Zemřel Zbigniew Brzezinski, bezpečnostní poradce Cartera a vlivný politolog

3 minuty
Brzezinskiho rady často mířily do Bílého domu
Zdroj: ČT24

Ve věku 89 let zemřel ve Spojených státech bývalý americký bezpečnostní poradce prezidenta Jamese Cartera a politolog Zbigniew Brzezinski. O úmrtí muže, který měl desítky let výrazný vliv na utváření americké zahraniční politiky, informovala agentura AFP s odvoláním na Brzezinského rodinu.

Brzezinski byl rodem Polák a za manželku měl Češku, neteř prezidenta Edvarda Beneše. „Pro přátele byl Zbig, pro vnoučata Šéf, své manželce byl životní láskou. Byl mi nejvíce inspirujícím, milujícím a oddaným otcem, jakého jsem mohla mít,“ uvedla dcera Mika, působící jako novinářka v televizi NBC. 

Média připomínají Brzezinského roli při usmíření Egypta a Izraele, při podpoře Afghánců bojujících proti sovětské invazi, při normalizaci vztahů mezi USA a Čínou, ale i při nezdařeném pokusu o záchranu rukojmích z amerického velvyslanectví v Teheránu po íránské revoluci v roce 1980.

Byl zvídavý a novátorský a byl i přirozenou volbou na funkci bezpečnostního poradce, když jsem se stal prezidentem. Pomohl mi stanovit si zásadní cíle zahraniční politiky, byl zdrojem podnětů pro ministerstvo obrany i zahraničí a všichni si vážili jeho názoru.
Jimmy Carter
bývalý americký prezident

Byl poradcem prezidenta Kennedyho, v letech 1977 až 1981 působil jako poradce prezidenta Cartera pro otázky národní bezpečnosti. Později pracoval jako hlavní poradce Střediska pro strategická a mezinárodní studia na Georgetownské univerzitě. Carter vzdal Brzezinskému hold jako „vynikajícímu služebníku veřejnosti“ a ocenil svého někdejšího klíčového poradce jako „brilantního, oddaného a věrného“ člověka.

Brzezinski byl uznávaný expert na komunismus

Brzezinski byl ve Spojených státech uznávaným expertem na komunismus a podporoval východoevropské disidenty. V době studené války v 70. letech byl v zahraniční politice USA považován za jestřába.

Politolog Zbigniew Brzezinski (vpravo) a bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na washingtonské konferenci  ke 20. výročí projevu tehdejšího československého prezidenta Václava Havla před americkými zákonodárci v roce 2010.
Zdroj: Zdeněk Fučík/ČTK

Jako politolog byl činný i v pokročilém věku. Postavil se proti americké invazi do Iráku v roce 2003, v loňských prezidentských volbách nepodporoval Donalda Trumpa a kritizoval jeho „vágní“ zahraniční politiku.

Ruská agentura Interfax napsala, že varšavský rodák byl po dlouhou dobu „jedním z hlavních ideologů zahraniční politiky Spojených států“ a proslul také svou prací na „globální strategií antikomunismu“ a na „koncepci americké hegemonie nového typu“, včetně posilování amerického vlivu ve střední Asii a na území bývalého Sovětského svazu.

„Putin by měl myslet na svou budoucnost. Přílišné soustředění vládnoucích elit v Rusku na obohacení se může časem vyvolat ve společnosti reakci a nepřátelství. Ještě k tomu nedošlo, ale soudím, že existuje potenciální riziko,“ citoval internetový list Gazeta.ru Brzezinského názor na Putina, který „prokázal schopnost přizpůsobovat se okolnostem, zvláště pokud je to v jeho zájmu“.

Byl jsem jedním z prezidentů, kteří profitovali z jeho moudrosti a rad.
Barack Obama

„Odešel mudrc, který spravoval zahrádku diplomacie, Američan, který v srdci zůstal v Polsku,“ uvedla polská zpravodajská televize TVN 24. Připomněla, že v 70. letech Brzezinski polemizoval s protiválečnou levicí a kritizoval politiku uvolnění republikánských prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda, která podle něj přílišným důrazem na kontrolu zbrojení a podceňováním lidských práv vedla k ústupkům vůči Sovětskému svazu.

Jako Carterův poradce kladl důraz na klíčovou roli „třetího koše“ o lidských právech v závěrečném aktu helsinské bezpečnostní konference, což posílilo opozici ve východoevropských zemích.

V závěru Carterova působení v Bílém domě také podle polské televize zmobilizoval vůdce Západu na obranu Polska před hrozbou sovětské invaze. I po odchodu z funkce zůstal vlivným expertem na zahraniční politiku, zasazoval se i o rozšíření Severoatlantické aliance, uvedla TVN 24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 29 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...