Žena narozená ve Velké Británii, která ještě jako školačka odešla do Sýrie, aby se připojila k takzvanému Islámskému státu, se může vrátit do vlasti, rozhodl soud. Může tak zpochybnit rozhodnutí o zbavení občanství.
Žena, která se přidala k organizaci IS, má podle soudu právo vrátit se do Británie. Kvůli procesu o zbavení občanství
Události: Právo na návrat do Velké Británie (zdroj: ČT24)
Shamima Begumová, která se narodila bangladéšským rodičům, odešla z Londýna v roce 2015, když jí bylo 15 let. Zamířila nejprve do Turecka se dvěma kamarádkami. Následně si ji v Sýrii vzal za ženu o osm let starší islamista Yago Riedijka, který pocházel z Nizozemska. V rozhovoru s deníkem The Times loni uvedla, že rozhodnutí připojit se k IS nelituje, pro Británii ale prý není hrozbou.
Po pádu IS skončila v zajateckém táboře v Sýrii, kde také zemřely tři její děti. „Odešla jsem sama od sebe. Věděla jsem, že to je riziko. Přiznávám teď, že to byla chyba,“ kála se poté vdova po teroristovi. Británie ji vloni zbavila občanství z bezpečnostních důvodů, protože ji zpravodajská agentura považovala za hrozbu. „Je to důležité, abychom jasně vzkázali, že budeme konat proti těm, co se podíleli na terorismu,“ uvedla v únoru roku 2019 tehdejší britská premiérka Theresa Mayová.
Případ Begumové ukázal na nebezpečí, jaké představují islamističtí ideologové při náboru mladistvých v západních zemích. Řadu žen a dívek proměnili v nemilosrdné džihádistky. Jiné se staly nevěstami bojovníků a podílely se na chodu teroristické mašinérie.
Tehdejší ministr vnitra Sajid Javid uvedl, že Begumová může odejít do Bangladéše, odkud pochází její rodiče, Begumová ale oponuje, že zůstala bez státní příslušnosti, a obrátila se na soudy. Podle bangladéšských úřadů mladá žena občankou asijské země není.
Britský odvolací soud nyní jednomyslně souhlasil s tím, že by Begumová proti rozhodnutí o zbavení občanství měla šanci se odvolat pouze v případě, pokud by jí bylo dovoleno vrátit se do Spojeného království.
„Spravedlnost musí na základě skutečností v tomto případě převážit nad obavami o národní bezpečnost,“ uvedl soudce Julian Flaux. Právník Begumové Daniel Furner v reakci na verdikt uvedl, že odepřít jeho klientce možnost očistit své jméno by bylo opakem spravedlnosti.
Britské ministerstvo vnitra uvedlo, že je rozhodnutí soudu „velkým zklamáním“ a chce se odvolat.
Flaux nicméně poznamenal, že pokud bude Begumová, které je nyní 20 let, považována za bezpečnostní hrozbu a pokud by existovaly dostatečné důkazy, mohla by být při svém návratu do Británie zatčena.
„Za Shamimu je podle nás odpovědná britská vláda. Měla by být vrácená, aby mohla předstoupit před spravedlnost,“ tvrdí například britská aktivistka z organizace Save the Children Kirsty McNeillová.
Begumová proti sobě ale poštvala i veřejné mínění. Mnoho Britů totiž popudila, když řekla, že sebevražedný útok, při němž v Manchesteru v roce 2017 zemřelo 22 lidí, byl oprávněný.
Odhadem devět set Britů se připojilo k takzvanému Islámskému státu, 40 procent procent se vrátilo. Každý pátý zahynul. Na Blízkém východě jich zbývá kolem 360. Řada z nich se podílela na plánování teroristických útoků v Evropě, hromadných popravách, znásilňování, mučení a ničení kulturního dědictví nevyčíslitelné hodnoty.