Zemřel Zbigniew Brzezinski, bezpečnostní poradce Cartera a vlivný politolog

3 minuty
Brzezinskiho rady často mířily do Bílého domu
Zdroj: ČT24

Ve věku 89 let zemřel ve Spojených státech bývalý americký bezpečnostní poradce prezidenta Jamese Cartera a politolog Zbigniew Brzezinski. O úmrtí muže, který měl desítky let výrazný vliv na utváření americké zahraniční politiky, informovala agentura AFP s odvoláním na Brzezinského rodinu.

Brzezinski byl rodem Polák a za manželku měl Češku, neteř prezidenta Edvarda Beneše. „Pro přátele byl Zbig, pro vnoučata Šéf, své manželce byl životní láskou. Byl mi nejvíce inspirujícím, milujícím a oddaným otcem, jakého jsem mohla mít,“ uvedla dcera Mika, působící jako novinářka v televizi NBC. 

Média připomínají Brzezinského roli při usmíření Egypta a Izraele, při podpoře Afghánců bojujících proti sovětské invazi, při normalizaci vztahů mezi USA a Čínou, ale i při nezdařeném pokusu o záchranu rukojmích z amerického velvyslanectví v Teheránu po íránské revoluci v roce 1980.

Byl zvídavý a novátorský a byl i přirozenou volbou na funkci bezpečnostního poradce, když jsem se stal prezidentem. Pomohl mi stanovit si zásadní cíle zahraniční politiky, byl zdrojem podnětů pro ministerstvo obrany i zahraničí a všichni si vážili jeho názoru.
Jimmy Carter
bývalý americký prezident

Byl poradcem prezidenta Kennedyho, v letech 1977 až 1981 působil jako poradce prezidenta Cartera pro otázky národní bezpečnosti. Později pracoval jako hlavní poradce Střediska pro strategická a mezinárodní studia na Georgetownské univerzitě. Carter vzdal Brzezinskému hold jako „vynikajícímu služebníku veřejnosti“ a ocenil svého někdejšího klíčového poradce jako „brilantního, oddaného a věrného“ člověka.

Brzezinski byl uznávaný expert na komunismus

Brzezinski byl ve Spojených státech uznávaným expertem na komunismus a podporoval východoevropské disidenty. V době studené války v 70. letech byl v zahraniční politice USA považován za jestřába.

Politolog Zbigniew Brzezinski (vpravo) a bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na washingtonské konferenci  ke 20. výročí projevu tehdejšího československého prezidenta Václava Havla před americkými zákonodárci v roce 2010.
Zdroj: Zdeněk Fučík/ČTK

Jako politolog byl činný i v pokročilém věku. Postavil se proti americké invazi do Iráku v roce 2003, v loňských prezidentských volbách nepodporoval Donalda Trumpa a kritizoval jeho „vágní“ zahraniční politiku.

Ruská agentura Interfax napsala, že varšavský rodák byl po dlouhou dobu „jedním z hlavních ideologů zahraniční politiky Spojených států“ a proslul také svou prací na „globální strategií antikomunismu“ a na „koncepci americké hegemonie nového typu“, včetně posilování amerického vlivu ve střední Asii a na území bývalého Sovětského svazu.

„Putin by měl myslet na svou budoucnost. Přílišné soustředění vládnoucích elit v Rusku na obohacení se může časem vyvolat ve společnosti reakci a nepřátelství. Ještě k tomu nedošlo, ale soudím, že existuje potenciální riziko,“ citoval internetový list Gazeta.ru Brzezinského názor na Putina, který „prokázal schopnost přizpůsobovat se okolnostem, zvláště pokud je to v jeho zájmu“.

Byl jsem jedním z prezidentů, kteří profitovali z jeho moudrosti a rad.
Barack Obama

„Odešel mudrc, který spravoval zahrádku diplomacie, Američan, který v srdci zůstal v Polsku,“ uvedla polská zpravodajská televize TVN 24. Připomněla, že v 70. letech Brzezinski polemizoval s protiválečnou levicí a kritizoval politiku uvolnění republikánských prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda, která podle něj přílišným důrazem na kontrolu zbrojení a podceňováním lidských práv vedla k ústupkům vůči Sovětskému svazu.

Jako Carterův poradce kladl důraz na klíčovou roli „třetího koše“ o lidských právech v závěrečném aktu helsinské bezpečnostní konference, což posílilo opozici ve východoevropských zemích.

V závěru Carterova působení v Bílém domě také podle polské televize zmobilizoval vůdce Západu na obranu Polska před hrozbou sovětské invaze. I po odchodu z funkce zůstal vlivným expertem na zahraniční politiku, zasazoval se i o rozšíření Severoatlantické aliance, uvedla TVN 24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 7 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
05:24Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 8 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
09:22Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 14 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 18 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...