Na Kypru začíná klíčové několikadenní jednání o znovusjednocení ostrova, jehož severní část okupuje přes čtyřicet let turecká armáda. Mírová dohoda by prospěla ekonomice země. Třetí největší ostrov ve Středozemním moři je velmi oblíbený turisty. V pobřežních vodách se navíc nacházejí značné zásoby nerostných surovin – v případě sjednocení by tak mohla prosperovat i severokyperská část.
Jednání se konají ve Švýcarsku a potrvají do 11. listopadu. Ke konečné dohodě by mohlo dojít do konce roku, tvrdí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „Optimismus tureckého prezidenta obnáší zároveň pohrůžku, že by v případě neúspěchu chtěl připojit severní část k Turecku. Dohody jsou ale tentokrát na velmi dobré cestě,“ podotkl politolog a publicista Thomas Kulidakis.
„Předmětem současného jednání mají být územní nároky, tedy jakou část území by v případné federaci jednotlivé části kyperské komunity (kyperští Řekové a kyperští Turci) kontrolovaly,“ sdělil Kulidakis.
Jde o majetek i bezpečnostní záruky
Kyperští Řekové chtějí, aby lidé, kteří přišli při invazi v roce 1974 o majetky, byli buď odškodněni, nebo je získali zpět. Žádají také odchod tureckých jednotek z ostrova – na Kypru totiž stále zůstává 35 tisíc tureckých vojáků.
„Kyperští Turci zase chtějí rozšířenou autonomii, tedy, že si budou spravovat své území v rámci federace, nebo až konfederace sami. Zároveň požadují bezpečnostní záruky, protože část z nich tvrdí, že přítomnost tureckého kontingentu je zárukou jejich bezpečnosti. Kyperský prezident už navrhl, aby tuto úlohu plnily policejní sbory OSN, které by byly přímo odpovědné Radě bezpečnosti,“ uvedl Kulidakis.
Pokud by jednání vedlo ke zdárnému konci, následoval by širší summit za přítomnosti garančních mocností, tedy Řecka, Turecka, Británie a mezinárodního společenství. Podle odborníků by se HDP hned první rok po znovusjednocení země zvýšilo o 2,5 procenta.
Poslední rozdělená evropská metropole
V polovině šedesátých let Britové po nepokojích Mezi Turky a Řeky vyznačili zelenou barvou na mapě řeckou a tureckou část Kypru. Na jejím základě vznikla nárazníková zóna OSN – takzvaná Zelená (Attilova) linie, jež do současnosti prochází i hlavním městem Nikósií.
V červenci 1974 došlo k turecké invazi v reakci na pokus o převrat nacionalistických kyperských Řeků, kteří chtěli připojit ostrov k Řecku. Ankara tehdy vyslala do severní třetiny ostrova vojska a v roce 1983 byla jednostranně vyhlášena Severokyperská turecká republika, již ovšem uznává jen Turecko.
Rozdělený Kypr je stále bolavým místem vztahů mezi Aténami a Ankarou. Hlavní překážkou jednání byl už od 70. let požadavek kyperských Turků na formální uznání jejich státu. Komplikaci představovala také snaha řecké části Kypru o vstup do Evropské unie a požadavek některých kyperských Řeků na pozemky a domy, o něž na severu přišli při turecké invazi.
Nové tisíciletí přineslo naději
Organizace OSN se v minulosti snažila obě komunity smířit. Na přelomu tisíciletí došlo ke zlepšení vztahů mezi oběma kyperskými útvary. Asi nejviditelnějším důkazem bylo otevření společné hranice v dubnu 2003. V květnu téhož roku byl také odvolán zákaz cest kyperských Řeků do Turecka.
Zatím nejblíže ke sjednocení se ostrov ocitl v roce 2004. Plán tehdejšího generálního tajemníka OSN Kofiho Annana počítal se vznikem konfederativního státu a jeho následným vstupem do EU.
V tehdejším referendu se sice téměř dvě třetiny voličů z turecké části Kypru vyslovily pro přijetí návrhu, ale 76 procent kyperských Řeků hlasovalo proti, což nadějný plán pohřbilo a do Evropské unie následně vstoupila v roce 2004 pouze jižní část Kypru. O čtyři roky pak i do eurozóny.
Sjednocení ostrova si přejí i Britové. Kypr byl jejich kolonií do roku 1960 a Spojené království má na ostrově dvě základny, které jsou pokládány za britské svrchované území. Londýn na ostrově stále kontroluje pár set kilometrů čtverečních a před pár lety dal najevo, že by se části vzdal, pokud by to pomohlo k dojednání mírové dohody.
Turecko v EU? Kypr mu hází klacky pod nohy
Rozdělený Kypr je navíc jednou z hlavních překážek na cestě Turecka k členství v Evropské unii. Letos v březnu Kypr nekompromisně odmítl dát svůj souhlas k obnovení přístupových rozhovorů Turecka s EU s tím, že Ankara nejprve musí začít plnit své povinnosti. Z 35 kapitol přístupových rozhovorů jich Kypr zablokoval už šest.
