Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek navštívil turecký přístav Izmir, odkud migranti míří do Evropy. Do země přivezl finanční pomoc ve výši deset milionů korun, které má dostat tamní pobřežní stráž na boj s pašeráky lidí. Příliv běženců ale nepůjde úplně zastavit, protože většina chce do Evropy za každou cenu, prohlásil Zaorálek po jednání s místními představiteli.
Zaorálek přivezl Turkům 10 milionů na boj s pašeráky lidí
Zaorálek jednal v Izmiru s guvernérem oblasti Mustafou Toprakem a starostou města Azizem Kocaogluem. Ti mu sdělili, že většina běženců bere Turecko pouze jako přestupní stanici na cestě do Evropy. „Představu, že by se podařilo vytvořit podmínky takové, aby tu zůstali, pokládali za iluzorní. Nicméně můžeme zvýšit počet těch, kteří tu zůstanou,“ míní ministr.
Chtějí na Západ, chtějí do Evropy. A jestliže chtějí zemřít na své cestě za nadějí, tak je v tom nikdo nezastaví.
„Hledáme způsob, jak utvořit podmínky pro uprchlíky v Turecku, aby tady mohli skutečně zůstat a pracovat,“ konstatoval Zaorálek s tím, že běženci tak budou mít větší šanci vrátit se do vlasti, pokud se situace v jejich zemi zlepší.
Zaorálka zajímala mimo jiné situace na pobřeží, kde pašeráci nakládají lidi do člunů a posílají je na starý kontinent. Na ministrově programu byla proto i prohlídka pláže, odkud je vidět řecký ostrov Chios, který bývá cílem lodí s migranty.
Sítě pašeráků lidí sahají až do politiky
„Existuje tu robustní síť převaděčů, na jejíž rozbití bychom měli být ochotni přispět lidskými silami i technickými možnosti,“ uvedl. Boj proti pašerákům by podle něj neměl ztroskotat na tom, že sítě pašeráků sahají i do politických vrstev. „Je nepřijatelné se smiřovat s tím, že dosahují mezi politiky, to je nesmysl. Je třeba být v tomto naprosto nekompromisní,“ řekl.
GALERIE
zaorálek
Finanční příspěvek z Česka půjde jednak na pobřežní stráž a jednak na humanitární pomoc a zlepšení situace uprchlíků v Turecku, aby neměli důvod vyrazit do Evropy. Turecká strana by se podle Zaorálka měla pokusit zajistit vzdělání pro děti uprchlíků a dostat běžence na pracovní trh.
Z řeckých ostrovů se běženci většinou vydávají do Atén, odkud se snaží dostat dál do Evropy. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v lednu připlulo z Turecka do Řecka téměř 58 600 lidí.
Uprchlíci v Turecku
Ve 4,5milionovém přístavu Izmir je registrováno přibližně 80 tisíc běženců, převážně ze Sýrie, ale i z Afghánistánu nebo Iráku. Starosta města Aziz Kocaoglu řekl Zaorálkovi, že ve skutečnosti počet běženců sahá ke 120 000 lidí, podle některých odhadů se jich ve městě pohybuje až 200 tisíc. V ulicích Izmiru ale prakticky nejsou vidět. Podle pracovníků místní nevládní organizace se hlavně v poslední době pohybují v menších skupinkách a zdržují se převážně v malých levných hotelech.
Podle Bruselu Ankara nedělá dost
Evropská unie v listopadu slíbila Turecku tři miliardy eur a posun v přístupových jednáních s EU za to, že zavede opatření k omezení nelegální migrace. Podle Bruselu se ale Turci nesnaží dost, jelikož počet příchozích migrantů nijak zvlášť neklesá. Navzdory zimnímu počasí dorazí z tureckého pobřeží denně i více než 1900 osob.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans na začátku ledna upozornil, že z Turecka přichází stále větší počet ekonomických migrantů a klesá počet Syřanů, které EU uznává jako válečné uprchlíky.
Zaorálkův program v Turecku:
- 08:30 setkání s guvernérem provincie
- 09:30 setkání se starostou Izmiru
- 11:30 jednání a schůzka s podnikateli
- 13:45 prohlídka pláže s výhledem na řecký ostrov Chios za doprovodu pracovníka neziskové organizace
- V následujících dnech navštíví Zaorálek Makedonii a Řecko.
Zdroj: tiskový odbor MZV
Desetitisíce Syřanů vyhnaly z domovů intenzivní boje u Aleppa
V Turecku už žije zhruba 2,7 milionu syrských uprchlíků. Jen v předchozích dnech země přijala asi 15 tisíc Syřanů. Na uzavřených hranicích se přitom kvůli syrsko-ruské ofenzivě u Aleppa nahromadilo dalších 30 tisíc lidí. Ankara ale údajně do země pouští jen nemocné a zraněné.
Turecký premiér varoval, že intenzivní boje u Aleppa by mohly vyhnat z domovů dalších až 70 tisíc lidí. Organizace OSN vyzvala Ankaru, aby pro tyto běžence otevřela hranice. Syrská opozice mezitím žádá o ukončení ruských leteckých útoků – jinak prý ženevské mírové rozhovory nebudou pokračovat.