Irbíl – Kurdové zranění v bojích s radikály z hnutí Islámský stát (IS) by se v budoucnu mohli léčit v českých lázních. Při své návštěvě Irbílu, střediska iráckého autonomního Kurdistánu, o tom hovořil český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Kurdské představitele prý tento nápad velmi zaujal. Během ofenzivy proti islamistům byly zraněny tisíce kurdských bojovníků, takzvaných pešmergů.
Šéf české diplomacie v Irbílu jednal s prezidentem autonomního Kurdistánu Masúdem Barzáním i jeho synovcem, předsedou kurdské regionální vlády Nečirvanem Barzáním. „Mluvili jsme s nimi o tom, že máme lázně velmi dobře vybavené pro rehabilitaci podobných typů zranění, jako jsou tady. Bohužel jsme si to vyzkoušeli i na našich vlastních vojácích zraněných v Afghánistánu,“ uvedl Zaorálek.
„Vzhledem k tomu, že mluví o tisících zraněných, tak není divu, že je to velmi zaujalo. Všichni tady znají Karlovy Vary, mají v naše lázně důvěru a všichni jsme se shodli na tom, že je to velmi dobrý nápad a že na tom budeme dále pracovat,“ dodal český ministr. Svůj návrh přednesl také na jednání, kterého se zúčastnil vůdce pešmergů. Ten stejně jako prezident Barzání dorazil na schůzku přímo z fronty, kde velí protiislamistické operaci.
Nápad nabídnout zraněným Kurdům léčbu v tuzemsku prý vznikl, když Češi z úst kurdských představitelů zaslechli, „kolik mají zraněných a že v rámci celého Iráku nesou největší ztráty“. Kurdové by podle Zaorálka mohli v českých lázních nahradit klientelu z Libye nebo Ruska. „Mělo to tady velký ohlas, velmi je to zaujalo,“ poznamenal ministr zahraničí.
Nasazení Kurdů je nesmírné, zhodnotil český ministr
Jednání s Kurdy se nicméně týkala i dalších témat, zejména jejich postoje k centrální irácké vládě a české vojenské pomoci. Kurdové prý nejsou „zcela spokojeni“ s dosavadním řešením situace ohledně využívání ropného exportu, jakož i placení státních úředníků. „Je tu určitá nejistota, do jaké míry vláda splní všechno, co slíbila,“ popsal Zaorálek, podle něhož mají Kurdové pocit, že na nich leží velké břemeno nynějších problémů a centrální vláda to příliš nezohledňuje. „Velká část boje proti IS leží na nich, mají již 700 mrtvých a tisíce zraněných. Jejich ztráty i nasazení jsou nesmírné,“ prohlásil šéf české diplomacie.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek: „Kurdové mají dojem, že irácká armáda je armádou, do které Spojené státy deset let investovaly úsilí a prostředky na vybavení, a jak trochu ironicky říkají, že tato desetiletá práce se během deseti dnů rozpadla. Domnívají se, že Irák neodvedl svůj kus práce při obraně země.“
„Kurdové mají dojem, že irácká armáda je armádou, do které Spojené státy deset let investovaly úsilí a prostředky na vybavení a jak trochu ironicky říkají, že tato desetiletá práce se během deseti dnů rozpadla. Domnívají se, že Irák si neodvedl svůj kus práce při obraně země,“ sdělil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po setkání s kurdskými představiteli.
Co se týče leteckých úderů, které nyní v Iráku podnikají Spojené státy a jejich spojenci, těch si Kurdové velmi váží. Jsou si však vědomi toho, že samotné nálety na poražení islamistů nestačí. „Bude potřeba daleko masivnější nasazení prostředků na zemi. Kurdové zastávají názor, že nálety jsou velmi důležité, ale nejsou schopny vyřešit osvobození Mosulu a dalších velkých měst. Mosul má dva miliony obyvatel, na to nemají sílu, ani když se spojí pešmergové s iráckou armádou,“ nechal se slyšet Zaorálek.
Otázka nezávilosti Kurdistánu, o níž se ještě před vzestupem islamistů spekulovalo, není podle Zaorálka nyní namístě. „Oni sami říkají, že teď není ten správný čas řešit podobné věci. Vědí, že teď, pokud chtějí odpovědět na existující nebezpečí, musí to dělat společně,“ řekl ministr.
Česká vláda letos na konci srpna rozhodla, že Kurdům daruje munici v hodnotě 41 milionů korun. Její část byla do Irbílu odeslána v září. Teď Kurdové projevili zájem o další vojenský materiál. „Mají velký zájem o helikoptéry či letadla. V tomto typu boje, který tady je, se ovládání boje ze vzduchu a podpora pozemním jednotkám ukazují být nesmírně důležité,“ přiblížil jednání s Kurdy Zaorálek. Společně prý hovořili například o letounech typu L-39 a zajímali se rovněž o chystaný prodej letadel L-159 Bagdádu.
Lubomír Zaorálek strávil v Iráku necelých 24 hodin a po návštěvě Bagdádu, kde jednal s iráckým prezidentem a premiérem (více zde), a Irbílu, kde se setkal kurdským vedením, odletěl zpět do Prahy.
