom, kolik asi za jeho službu zase zemřelo pacientů.
Po skončení nynějšího procesu s Högelem tak začne proces také se čtveřicí zaměstnanců kliniky v Delmenhorstu, kteří podle vyšetřovatelů hrubě zanedbali své povinnosti . Vyšetřováno je i několik zaměstnanců z nemocnice v Oldenburgu. „Tyto dvě kliniky zavedly princip čtyř očí. Tedy, že u pacienta vždy musí být minimálně dva ošetřovatelé, lékaři a po smrti pacienta se provádí zevrubná analýza,“ uvedl zpravodaj ČT Václav Černohorský k následným opatřením.
Skutečný počet obětí se už nedá zjistit
Ošetřovatel sám byl poprvé odsouzen na konci roku 2006. Za pokus o vraždu tehdy dostal několikaletý trest vězení. V roce 2015 pak byl mimo jiné za dvě vraždy odsouzen na doživotí.
Vyšetřování celého rozsahu jeho zločinů se ale naplno rozjelo s výrazným zpožděním až na základě naléhání pozůstalých. Zvláštní komise Kardio, která vznikla v listopadu 2014, nechala exhumovat ostatky 134 lidí ze 67 hřbitovů, u nichž zkoumala, jestli mohou patřit mezi oběti ošetřovatele. U řady dalších ale takové přezkoumání možné nebylo, protože je jejich příbuzní po smrti nechali spálit. Kolik lidí Högel, který se přiznal k několika desítkám vražd, zabil, tak zřejmě nikdy nebude jasné.
Nynější proces se bude zabývat velkou částí případů, kterých se měl ošetřovatel dopustit, a mohl by tak představovat důležitý krok k ukončení nejistoty pozůstalých. Zvýšení trestu pro Högela soud ale přinést nemůže. Kvůli velkému zájmu médií, veřejnosti i pozůstalých se jednání neodehrává v běžné soudní budově, ale ve veletržním komplexu Weser-Ems-Hallen.