Zemřel Zbigniew Brzezinski, bezpečnostní poradce Cartera a vlivný politolog

Nahrávám video
Brzezinskiho rady často mířily do Bílého domu
Zdroj: ČT24

Ve věku 89 let zemřel ve Spojených státech bývalý americký bezpečnostní poradce prezidenta Jamese Cartera a politolog Zbigniew Brzezinski. O úmrtí muže, který měl desítky let výrazný vliv na utváření americké zahraniční politiky, informovala agentura AFP s odvoláním na Brzezinského rodinu.

Brzezinski byl rodem Polák a za manželku měl Češku, neteř prezidenta Edvarda Beneše. „Pro přátele byl Zbig, pro vnoučata Šéf, své manželce byl životní láskou. Byl mi nejvíce inspirujícím, milujícím a oddaným otcem, jakého jsem mohla mít,“ uvedla dcera Mika, působící jako novinářka v televizi NBC. 

Média připomínají Brzezinského roli při usmíření Egypta a Izraele, při podpoře Afghánců bojujících proti sovětské invazi, při normalizaci vztahů mezi USA a Čínou, ale i při nezdařeném pokusu o záchranu rukojmích z amerického velvyslanectví v Teheránu po íránské revoluci v roce 1980.

Byl zvídavý a novátorský a byl i přirozenou volbou na funkci bezpečnostního poradce, když jsem se stal prezidentem. Pomohl mi stanovit si zásadní cíle zahraniční politiky, byl zdrojem podnětů pro ministerstvo obrany i zahraničí a všichni si vážili jeho názoru.
Jimmy Carter
bývalý americký prezident

Byl poradcem prezidenta Kennedyho, v letech 1977 až 1981 působil jako poradce prezidenta Cartera pro otázky národní bezpečnosti. Později pracoval jako hlavní poradce Střediska pro strategická a mezinárodní studia na Georgetownské univerzitě. Carter vzdal Brzezinskému hold jako „vynikajícímu služebníku veřejnosti“ a ocenil svého někdejšího klíčového poradce jako „brilantního, oddaného a věrného“ člověka.

Brzezinski byl uznávaný expert na komunismus

Brzezinski byl ve Spojených státech uznávaným expertem na komunismus a podporoval východoevropské disidenty. V době studené války v 70. letech byl v zahraniční politice USA považován za jestřába.

Politolog Zbigniew Brzezinski (vpravo) a bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na washingtonské konferenci  ke 20. výročí projevu tehdejšího československého prezidenta Václava Havla před americkými zákonodárci v roce 2010.
Zdroj: Zdeněk Fučík/ČTK

Jako politolog byl činný i v pokročilém věku. Postavil se proti americké invazi do Iráku v roce 2003, v loňských prezidentských volbách nepodporoval Donalda Trumpa a kritizoval jeho „vágní“ zahraniční politiku.

Ruská agentura Interfax napsala, že varšavský rodák byl po dlouhou dobu „jedním z hlavních ideologů zahraniční politiky Spojených států“ a proslul také svou prací na „globální strategií antikomunismu“ a na „koncepci americké hegemonie nového typu“, včetně posilování amerického vlivu ve střední Asii a na území bývalého Sovětského svazu.

„Putin by měl myslet na svou budoucnost. Přílišné soustředění vládnoucích elit v Rusku na obohacení se může časem vyvolat ve společnosti reakci a nepřátelství. Ještě k tomu nedošlo, ale soudím, že existuje potenciální riziko,“ citoval internetový list Gazeta.ru Brzezinského názor na Putina, který „prokázal schopnost přizpůsobovat se okolnostem, zvláště pokud je to v jeho zájmu“.

Byl jsem jedním z prezidentů, kteří profitovali z jeho moudrosti a rad.
Barack Obama

„Odešel mudrc, který spravoval zahrádku diplomacie, Američan, který v srdci zůstal v Polsku,“ uvedla polská zpravodajská televize TVN 24. Připomněla, že v 70. letech Brzezinski polemizoval s protiválečnou levicí a kritizoval politiku uvolnění republikánských prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda, která podle něj přílišným důrazem na kontrolu zbrojení a podceňováním lidských práv vedla k ústupkům vůči Sovětskému svazu.

Jako Carterův poradce kladl důraz na klíčovou roli „třetího koše“ o lidských právech v závěrečném aktu helsinské bezpečnostní konference, což posílilo opozici ve východoevropských zemích.

V závěru Carterova působení v Bílém domě také podle polské televize zmobilizoval vůdce Západu na obranu Polska před hrozbou sovětské invaze. I po odchodu z funkce zůstal vlivným expertem na zahraniční politiku, zasazoval se i o rozšíření Severoatlantické aliance, uvedla TVN 24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoFalešná videa v maďarské kampani bavila i děsila

V Maďarsku se před volbami šířila videa vytvořená umělou inteligencí. Falešné nahrávky mají pobavit, dojmout, znejistit i vyvolat obavy. Fidesz premiéra Viktora Orbána straší Bruselem či Ukrajinou, opozice vytáhla třeba nízké důchody. Dlouho bylo tématem i možné kompromitující video na lídra opoziční Tiszy Pétera Magyara. Z TikToku zmizely v poslední době desítky falešných účtů politiků – včetně videí, které zhlédly tisíce lidí.
před 21 mminutami

Rozhovory mezi Íránem a USA skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory s Íránem v Islámábádu skončily po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to americký viceprezident JD Vance, který byl v čele delegace USA v pákistánské metropoli. Washington tam s Teheránem jednal o urovnání vzájemného konfliktu. Vance se podle agentury AFP vrací poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 25 mminutami

V Maďarsku se otevřely volební místnosti

Úderem šesté hodiny se v otevřely volební místnosti v Maďarsku. Na osm milionů voličů v nich rozhodne o tom, zda premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz po šestnácti letech skončí u moci. Proti němu stojí někdejší spolustraník a lídr hnutí Tisza Péter Magyar. Volby jsou pro Maďarsko považovány za nejdůležitější od pádu komunismu v roce 1989. Volební místnosti se uzavřou v 19 hodin.
před 51 mminutami

Nejméně 30 mrtvých si vyžádala tlačenice v haitské pevnosti Citadelle Laferrière

Nejméně 30 lidí zemřelo při sobotní tlačenici v historické pevnosti Citadelle Laferrière na severu Haiti. Podle agentury AP to oznámily místní úřady, které upozornily, že počet obětí by se ještě mohl zvýšit. Podle AP patří památka z počátku 19. století, kdy karibská země získala nezávislost na Francii, mezi nejoblíbenější turistické atrakce na Haiti.
05:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 5 hhodinami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 8 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...