Rettenbach am Auerberg - Titulem nejekologičtější obce v Německu se pyšní vesnice Rettenbach am Auerberg. Rettenbach bere veškerou energii ze slunce - solární panely pokrývají všechny střechy a vyrobí dokonce víc elektřiny, než obec potřebuje. Zelená filosofie obyvatel pokračuje třeba vlastní výrobou bioplynu nebo topením pomocí kamen, která nevypouštějí oxid uhličitý. Místní auta navíc jezdí na řepkový olej.
Pro 800 obyvatel Rettenbachu je zelená filosofie běžným životním stylem. „Předně se snažíme o energetickou soběstačnost. Chceme zároveň, aby si tu naše mladé rodiny mohly nakoupit, co potřebují, a aby tu měly co dělat i ve volném čase. Samozřejmě nabízíme mnoho pracovních příležitostí a tím se snažíme nalákat další mladé,“ prohlásil starosta Rettenbachu Wilhelm Fischer.
Rettenbach má i svou vlastní měnu
Na první pohled ospalá vesnice je plná inovací. Začíná to už žlutou značkou u silnice – návštěvníkům říká „Vítejte ve slunné obci“, ani tam ale inovace nekončí. Takzvané Weichberské peníze jsou místním vynálezem. Starosta Rettenbachu je na ně hrdý. „Chceme lidi nabádat k tomu, aby kupovali místní produkty. Díky mincím je motivujeme, aby se drželi našich vlastních energetických zdrojů. Například doma topíme dřevem, za které platíme Weichberskými penězi. Ty se pak dál použijí na nákupy v naší obci,“ konstatoval starosta.
Obchod v Rettenbachu je plný místních výrobků. Zelenina, maso, mléko a vejce pocházejí z tamějších farem a dekorace vyrábějí ženy farmářů. Stejně jako za nákupy nemusí místní do města ani za prací. I ta je k přírodě šetrná. Jedny z firem například vyrábí úklidové a zahradní vozy. Fotovoltaické panely, které pokrývají i její střechu, zajišťují asi 30 procent energie potřebné k provozu. „Naše společnost je tu už víc než padesát let. Vyvážíme do celé Evropy a poloviny světa. Rettenbach je jakousi centrálou,“ řekl majitel firmy Josef Kugelmann.
Wilhelm Fischer, starosta Rettenbachu am Auerberg:
„Myslím, že jsme teď jakousi modelovou vesnicí. Přijíždějí k nám hosté i z velké dálky, z Rakouska nebo ze Švýcarska. Můžeme nabídnout návod na to, jak vytvořit strukturu takovéto komunity, a také, jak zapojit novinky v oblasti ekologie. S tím, co je teď tak moderní a oblíbené, máme tady u nás dvacetiletou zkušenost.“
Každý den se v ulicích Rettenbachu rozezní přesně o půl šesté zvony. Zvuk ale nevychází z věže místního kostela. Řinčení mají na svědomí krávy, které se z louky loudají do chléva nedaleko obchodu. Nadojené mléko pak putuje na pult nebo do místní mlékárny, kde z něj vyrobí sýr a další produkty.
Když se svými experimenty Rettenbažští na začátku devadesátých let začínali, byli okolním vesnicím pro smích. Teď se karta obrátila a místní si mohou vybírat, koho do své malé zelené komunity přijmou. Zájemců je den ode dne víc.
