Zemřel exšéf berlínské diplomacie Klaus Kinkel. Jeho podpis je pod česko-německou deklarací

Ve věku 82 let zemřel bývalý německý ministr zahraničí Klaus Kinkel. Politik liberální Svobodné demokratické strany (FDP) úřad zastával v letech 1992 až 1998. Diplomacii Berlína tak šéfoval v době jednání o československo-německé smlouvě z roku 1992 i česko-německé deklaraci z roku 1997.

Někdejší předseda FDP (1993–1995) zemřel v pondělí. O jeho úmrtí informoval podle agentury DPA stávající šéf strany Christian Lindner s odvoláním na rodinu zesnulého politika. „Byl to čestný a skromný muž s charakterem, jehož přátelské rady jsem si vážil. Vděčím mu za mnohé,“ napsal na Twitteru Lindner. DPA napsala, že pohřeb se uskuteční na Kinkelovo přání v nejužším kruhu.

Německá kancléřka Angela Merkelová Kinkela označila za velkého liberála. „Jsem zarmoucena úmrtím věrného souputníka z doby po znovusjednocení Německa. Klaus Kinkel byl velký liberál a nekompromisní bojovník za svobodu a demokracii,“ uvedla v prohlášení, které na Twitteru zveřejnila vládní mluvčí Ulrike Demmerová.

Současný šéf diplomacie Heiko Maas napsal, že Německo přichází o velkého liberála a bojovníka za právní stát a demokracii. „Mnohým přispěl k tomu, že znovusjednocené Německo našlo své místo ve světě a že žije v míru a úctě se svými sousedy,“ uvedl sociální demokrat Maas rovněž na Twitteru.

Šéf Evropské komise Juncker napsal, že ztratil dobrého přítele a průvodce v evropských otázkách. „Opouští nás německý vlastenec a velký Evropan,“ napsal Juncker.

Kinkel: Za deklaraci jsem vděčný

Kinkel patřil mnoho let k nejbližším spolupracovníkům někdejšího dlouholetého ministra zahraničí spolkové republiky Hanse-Dietricha Genschera (FDP), po němž v roce 1992 vedení resortu převzal. Byl rovněž vicekancléřem v tehdejší konzervativně-liberální vládě Helmuta Kohla. Právník Kinkel zastával předtím také post ministra spravedlnosti a mezi lety 1979 a 1992 také úřad předsedy Spolkové zpravodajské služby (BND). 

obrázek
Zdroj: ČT24

Podpis Klause Kinkela je i pod Česko-německou deklarací o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji. Za ČR ji 21. ledna 1997 podepsali také premiér Václav Klaus a ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec a za Německo kancléř Helmut Kohl. Cílem deklarace bylo zlepšit vztahy mezi oběma zeměmi a zmírnit napětí, jehož kořeny sahaly do druhé světové války.

Když se Kinkel stal v květnu 1992 ministrem zahraničí, ve svém prvním parlamentním vystoupení v této funkci obhajoval v ratifikační rozpravě Spolkového sněmu smlouvu o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi Československem a sjednoceným Německem.

V roce 2017 Kinkel českým novinářům řekl, že deklarace z roku 1997 pomohla zvednout stín minulosti ze vztahů obou zemí, a zbavila je tak jistého napětí a křečovitosti. „Tenkrát bylo ještě ve vztazích citelné napětí. Jednání bylo velmi složité a jsem vděčný za to, že se to podařilo,“ řekl tehdy. Prohlásil také, že vztahy Čechů s Němci se nadále zlepšují i přes rozdílný postoj obou zemí k migrační krizi.

Kinkel inicioval vznik tribunálu pro Jugoslávii

Kinkel jako ministr zahraničí inicioval zřízení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který zahájil činnost v listopadu 1993 a zabýval se válečnými zločiny spáchanými od roku 1991 na území někdejší Socialistické federativní republiky Jugoslávie.

Politik se také významně angažoval v bosenském konfliktu, požadoval aktivnější postup mezinárodních sil v Bosně při zatýkání osob obžalovaných z válečných zločinů a zasadil se o finanční pomoc při hospodářské obnově bosenské Republiky srbské.

Patřil také k silným zastáncům evropské integrace a proslul svým heslem „nemluvit, ale jednat“. Po ukončení politické kariéry v roce 1998 působil ve správních radách několika německých firem a v listopadu 2016 byl zvolen prezidentem nově vzniklé etické komise německé fotbalové asociace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 1 hhodinou

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 2 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 4 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 9 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...