Zaplatíme za brexit jen to, co musíme. Sto miliard eur určitě ne, řekl britský ministr

Velká Británie nebude zpětně doplácet do unijního rozpočtu 100 miliard eur, prohlásil britský ministr pro brexit David Davis. Reagoval tak na odhady deníku Financial Times, podle kterého se „účet za brexit“ požadovaný Evropskou komisí navýší ze 60 právě na 100 miliard eur.

Jeho země zaplatí to, co je podle směrnic nutné, nikoliv „to, co zrovna EU chce“, zmínil Davis v rozhovoru pro televizi ITV. Jde o částku, kterou budou Britové dlužit do již schváleného rozpočtového období Unie – to končí v roce 2020.

Evropská komise tuto částku předběžně vyčíslila na 50 až 60 miliard eur (přes 1,5 bilionu korun). Podle zpráv Financial Times se však částka může zvýšit až na 100 miliard eur (2,7 bilionu korun). Podle Davise si EU počíná „hrubě a velmi tvrdě“, on sám prý zatím nebyl s žádnou konkrétní částkou oficiálně seznámen.

Shodou okolností právě ve středu zveřejnil vyjednavač za EU Michel Barnier své pokyny pro vyjednávání. Ty sice neobsahují konkrétní finanční požadavky, podle Barniera však Británie musí své závazky uznat.

„Není to trest, ale uzavření účtů,“ řekl Barnier bez dalších detailů. Právě otázka „rozvodového účtu“ bude podle zdrojů EU jednou z nejtvrdších kapitol vyjednávání.

Nahrávám video

Sám Davis připustil, že zaslechl o různých cifrách, na přímou otázku moderátora ohledně zpráv Financial Times ale odpověděl rezolutně: „Sto miliard eur nebudeme platit.“

Řekli jsme, že splníme naše mezinárodní požadavky… ty, které jsou jasně zakotvené v právu, nikoliv prostě jen to, co si Komise přeje.
David Davis
britský ministr pro brexit

Mnoho konzervativních poslanců se domnívá, že Británie nemusí Evropské unii doplácet nic. Odvolávají se na sumu toho, čím Británie do unijní kasy přispěla za uplynulých 40 let.

Komise ve Sněmovně lordů v nedávno vydané zprávě uvedla, že Británie není podle práva povinna EU nic platit, ačkoliv by to prý velmi ztížilo šanci na budoucí výhodné dohody o obchodu.

Rozdílné názory Londýna a Bruselu nyní připustil i hlavní evropský vyjednavač Barnier. Spekulace o napjatých vztazích mezi šéfem Evropské komise Jean-Claudem Junckerem a premiérkou Theresou Mayovou se množí od minulého týdne.

Tehdy podle BBC při společné večeři Juncker mimo jiné pronesl větu, která se šéfce britského kabinetu neposlouchala příjemně – tedy že brexit v žádném případě „nemůže být úspěchem“. V úterý Mayová zase na dálku vzkazovala, že s ní šéf Komise rozhodně nebude mít lehké pořízení.

Právě Davis byl jedním z deseti účastníků večeře. Dohady kolem průběhu schůzky označil za pouhé „klepy“. Mezi Junckerem a Mayovou prý existují rozdíly, večeře se ale vedla v „konstruktivním“, nikoliv nepřátelském duchu.

Hladce by se podle něj mohl vyjasnit například právní status občanů EU žijících na území Británie, či naopak Britů žijících na kontinentě. Davis věří, že by tyto skupiny mohly mít „prakticky stejná práva“, jaká mají nyní.

Právě to zmiňují aktuálně zasílané směrnice jako prioritu pro první fázi jednání. Barnier před novináři konkrétně zmínil zachování práv na pobyt, na práci, na přístup k sociálnímu a zdravotnímu systému i vzájemné uznávání diplomů.

Zároveň vzkázal do jednotlivých zemí, že nadcházející parlamentní volby v Británii nebudou mít z pohledu EU žádný vliv na vyjednávání.

Premiérka Mayová nedávno překvapila záměrem vyhlásit předčasné volby s tím, že chce ještě před ostrým začátkem vyjednávání vyjasnit pozici Britů. Politická scéna v Británii je nyní podle Mayové rozhádaná, což může britský zájem na brexitu poškodit. Právě volby by měly vášně utlumit.

Nahrávám video

Dalším významným bodem, na kterém musí podle názoru EU panovat shoda přednostně, je otázka hraničního režimu mezi Severním Irskem a Irskou republikou. EU se v tomto ohledu chce vyhnout „tvrdé“ hranici.

V první fázi jednání musí být podle návrhu zmocnění také nalezena shoda ohledně správy budoucí dohody o brexitu a ohledně řešení možných sporů.

Nahrávám video

Středeční návrh vznikl poté, co v sobotu summit 27 členských zemí EU přijal politická vodítka k jednání. V nich je jasně stanoveno rozfázování rozhovorů, tedy nejprve vyřešení „rozvodu“ a teprve poté diskuse o nové budoucnosti.

Je to něco, s čím zatím britská strana nesouhlasí, Londýn si představuje souběžnou diskusi o obou těchto oblastech. Aktuální krok komise ale takový postup Barnierovi fakticky znemožňuje.

Mandát, který se striktně týká jen první části vyjednávání, nyní musí státy opět probrat a potvrdit, k tomu by mělo dojít 22. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký soud povolil stavbu Trumpovy hraniční zdi v národním parku

Nejvyšší soud Spojených států v pondělí povolil administrativě prezidenta Donalda Trumpa pokračovat ve stavbě zdi na hranicích s Mexikem i ve sporné oblasti v Texasu zahrnující národní park Big Bend. Soud vyšel vstříc stížnosti vlády ve sporu s ochránci přírody a dalšími odpůrci stavby bariéry, která byla ústředním bodem protiimigrační politiky již za Trumpova prvního prezidentského období. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
před 28 mminutami

Americké průzkumy se opět spletly, tentokrát podcenily demokraty

Před volbami do Kongresu panovala otázka, zda americké předvolební průzkumy podcení republikány, podobně jako to udělaly ve volbách v roce 2016 nebo 2024. Výzkumní pracovníci se tomu snažili předejít, takže přidali váhu republikánským respondentům a snažili se oslovit přehlížené skupiny. Nakonec však v honbě za vystižením republikánských preferencí podcenili demokraty.
před 59 mminutami

Střelec z Krakova zemřel v nemocnici

Útočník, který v sobotu v centru Krakova zabil šest lidí a dalších patnáct zranil, zemřel v pondělí ráno v nemocnici, informovala polská policie. Zprávu potvrdil Krzysztof Klenczar, který stojí v čele Malopolského vojvodství. Prokuratura v pondělí odmítla sobotní slova ministra vnitra Marcina Kierwińskiho, který hovořil o možných krajně pravicových názorech střelce. „V tuto chvíli nejsou důkazy, které by umožnily spojit pachatele střelby v Krakově s nějakou konkrétní ideologií,“ uvedla. Zároveň informovala, že v Krakově v sobotu padly desítky, možná až stovky výstřelů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Německo podmiňuje unijní rozpočet penězi pro Ukrajinu, píší Financial Times

Německo požaduje, aby se všechny země Evropské unie bez výjimky zavázaly k podílu na pokrytí schodku ukrajinského rozpočtu v příštím roce. Deník Financial Times (FT) to hodnotí jako ultimátum, protože Berlín jinak hrozí zablokováním jednání o budoucím rozpočtu sedmadvacítky. Podle FT a agentury AFP to vyplývá z dopisu německého kancléře Friedricha Merze předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi.
před 7 hhodinami

Policisté prokázali vysokou profesionalitu, hodnotí expert zásah v Krakově

Zdravotní stav dvou zraněných policistů, kteří se při zásahu během sobotní střelby v Krakově dostali do přestřelky s ozbrojeným střelcem, se výrazně zlepšil, jsou již při vědomí. Bývalý velitel Útvaru speciálních operací Lumír Němec míní, že prokázali vysokou odhodlanost a profesionalitu. Pro Českou televizi Němec zanalyzoval záběry ze zásahu.
před 8 hhodinami

„Velká část mého života je ničena.“ Jak ostřelování změnilo kyjevskou čtvrť Lukjanivka

„Tržiště tu bylo vždycky. Je to stálice, centrum všeho. Bylo skvělé ráno cestou na metro koupit něco k snídani. Když tu žijete a každý den se procházíte po okolí, máte pocit, že už všechny znáte a oni znají vás,“ říká Oksana Pavlenková, která si vybírá okurky u malého stánku na tržišti u zdí vyhořelého obchodního centra Kvadrat. Lukjanivka je jednou z nejstarších kyjevských čtvrtí a zároveň patří k těm, které válka zasáhla nejvíce. Významnou roli v tom hraje skutečnost, že se zde nachází továrna Artem, na kterou Rusové opakovaně útočili, a to již mnohokrát.
před 10 hhodinami

Maďarské úřady zadržely Orbánova bratra, je podezřelý z pašování lidí

Maďarské úřady zadržely Árona Orbána, bratra někdejšího dlouholetého premiéra Viktora Orbána, a to kvůli podezření z pašování lidí. Informovala o tom maďarská média. Expremiér Orbán, který je lídrem nyní opoziční strany Fidesz, prohlásil, že skutečným cílem této operace je on sám, napsala agentura MTI.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Paříž viní íránské gardy z útoků na chladicí zařízení v obchodech

Francouzská prokuratura zahájila vyšetřování íránské kybernetické jednotky, kterou Paříž viní z říjnových útoků na chladicí zařízení v supermarketech. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v pondělí prohlásil, že za útoky stojí íránské revoluční gardy a že Írán za ně ponese následky. Francie chce prosadit sankce na evropské úrovni, informovala agentura AFP. Írán se k obvinění zatím nevyjádřil.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.