„Doživotí“ - tak zněl rozsudek pro heparinového vraha

Praha - Petr Zelenka byl 21. února 2008 odsouzen za sérii vražd v havlíčkobrodské nemocnici na doživotní trest vězení. Rozhodl tak Krajský soud v Hradci Králové a verdikt poté potvrdil odvolací soud v červnu téhož roku. Bývalý zdravotník oddělení ARO zavraždil v roce 2006 sedm pacientů podáním heparinu a dalších deset se pokusil zavraždit. Zelenka byl zadržen policií 1. prosince 2006 a obviněn z trestného činu vraždy. Podle zjištění policie z ledna 2009 má Zelenka zřejmě na svědomí ještě další tři vraždy a jeden pokus o ni.

Počátky kauzy se datují k jaru a k létu 2006, kdy na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) havlíčkobrodské nemocnice zemřelo několik pacientů na důsledky krvácení, jež nemělo podle lékařů medicínský důvod. Poté začal zkoumat sérii podezřelých úmrtí primář ARO Pavel Longin, který došel k závěru, že příčinou krvácení bylo předávkování heparinem. Lékař zároveň odhalil možnou souvislost případů se zdravotníkem Zelenkou.

Zelenka se choval k pacientům i zdravotnímu personálu přívětivě

V havlíčkobrodské nemocnici začal Zelenka pracovat v roce 1998. Absolvent střední zemědělské školy, narozený v roce 1976, předtím působil jako sanitář v nemocnici v Jihlavě, později přešel k záchranné službě. Během práce si doplnil kvalifikaci zdravotní sestry na střední zdravotnické škole. Po nástupu do nemocnice v Havlíčkově Brodě sloužil nejprve jako pomocný zdravotník, později působil u záchranné služby a nakonec nastoupil na oddělení ARO. U soudu později jeho spolupracovníci i primář Longin vypověděli, že se k pacientům i lékařům choval pěkně a objevoval se u něj nadprůměrný zájem o dění na oddělení.

Primář informoval o svých zjištěních o podezřelém Zelenkovi vedení nemocnice, jež zdravotníka 26. září 2006 propustila. Trestní oznámení v souvislosti s kauzou nemocnice podala v polovině října. Kvůli podezření z vražd zatkla policie Zelenku až 1. prosince, kdy už byl zaměstnán na chirurgickém oddělení nemocnice v Jihlavě. Zdržením vyšetřování na policii se zabývala Inspekce ministra vnitra, podle níž ale nikdo z policistů nespáchal trestný čin. Odvolací soud také loni zrušil podmíněný trest původně uložený bývalému řediteli havlíčkobrodské nemocnice Josefu Pejchlovi za údajné neoznámení případu.

Zelenka si pamatuje podání heparinu jen pěti lidem 

Královéhradecký krajský soud se začal obžalobou Zelenky ze série vražd zabývat v lednu 2008. Bývalý zdravotník se přiznal, že heparin podal pěti lidem, u ostatních si prý podrobnosti nevybavuje. Soud Zelenkovi nakonec prokázal, že od května do září 2006 zavraždil sedm lidí a u dalších deseti se o to pokusil. Podáním heparinu pacientům způsobil závažné zdravotní komplikace, někteří lidé vykrváceli. Podle rozsudku Zelenka podával heparin pacientům, aby dosáhl vlastního vzrušení z krizové situace a následné aktivity nemocničního personálu.

Trest doživotí byl uložen Zelenkovi, u něhož soudní znalci nezjistili žádnou duševní nemoc, hradeckým soudem v únoru 2008, v červnu jej pak potvrdil odvolací soud. V případu bude ještě rozhodovat Nejvyšší soud, k němuž Zelenka loni podal dovolání.

Krajský soud v Hradci Králové nyní řeší i první dvě žaloby na havlíčkobrodskou nemocnici, v nichž se pozůstalí po Zelenkových obětech domáhají omluvy a odškodnění po milionu korun. Zřizovatel nemocnice kraje Vysočina navíc v únoru 2007 rozhodl, že rodinám pozůstalých daruje sto tisíc korun. Pacientům, kteří pokus o vraždu přežili, poslal dvacet tisíc korun.

Zelenka zřejmě způsobil více vražd, než za které byl odsouzen

V lednu 2009 dospěla policie k závěru, že Zelenka, jenž si již odpykává trest za vraždu sedmi pacientů, má nejspíše na svědomí další tři vraždy a jeden pokus o ni. Policisté ale věc odložili, vyšší trest už na doživotí odsouzený Zelenka dostat nemůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...