Zemřela britská královna Alžběta II. Novým panovníkem je Karel III.

Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Informaci o úmrtí večer zveřejnil královský palác. Novým panovníkem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se stal její syn princ Charles. Ve svém prvním prohlášení jako král Karel III. uvedl, že truchlí kvůli odchodu vážené panovnice a milované matky. Alžběta II. zemřela na skotském zámku Balmoral, kam za ní během čtvrtka přijeli členové rodiny. Ještě v úterý královna plnila své pracovní povinnosti, když jmenovala do funkce premiérku Liz Trussovou.

On-line přenos

Smrt Alžběty II.

  • 21:50

    Oficiální britské loučení s královnou Alžbětou II. končí a spolu s ním i tento přenos. Děkujeme za pozornost.

  • 20:43

    Státní smutek bude ve Spojeném království na žádost nového krále Karla III. pokračovat do 26. září.

  • 20:30

    Během soukromého obřadu v rodinné hrobce se s královnou bez přítomnosti médií loučí členové královské rodiny. Jde o poslední část pohřebního dne a závěrečné rozloučení s panovnicí. Alžběta II. spočine po boku svého manžela prince Philipa, vévody z Edinburghu, který zemřel loni v dubnu.

„Královna zemřela dnes odpoledne pokojně na zámku Balmoral,“ oznámil krátce po půl sedmé místního času Buckinghamský palác. Na sídle britských panovníků v Londýně i na hradu Windsor byla spuštěna vlajka na půl žerdi, veřejnoprávní stanice BBC zahrála hymnu.

„V období smutku a přeměn bude mě i moji rodinu utěšovat vědomí toho, jakému respektu a široké oblibě se královna těšila,“ napsal nový král Karel III. v prvním prohlášení bezprostředně po oznámení skonu Alžběty. Je si vědom toho, že její odchod těžce pocítí lidé v Británii i po celém světě. 

V pátek vystoupí nový panovník s projevem k národu.

Následníkem trůnu se nyní stal Karlův syn William, který má nově titul vévoda z Cornwallu, jeho manželka Catherine je pak vévodkyní z Cornwallu.

Camilla, manželka krále Karla III., se stala královnou manželkou.

Pozornost se na zdravotní stav královny upřela poté, co její lékaři dali ve čtvrtek najevo, že jsou jím znepokojeni. Následně se za královnou do zámku Balmoral ve Skotsku sjeli členové rodiny.

Zprávu o královnině smrti připevnili k branám Buckinghamského paláce dva zaměstnanci ve smutečních oblecích. Před panovnickým sídlem v Londýně se už před oznámením navzdory dešti shromáždil velký dav, někteří lidé po zprávě o smrti královny propukli v pláč. Lidé se setkali i u hradu Windsor, kde se podobně jako u Buckinghamského paláce ukázala duha, a také ve Skotsku u Balmoralu.

Oznámení o úmrtí královny Alžběty na plotě před palácem Holyroodhouse v Holyroodu ve skotském Edinburghu
Zdroj: Lee Smith/Reuters

Alžběta II. se narodila jako Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová, nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové.

Její otec se stal králem po překvapivé abdikaci svého bratra Edwarda VIII. v prosinci 1936 a vládl jako Jiří VI.

Jako šestá žena v historii usedla Alžběta na britský trůn v únoru 1952. Oficiálně korunována královnou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a ostatních držav a území byla 2. června 1953 ve Westminsterském opatství. V té době jí bylo 27 let.

Z Buckinghamského paláce pak přihlížela rozpadu koloniální říše, vstupu Velké Británie do Evropských společenství, odchodu země z EU, rozmachu elektronických médií a internetu i celosvětové pandemii covidu-19.

  • Narodila se 21. dubna 1926 jako Elisabeth Alexandra Mary Windsorová, nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové. Její otec byl druhým v následnické linii. Alžběta dostala titul Její královská výsost princezna Alžběta z Yorku.
  • Po abdikaci krále Edwarda VIII. na trůn nastupuje Alžbětin otec jako Jiří VI. a z Alžběty se v listopadu 1936 stává korunní princezna. Získává titul Její královská výsost princezna Alžběta.
  • V listopadu 1947 se vdává za Philipa Mountbattena, původem řeckého a dánského prince, který se však kvůli sňatku s následnicí britského trůnu svých titulů vzdal. O rok později, 14. listopadu 1948 se dvojici narodí princ Charles, následník trůnu, a 15. srpna 1950 princezna Anna.
  • Během pobytu v Keni 6. února 1952 zastihla princeznu Alžbětu zpráva o úmrtí jejího otce. Alžběta se oficiálně stává panovnicí. Korunovace se ve Westminsterském opatství odehraje 2. června následujícího roku a televize BBC ji vysílá v přímém přenosu.
  • V roce 1953 se panovnice vydává na sedmiměsíční cestu po zemích Společenství. Absolvuje během ní více než 40 tisíc mil.
  • Třetí potomek, princ Andrew, se královně narodil 19. února 1960. Nejmladší syn, princ Edward, přišel na svět 10. března 1964. Kvůli těmto dvěma těhotenstvím královna vynechala slavnostní otevření parlamentu. Šlo o jediné dva případy, kdy tuto událost během své vlády zmeškala.
  • V roce 1977 oslavila panovnice stříbrné jubileum, do Londýna při této příležitosti přijelo 11 milionů turistů.
  • V roce 1981 čelila dvěma pokusům o atentát. V červnu během slavnostní vojenské přehlídky Trooping the Colour vypálil na královnu 17letý mladík šest střel. Náboje byly slepé, útočník strávil ve vězení tři roky. V říjnu, při Alžbětině návštěvě Nového Zélandu, střelec královnu jedoucí v koloně minul. I on byl odsouzen ke třem letům vězení.
  • V červenci 1981 se Alžbětin syn Charles žení s lady Dianou Spencerovou. Z manželství následníka trůny vzešli dva synové, William a Henry. Charles a Diana se rozvedli v roce 1996.
  • V roce 1991 během cesty po Spojených státech promluvila Alžběta II. jako první britský monarcha v americkém Kongresu.
  • Po smrti princezny Diany v srpnu 1997 čelí královna i celá královská rodina nezvykle tvrdé kritice veřejnosti. Alžběta zažívá jedno z nejobtížnějších období své vlády a obrací se na veřejnost v nezvykle otevřených projevech. Připouští, že monarchie přežívá jen díky podpoře veřejnosti.
  • V únoru 2002 umírá Alžbětina mladší sestra Margaret, o měsíc později i její matka Alžběta.
  • Nejen Velká Británie, ale i všechny ostatní země Společenství oslavují v roce 2012 šedesát let vlády Alžběty II. V Británii trvají hlavní oslavy čtyři dny, je kvůli nim dokonce mimořádně vyhlášen státní svátek.
  • 9. září 2015 se stává nejdéle vládnoucím monarchou v dějinách Británie, překonala královnu Viktorii, která vládla 63 let a 216 dní. Po smrti thajského krále Pchúmipchona Adundéta v říjnu 2016 se stává také nejdéle sloužícím panovníkem světa a v roce 2019 po smrti lucemburského velkovévody Jeana i nejstarším monarchou světa.
  • Po delších zdravotních problémech umírá 9. dubna 2021 Alžbětin manžel Philip. Pohřeb vévody z Edinburghu se kvůli přísným epidemickým opařením koná s vyloučením veřejnosti na hradě Windsor 17. dubna.
  • Královna Alžběta II. zemřela 8. září 2022 ve věku 96 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 4 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 6 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 6 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 8 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.