Zemřel Zbigniew Brzezinski, bezpečnostní poradce Cartera a vlivný politolog

3 minuty
Brzezinskiho rady často mířily do Bílého domu
Zdroj: ČT24

Ve věku 89 let zemřel ve Spojených státech bývalý americký bezpečnostní poradce prezidenta Jamese Cartera a politolog Zbigniew Brzezinski. O úmrtí muže, který měl desítky let výrazný vliv na utváření americké zahraniční politiky, informovala agentura AFP s odvoláním na Brzezinského rodinu.

Brzezinski byl rodem Polák a za manželku měl Češku, neteř prezidenta Edvarda Beneše. „Pro přátele byl Zbig, pro vnoučata Šéf, své manželce byl životní láskou. Byl mi nejvíce inspirujícím, milujícím a oddaným otcem, jakého jsem mohla mít,“ uvedla dcera Mika, působící jako novinářka v televizi NBC. 

Média připomínají Brzezinského roli při usmíření Egypta a Izraele, při podpoře Afghánců bojujících proti sovětské invazi, při normalizaci vztahů mezi USA a Čínou, ale i při nezdařeném pokusu o záchranu rukojmích z amerického velvyslanectví v Teheránu po íránské revoluci v roce 1980.

Byl zvídavý a novátorský a byl i přirozenou volbou na funkci bezpečnostního poradce, když jsem se stal prezidentem. Pomohl mi stanovit si zásadní cíle zahraniční politiky, byl zdrojem podnětů pro ministerstvo obrany i zahraničí a všichni si vážili jeho názoru.
Jimmy Carter
bývalý americký prezident

Byl poradcem prezidenta Kennedyho, v letech 1977 až 1981 působil jako poradce prezidenta Cartera pro otázky národní bezpečnosti. Později pracoval jako hlavní poradce Střediska pro strategická a mezinárodní studia na Georgetownské univerzitě. Carter vzdal Brzezinskému hold jako „vynikajícímu služebníku veřejnosti“ a ocenil svého někdejšího klíčového poradce jako „brilantního, oddaného a věrného“ člověka.

Brzezinski byl uznávaný expert na komunismus

Brzezinski byl ve Spojených státech uznávaným expertem na komunismus a podporoval východoevropské disidenty. V době studené války v 70. letech byl v zahraniční politice USA považován za jestřába.

Politolog Zbigniew Brzezinski (vpravo) a bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na washingtonské konferenci  ke 20. výročí projevu tehdejšího československého prezidenta Václava Havla před americkými zákonodárci v roce 2010.
Zdroj: Zdeněk Fučík/ČTK

Jako politolog byl činný i v pokročilém věku. Postavil se proti americké invazi do Iráku v roce 2003, v loňských prezidentských volbách nepodporoval Donalda Trumpa a kritizoval jeho „vágní“ zahraniční politiku.

Ruská agentura Interfax napsala, že varšavský rodák byl po dlouhou dobu „jedním z hlavních ideologů zahraniční politiky Spojených států“ a proslul také svou prací na „globální strategií antikomunismu“ a na „koncepci americké hegemonie nového typu“, včetně posilování amerického vlivu ve střední Asii a na území bývalého Sovětského svazu.

„Putin by měl myslet na svou budoucnost. Přílišné soustředění vládnoucích elit v Rusku na obohacení se může časem vyvolat ve společnosti reakci a nepřátelství. Ještě k tomu nedošlo, ale soudím, že existuje potenciální riziko,“ citoval internetový list Gazeta.ru Brzezinského názor na Putina, který „prokázal schopnost přizpůsobovat se okolnostem, zvláště pokud je to v jeho zájmu“.

Byl jsem jedním z prezidentů, kteří profitovali z jeho moudrosti a rad.
Barack Obama

„Odešel mudrc, který spravoval zahrádku diplomacie, Američan, který v srdci zůstal v Polsku,“ uvedla polská zpravodajská televize TVN 24. Připomněla, že v 70. letech Brzezinski polemizoval s protiválečnou levicí a kritizoval politiku uvolnění republikánských prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda, která podle něj přílišným důrazem na kontrolu zbrojení a podceňováním lidských práv vedla k ústupkům vůči Sovětskému svazu.

Jako Carterův poradce kladl důraz na klíčovou roli „třetího koše“ o lidských právech v závěrečném aktu helsinské bezpečnostní konference, což posílilo opozici ve východoevropských zemích.

V závěru Carterova působení v Bílém domě také podle polské televize zmobilizoval vůdce Západu na obranu Polska před hrozbou sovětské invaze. I po odchodu z funkce zůstal vlivným expertem na zahraniční politiku, zasazoval se i o rozšíření Severoatlantické aliance, uvedla TVN 24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...