Zemřela britská královna Alžběta II. Novým panovníkem je Karel III.

Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Informaci o úmrtí večer zveřejnil královský palác. Novým panovníkem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se stal její syn princ Charles. Ve svém prvním prohlášení jako král Karel III. uvedl, že truchlí kvůli odchodu vážené panovnice a milované matky. Alžběta II. zemřela na skotském zámku Balmoral, kam za ní během čtvrtka přijeli členové rodiny. Ještě v úterý královna plnila své pracovní povinnosti, když jmenovala do funkce premiérku Liz Trussovou.

On-line přenos

Smrt Alžběty II.

  • 21:50

    Oficiální britské loučení s královnou Alžbětou II. končí a spolu s ním i tento přenos. Děkujeme za pozornost.

  • 20:43

    Státní smutek bude ve Spojeném království na žádost nového krále Karla III. pokračovat do 26. září.

  • 20:30

    Během soukromého obřadu v rodinné hrobce se s královnou bez přítomnosti médií loučí členové královské rodiny. Jde o poslední část pohřebního dne a závěrečné rozloučení s panovnicí. Alžběta II. spočine po boku svého manžela prince Philipa, vévody z Edinburghu, který zemřel loni v dubnu.

„Královna zemřela dnes odpoledne pokojně na zámku Balmoral,“ oznámil krátce po půl sedmé místního času Buckinghamský palác. Na sídle britských panovníků v Londýně i na hradu Windsor byla spuštěna vlajka na půl žerdi, veřejnoprávní stanice BBC zahrála hymnu.

„V období smutku a přeměn bude mě i moji rodinu utěšovat vědomí toho, jakému respektu a široké oblibě se královna těšila,“ napsal nový král Karel III. v prvním prohlášení bezprostředně po oznámení skonu Alžběty. Je si vědom toho, že její odchod těžce pocítí lidé v Británii i po celém světě. 

V pátek vystoupí nový panovník s projevem k národu.

Následníkem trůnu se nyní stal Karlův syn William, který má nově titul vévoda z Cornwallu, jeho manželka Catherine je pak vévodkyní z Cornwallu.

Camilla, manželka krále Karla III., se stala královnou manželkou.

Pozornost se na zdravotní stav královny upřela poté, co její lékaři dali ve čtvrtek najevo, že jsou jím znepokojeni. Následně se za královnou do zámku Balmoral ve Skotsku sjeli členové rodiny.

Zprávu o královnině smrti připevnili k branám Buckinghamského paláce dva zaměstnanci ve smutečních oblecích. Před panovnickým sídlem v Londýně se už před oznámením navzdory dešti shromáždil velký dav, někteří lidé po zprávě o smrti královny propukli v pláč. Lidé se setkali i u hradu Windsor, kde se podobně jako u Buckinghamského paláce ukázala duha, a také ve Skotsku u Balmoralu.

Oznámení o úmrtí královny Alžběty na plotě před palácem Holyroodhouse v Holyroodu ve skotském Edinburghu
Zdroj: Lee Smith/Reuters

Alžběta II. se narodila jako Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová, nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové.

Její otec se stal králem po překvapivé abdikaci svého bratra Edwarda VIII. v prosinci 1936 a vládl jako Jiří VI.

Jako šestá žena v historii usedla Alžběta na britský trůn v únoru 1952. Oficiálně korunována královnou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a ostatních držav a území byla 2. června 1953 ve Westminsterském opatství. V té době jí bylo 27 let.

Z Buckinghamského paláce pak přihlížela rozpadu koloniální říše, vstupu Velké Británie do Evropských společenství, odchodu země z EU, rozmachu elektronických médií a internetu i celosvětové pandemii covidu-19.

  • Narodila se 21. dubna 1926 jako Elisabeth Alexandra Mary Windsorová, nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové. Její otec byl druhým v následnické linii. Alžběta dostala titul Její královská výsost princezna Alžběta z Yorku.
  • Po abdikaci krále Edwarda VIII. na trůn nastupuje Alžbětin otec jako Jiří VI. a z Alžběty se v listopadu 1936 stává korunní princezna. Získává titul Její královská výsost princezna Alžběta.
  • V listopadu 1947 se vdává za Philipa Mountbattena, původem řeckého a dánského prince, který se však kvůli sňatku s následnicí britského trůnu svých titulů vzdal. O rok později, 14. listopadu 1948 se dvojici narodí princ Charles, následník trůnu, a 15. srpna 1950 princezna Anna.
  • Během pobytu v Keni 6. února 1952 zastihla princeznu Alžbětu zpráva o úmrtí jejího otce. Alžběta se oficiálně stává panovnicí. Korunovace se ve Westminsterském opatství odehraje 2. června následujícího roku a televize BBC ji vysílá v přímém přenosu.
  • V roce 1953 se panovnice vydává na sedmiměsíční cestu po zemích Společenství. Absolvuje během ní více než 40 tisíc mil.
  • Třetí potomek, princ Andrew, se královně narodil 19. února 1960. Nejmladší syn, princ Edward, přišel na svět 10. března 1964. Kvůli těmto dvěma těhotenstvím královna vynechala slavnostní otevření parlamentu. Šlo o jediné dva případy, kdy tuto událost během své vlády zmeškala.
  • V roce 1977 oslavila panovnice stříbrné jubileum, do Londýna při této příležitosti přijelo 11 milionů turistů.
  • V roce 1981 čelila dvěma pokusům o atentát. V červnu během slavnostní vojenské přehlídky Trooping the Colour vypálil na královnu 17letý mladík šest střel. Náboje byly slepé, útočník strávil ve vězení tři roky. V říjnu, při Alžbětině návštěvě Nového Zélandu, střelec královnu jedoucí v koloně minul. I on byl odsouzen ke třem letům vězení.
  • V červenci 1981 se Alžbětin syn Charles žení s lady Dianou Spencerovou. Z manželství následníka trůny vzešli dva synové, William a Henry. Charles a Diana se rozvedli v roce 1996.
  • V roce 1991 během cesty po Spojených státech promluvila Alžběta II. jako první britský monarcha v americkém Kongresu.
  • Po smrti princezny Diany v srpnu 1997 čelí královna i celá královská rodina nezvykle tvrdé kritice veřejnosti. Alžběta zažívá jedno z nejobtížnějších období své vlády a obrací se na veřejnost v nezvykle otevřených projevech. Připouští, že monarchie přežívá jen díky podpoře veřejnosti.
  • V únoru 2002 umírá Alžbětina mladší sestra Margaret, o měsíc později i její matka Alžběta.
  • Nejen Velká Británie, ale i všechny ostatní země Společenství oslavují v roce 2012 šedesát let vlády Alžběty II. V Británii trvají hlavní oslavy čtyři dny, je kvůli nim dokonce mimořádně vyhlášen státní svátek.
  • 9. září 2015 se stává nejdéle vládnoucím monarchou v dějinách Británie, překonala královnu Viktorii, která vládla 63 let a 216 dní. Po smrti thajského krále Pchúmipchona Adundéta v říjnu 2016 se stává také nejdéle sloužícím panovníkem světa a v roce 2019 po smrti lucemburského velkovévody Jeana i nejstarším monarchou světa.
  • Po delších zdravotních problémech umírá 9. dubna 2021 Alžbětin manžel Philip. Pohřeb vévody z Edinburghu se kvůli přísným epidemickým opařením koná s vyloučením veřejnosti na hradě Windsor 17. dubna.
  • Královna Alžběta II. zemřela 8. září 2022 ve věku 96 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 7 mminutami

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 13 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...