V Litvě se rozhořel spor o svobodu slova, vliv ruské propagandy i spoluvinu za holocaust. Za vším je hračka z Ruska prodávající se pod názvem „Zdvořilí lidé“. Sadu čtyř vojáčků a kočky si mohou děti dodatečně vybarvit. Název hračky odkazuje na neoznačené ruské vojáky, kteří před čtyřmi lety dokonali anexi Krymu. Podle serveru Politico označily úřady ve Vilniusu výskyt hračky v litevských obchodech za akt agrese. Vláda chce proto změnit zákony, aby umožnily zakázat prodej zboží „překrucujícího dějiny Litvy“.
Spor vypukl o to, jak Litva přistupuje k vlastním dějinám. Jde nejen o období poválečné sovětské okupace, která skončila až v roce 1991 opětovným získáním nezávislosti, ale i o roli Litevců při vyhlazování Židů za německé okupace během druhé světové války.
V této souvislosti se litevská vláda střetává nejen s výrobcem hračky, firmou Zvezda – která neodpověděla na žádost o informaci, kolik hraček v Litvě prodala a proč ji tam vůbec prodává – ale také s historiky a místní židovskou obcí, píše Politico.
„Rusko odedávna používá ‚měkkou sílu', aby ovládlo myšlení. V tomto případě jsou hračky dobré k vytváření názorů,“ míní poslankyně Rasa Juknevičienéová, která působí ve výboru pro národní bezpečnost a obranu a podporuje nápad vyřešit tyto věci právními prostředky.
Židé se bojí přepisování faktů holocaustu
Židovská obec v zemi se ale obává, že novela poslouží proti knihám, které jdou proti nynějšímu výkladu litevských dějin. Ve Vilniusu, jak uvádí historik a lovec nacistů Efraim Zuroff, v roce 1939 žilo asi 80 tisíc Židů (a v celé Litvě 208 tisíc), ale na konci války jich přežilo v celé zemi jen osm tisíc. Vyhlazování se neobešlo bez pomoci Litevců, ale taková tvrzení kolidují s oficiální verzí, podle které se litevský podíl na holocaustu omezil na hrstku zvrhlíků.
Podobné spory se odehrávají po celé střední a východní Evropě, zvláště v Polsku, kde změny v zákonech měly zabránit tvrzením svalujícím vinu na Poláky (za nacistické zločiny). K tomu se přidávají obavy, že Rusko manipuluje informacemi, aby vytvořilo dojem, že Litevci jsou spoluviníky holocaustu.
Obětí změn v zákonech by se mohla stát například knížka Naši spisovatelky Ruty Vanagaitéové o podílu Litevců na dopadení a zabíjení členů židovské obce. Knížka vyšla v lednu 2016, dávno před tím, než ruská hračka upoutala pozornost zákazníků. Tvrdí, že Litevci, včetně členů autorčiny rodiny, pomáhali nacistům zabít asi 200 tisíc Židů.
„Reakce byly velmi bouřlivé. Politici byli proti a tvrdili, že knížku inspirovala kremelská propaganda,“ říká Vanagaitéová, která knihu napsala spolu se Zuroffem.
První prezident nezávislé Litvy Vytautas Landsbergis dokonce napsal, že by Vanagaitéová měla zajít do lesa, najít si tam strom a modlit se za své hříchy. Tvrdila totiž, že jistý litevský válečný hrdina mohl po válce spolupracovat se sovětskou tajnou policií. „Bylo to přímé vybídnutí, abych se oběsila,“ vzpomíná Vanagaitéová.
Chystanou novelu spotřebitelských předpisů vnímá jako útok na své dílo, jakož i na komplikovanou historii holocaustu v Litvě. „Jestli to není cenzura, tak co to je? Porušuje to ústavu,“ tvrdí.
Zákon proti historické pravdě z obavy před Rusy
Úřady usilovně opakují, že není důvod k obavám. Nové předpisy vznikaly v resortu sedmadvacetiletého ministra hospodářství Virginijuse Sinkevičiuse. „Nezpochybňujeme holocaust,“ tvrdí a ujišťuje, že svoboda slova nebude nijak ohrožena, že naslouchá obavám židovských kruhů a odstraní předpisy, které by se jich mohly dotknout. „Velice si vážíme přátelských vztahů s židovskou obcí,“ ujistil.
Avšak historička a mluvčí litevského střediska pro studium holocaustu a hnutí odporu Monika Kareniauskaitéová označuje chystané změny za „potenciálně nebezpečné“. Členové nepočetné židovské komunity, čítající v Litvě asi 3500 lidí, tento názor sdílejí.
„Je to další zákon proti historické pravdě,“ míní americký historik žijící v Litvě David Katz. Litevská vláda se podle Katze zdráhá přistoupit na otevřený dialog o holocaustu. Obavy z ruské agrese jsou podle něj jen záminkou k „extrémně pravicové revizi dějin a k bagatelizování holocaustu“.
Kritici tvrdí, že mlhavé výrazy v novele nejsou náhodné a připomínají sovětské doby, kdy se zákony vykládaly tak, aby to vyhovovalo režimu. „Můžeš vyvést zemi ze Sovětského svazu, ale nevyženeš Sovětský svaz ze země,“ říká Ruta Vanagaitéová.
