Židovské osady rozdělují Riceovou a Livniovou

Jeruzalém - Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová se na úterní tiskové konferenci v Jeruzalémě neshodla se svou izraelskou kolegyní Cipi Livniovu v otázce židovských osad. Riceová řekla, že dává izraelské straně dlouhodobě najevo, že budování těchto sídlišť komplikuje mírová jednání. Livniová si to ale nemyslí. Jako hlavní překážku mírového procesu vidí osady také předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás.

Riceová chce v Izraeli urychlit izraelsko-palestinská jednání a přimět tak obě strany k uzavření aspoň rámcové dohody do konce roku. Detailní podmínky by se projednávaly později. I přes přetrvávající rozpory Riceová soudí, že se obě strany o něco přiblížily k ukončení konfliktu, který trvá de facto od založení Izraele.

Riceová prohlásila, že není žádným tajemstvím, že stavby osad mírovému procesu nepomáhají. Podle ní je nyní důležité pracovat na vytvoření důvěry mezi oběma stranami. Vše, co ji podrývá, by podle ní mělo být zastaveno.

Palestinci chtějí mít vlastní stát v pásmu Gazy a na celém území západního břehu Jordánu, jenže kromě nich tam žije také zhruba čtvrt milionu židovských osadníků.

Židovský stát chce zachovat největší z osadnických bloků, zejména ty přiléhající k východní části Jeruzaléma, což jsou zároveň oblasti, které stále rozvíjí.

Premiér Ehud Olmert v srpnu řekl, že v rámci mírových jednání Palestincům navrhl, že Izrael zabere sedm procent západního břehu právě pro osady a jako náhradu poskytne palestinské straně odpovídající území přiléhající k pásmu Gazy.

Livniová, která je hlavní izraelskou mírovou vyjednávačkou, na tiskové konferenci prohlásila, že rozhovory nejsou „aktivitami v osadách“ nijak ovlivněny. „Je přece úkolem politických vůdců hledat prostředky, jak žít v budoucnu v míru a nedopustit, aby k vyjednávačům doléhal hluk z terénu. Naší politikou není zvětšovat osady, stavět nové nebo zabírat palestinskou půdu,“ řekla a dodala, že aktivity v osadách byly „tím nejdramatičtějším způsobem omezeny“.

To ale odporuje informacím, které krátce před tiskovou konferencí obou ministryň zveřejnila izraelská organizace Hnutí za okamžitý mír. Podle ní se totiž od začátku letošního roku výstavba v osadách ve srovnání se stejným obdobím loňska zdvojnásobila.

Za hlavní překážku mírového procesu považuje osady také předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, který dnes jednal s Riceovou v Ramalláhu. Po jednání šéf palestinských vyjednávačů Ahmad Kurája oznámil, že Abbás se příští týden sejde s Olmertem a v září s americkým prezidentem Georgem Bushem v New Yorku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 58 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 2 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...