Nairobi - Před Vánocemi česká i světová veřejnost sledovala zpovzdálí transport severních bílých nosorožců ze ZOO Dvůr Králové do Keni. Celá akce probíhala za obrovského zájmu světových médií, z těch českých měla to štěstí jen kamera dokumentaristy Jiřího Bálka, který čekal na nosorožce v keňské rezervaci Ol Pejeta. Jeho exkluzivní materiál nabídl jako první a zatím jediný cestovatelský magazín ČT Objektiv. Jiří Bálek přinesl zásadní momenty z transportu zvířat i celé pozadí projektu, který má být posledním pokusem zachránit kriticky ohrožené zvíře s unikátními geny a dlouhým evolučním vývojem. Podstatné momenty a shrnutí jeho svědectví přinášíme i v našem speciálu na webu ČT24.
Nosorožci tuponosí neboli bílí mají dva poddruhy. Ten jižní měl namále před sto lety. Jen pár desítek kusů zůstalo v jihoafrické provincii Natal, když se započalo s jejich záchranným programem. Dnes jich žije 17 tisíc! Mezitím byl ale téměř vyhuben severní poddruh. Dnes víme jen o osmi jedincích, a to ve dvou světových ZOO – ve Dvoře Králové a v San Diegu. Pokud by se podařilo najít další zvířata ještě v jejich původní domovině, naděje na záchranu by samozřejmě velmi posílila.
Richard Vigne, šéf keňské rezervace Ol Pejeta.
„Myslím, že šance je vždycky - máme lidi, kteří to sledují. Ve střední Africe jsou rozlehlá území bez lidí, zejména v Súdánu. Máme důkazy, že tam mohou být zbytkové populace nosorožce tuponosého.“
Ze všech známých nosorožců chovaných v zoologických zahradách jsou rozmnožování schopní pouze čtyři – všichni v ZOO Dvůr Králové. Ta je také jedinou, kde se severní bílý nosorožec několikrát rozmnožil. Naposled v roce 2000. Od té doby byly všechny pokusy marné. Samice stárnou a čas neúprosně běží.
„Jedinou šancí, jak tato zvířata přimět po mnoha letech snahy a pokusů, včetně umělé inseminace, je je přemístit do přírodních podmínek, které navodí zcela normální přirozené teritoriální a sociální chování, které je zjevně nutné pro rozmnožování tohoto nosorožce,“ upřesnila Dana Holečková, ředitelka ZOO Dvůr Králové.
Odborníci z ochranářských organizací a specialisté na africké nosorožce vytypovali dvě vhodné lokality – jednu v Jihoafrické republice a druhou v Keni. Nakonec vyhrála Keňa. Je blízko původního výskytu severního bílého nosorožce a právě tady je i větší šance spojit naše zvířata s případnými nalezenci z přírody.
Ol Pejeta je neziskovou organizací a leží přímo pod rovníkem v provincii Laikipia nedaleko nejvyšší keňské hory – Mount Keňa u města Nanyuki. Jako rezervace pro nosorožce vznikla v roce 1989 a dnes je modelovým příkladem, jak by měla fungovat ochrana přírody ve východní Africe. Má rozlohu 90 000 akrů - tedy nějakých 360 km2, a tyto pozemky jsou určeny pro volně žijící zvířata v kombinaci s chovem skotu.
Prostředky získává Ol Pejeta z turistického ruchu, chovu hovězího dobytka a zemědělství. Podle svého statutu musí všechny peníze, tedy veškerý zisk, obratem investovat a vracet zpět do ochrany přírody a rozvoje komunit, přesněji lidí žijících v obcích v sousedství rezervace. V roce 1990 sem bylo dovezeno prvních dvacet nosorožců dvourohých neboli černých. Za dvě desítky let se rozmnožilo na 82 jedinců. To je důkazem toho, jak je toto prostředí vhodné pro černé nosorožce.
Jiří Bálek
„Ol Pejeta funguje i jako jakési záchranné centrum pro nosorožčí sirotky. Samička nosorožce dvourohého Nabuir se sem dostala poté, co její matku zastřelili pytláci. Od té doby se stala miláčkem zdejších ošetřovatelů. K černým nosorožcům přibyli později také bílí nosorožci jižního poddruhu. Těch zde mají dvanáct.“
Ve chvíli, kdy bylo rozhodnuto, začaly přípravy na přesun severních bílých nosorožců. V Ol Pejetě to znamenalo vybudovat jakousi rezervaci v rezervaci – přísně střežené území s takzvanou bomou. Tu postavilo během dvou měsíců padesát pracovníků rezervace.
V Ol Pejetě nebylo ponecháno vůbec nic náhodě. Několik dní před příjezdem tady nacvičovali skládání beden. A aby nasimulovali váhu nosorožců, umístili do bedny i dvě tuny písku. V ZOO Dvůr Králové se mezitím několik týdnů čtyři severní bílí nosorožci připravovali na cestu. Samice Nájin a Fatu a samci Súdán a Suni byli postupně navykáni na prostor o velikosti přepravní bedny. „Chceme, aby co nejméně trpěli stresem, a tak je navykáme na to, aby v bedně žrali a byli tu v pohodě,“ vysvětlila ještě ve Dvoře Králové Berry Whiteová, ošetřovatelka nosorožců.
Aby při transportu nedošlo k poranění zvířat byli jim několik dní před cestou odřezány rohy. Těmi by se totiž mohli nosorožci v přepravní bedně zaklínit, a tak si vážně ublížit. „Nejedná se o nějaký zásah do zdraví zvířat, protože rohy jsou vlastně na bázi nehtů, tak je to úplně stejný princip, jako když si ostříháte nehty,“ doplnil Jiří Hrubý, zoolog ZOO Dvora Králové.
Den D nastal v sobotu 19. prosince 2009 za ranního rozbřesku. Nejprve byly do beden nalákány samice Nájin a Fatu. Všechno bylo pečlivě do detailu naplánováno a připraveno, a tak nevadilo ani mrazivé počasí a sněhové vločky. Nosorožci byli v bednách umístěni na kamiony, které bylo možno pomocí agregátu vytápět. Ale nakonec to ani nebylo potřeba.
Hned po naložení prvních dvou nosorožců vyrazil z bran zoo první kamion. Celý transport doprovázely policejní vozy, aby průjezd byl až do Prahy plynulý a klidný. Odpoledne dorazil do vytopené haly pražského ruzyňského letiště i druhý kamion s oběma samci – Súdánem a Sunim.
Aby nemusela zvířata v mrazivém počasí cestovat až do Amsterdamu, udělal nákladní Boeing 747 zastávku v Praze. Odtud to již bylo jen 7 a půl hodiny letu do Nairobi. Po celou dobu dohlíželi na nosorožce dva ošetřovatelé – Jan Žďárek a Berry Whiteová, a dva veterináři – Jiří Váhala a Pete Morkel.
Bedny s nosorožci byly po přistání v Nairobi přeloženy na dva kamiony a po pěti hodinách se již blížily na místo určení k bráně rezervace Ol Pejeta. I tady konvoj provázela kvůli plynulému průjezdu keňská policie. A mezi doprovodnými vozidly jelo také auto s náhradními díly i náhradní tahač.
Nejprve byly vyloženy samice, jako první Nájin a po ní její dcera Fatu. Její bednu otevřeli symbolicky společně ředitelka ZOO Dvůr Králové a ministr keňské vlády. Hned druhý den byli všichni nosorožci vypuštěni do větších ohrad s porostem původní vegetace. Súdán, který se jako jediný z naší čtveřice narodil v Africe, zcela neomylně zamířil k jedné bylině a s chutí ji sežral.
Nosorožci zůstali i po svém přesunu majetkem ZOO Dvůr Králové, která nad projektem nadále dohlíží. Osm dní poté, co čeští nosorožci přijeli do Keni, 28. prosince 2009, zpozorovala posádka ruského vrtulníku tři nosorožce v Jižním Súdánu. Jak již bylo řečeno, pokud se je podaří najít a přivézt do Ol Pejety, šance na záchranu severního bílého nosorožce se mnohonásobně zvýší. Ale to už bude jiný příběh….
- Nosorožci bílí autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1117/111700.jpg
- Keňská rezervace Ol Pejeta podstoupila nelehký a ostře sledovaný pokus o záchranu jednoho z nejohroženějších savců na planetě. autor: Tomáš Šponar, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1427/142648.jpg
- Ráno v Ol Pejete. Nasazení odpovídá velikosti okamžiku. Do speciálně vybudovaného komplexu se opatrně ukládají kontejnery s posledními čtyřmi zvířaty, která mohou zachránit svůj unikátní genetický kód. autor: Zuzana Vařilová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1427/142660.jpg
- Na cestě. Kontejnery s královedvorskými nosorožci na palubě speciálu, který se musel cestou držet v neobvykle nízké letové hladině tak, aby v kabině carga udržel pro zvířata co nejlepší klima. autor: Jan Žďárek, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1427/142657.jpg
