Záminka pro invazi? Moskva prý plánuje zabít až stovky Ukrajinců

Kyjev – V Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny prý došlo k přestřelce mezi ukrajinským vojáky a separatisty. Místní média hovoří až o 12 zraněných. Ukrajinská rozvědka (SBU) předtím oznámila, že už odhalila čtyřicet ruských agentů, kteří působili na území Ukrajiny. Ruské speciální síly prý jako záminku pro invazi chystají zabít až 200 Ukrajinců. Proruské síly na východě Ukrajiny dál posilují. Ruská agentura Regnum navíc uvedla, že se sesazený prezident Viktor Janukovyč vrátí už 20. dubna do Doněcku. Píše o tom Ukrajinska pravda. Podle nacionalisty Vladimira Žirinovského se tak stane do 1. května s pomocí armády zformované na jihovýchodě Ukrajiny.

  • Aktivisté v Oděse vyhlásili v oblasti kolem tohoto jihoukrajinského města Oděskou lidovou republiku. Proruští ozbrojenci převzali kontrolu nad radnicí v Doněcku. Na svou stranu získaly proruské síly i šest ukrajinských obrněných transportérů.
  • Ukrajinská rozvědka hlásí, že odkryla 40 ruských agentů.
  • Ruské speciální síly prý jako záminku pro vojenský vpád plánují zabít až 200 Ukrajinců.
  • Kyjev obvinil Moskvu z vměšování, NATO posiluje obranu členů. Německá kancléřka vyzvala Rusko, aby zmírnilo rétoriku vůči Ukrajině, stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a jasně se distancovalo od násilností na východě země.
  • Ukrajinci budou na zítřejším jednání v Ženevě žádat, aby Rusko přestalo podporovat ozbrojence. Předloží také důkazy, že Moskva zasahuje do dění v zemi.
  • Europoslanci navrhují sankce za ruský postup vůči Ukrajině.

Máme důkazy o komunikaci separatistů s Moskvou, oznámila ukrajinská rozvědka. Přípravu ruského vpádu podle ní měla financovat nejmenovaná ruská banka. „Šéf ukrajinské kontrarozvědky Vitalij Najda řekl, že mají důkazy a zprávy o tom, že se v Moskvě připravuje jakási provokace, jejímž cílem by měla být operace, při níž by zemřelo 150 až 200 lidí. To by měl být důvod k překročení ukrajinsko-ruské hranice a vpádu s ruskou vojenskou technikou na Ukrajinu,“ prohlásil zpravodaj ČT Miroslav Karas s tím, že se podobné zprávy šíří na ukrajinských médiích. A vyvolávají další obavy z možného ozbrojeného konfliktu. Podle Najdy by tanky ruské armády dorazily na území Ukrajiny do hodiny a půl.

Na východě země působí podle SBU stejní příslušníci zvláštních ruských sil jako na anektovaném Krymu. Podle Najdy to dokazují volací znaky, které ukrajinská rozvědka zachytila. O ruských agentech dnes hovořil také šéf SBU Valentyn Nalyvajčenko. Podle
agentury ANSA na uzavřeném zasedání parlamentu uvedl, že ukrajinské bezpečnostní
síly zadržely 23 lidí podezřelých ze spolupráce s ruskou tajnou službou.

Přestřelka v Mariupolu si vyžádala zraněné

V Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny došlo večer podle místních médií k přestřelce mezi ukrajinskými vojáky a proruskými separatisty, která si vyžádala zraněné. „Lidé shromáždění u brány vojenské jednotky v Mariupolu požadovali od vojáků, aby se rozdělili o zbraně, pak začali házet zápalné lahve. Vzplálo auto. V odpovědi zazněly výstřely,“ vylíčil list Ukrajinska pravda. Pět zraněných muselo být podle něj převezeno do nemocnice. Mezi dvěma těžce raněnými je i policista. V davu asi 300 proruských demonstrantů u kasáren se podle listu vyskytovali i blíže neupřesnění „lidé v šedých uniformách“.
  
Podle agentury Unian separatisté napadli kasárna vojáků ukrajinského ministerstva vnitra. V rukou útočníků prý byly střelné zbraně a Molotovovy koktejly. Policie podle agentury ITAR-TASS nyní vyjednává s lidmi, kteří do kasáren pronikli.

Desetitisíce ruských vojáků čekají u hranic, varuje NATO

Moskva své zapojení do akcí separatistů na jihovýchodě Ukrajiny opakovaně odmítá. Své jednotky od hranic ale nestáhla, upozorňuje NATO. Podle Aliance se počet ruských vojáků u hranic s Ukrajinou v uplynulých dnech nijak výrazně nezměnil. Dosud NATO hovořilo až o 40 tisících ozbrojených Rusů. Aliance proto preventivně posiluje ochranu členských zemí v regionu.

Viktor Janukovyč
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Janukovyč se prý chystá za pár dní do Doněcku

„Janukovyč se vrátí do Doněcku v neděli. Podle mých informací Kreml dosud nerozhodl o budoucí sociální a politické struktuře Donbasu. Uvažuje se o dvou možnostech: buď vznikne nezávislá Doněcká republika, nebo půjde o federální oblast Ruské federace, jako tomu bylo v případě Krymu,“ sdělil agentuře Regnum zdroj z polského velvyslanectví v Kyjevě. 

Šéf nacionalistické Liberální demokratické strany Ruska Vladimir Žirinovskij už dříve prohlásil, že se Janukovyč vrátí na Ukrajinu do Prvního máje s podporou „armády Jihovýchodu Ukrajiny“.

USA chválí Kyjev za zdrženlivost

Bílý dům ve středu uvedl, že Ukrajina udělala dobře, když se rozhodla přijmout opatření k obnovení práva a pořádku v zemi. Zároveň ji vyzval, aby k tomuto kroku přistupovala přiměřeně a odpovědně. Mluvčí Bílého domu Jay Carney novinářům řekl, že Kyjev reagoval na destabilizující akce separatistů s „obdivuhodnou zdrženlivostí“. Podle Karase ale ukrajinská armáda ani policie situaci na východě země jednoduše nezvládají. Armáda prý není  bojeschopná a řada jejích členů se přidává na stranu proruských aktivistů.

Ruský tank
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Rusko si stěžuje na cenzuru, Putin prý odpoví na „volání o pomoc“

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru pro televizi Rossija prohlásil, že ruské stanovisko k dění na Ukrajině se prý nemůže dostat k Evropanům, protože naráží na „betonovou zeď cenzury“. „Evropští čtenáři, televizní diváci fakticky nejsou nyní s to získat informace v celé šíři, jsou zbaveni práva na svobodu volby informací. Konstatovat to lze s velkou lítostí, ale přesto je tomu tak,“ řekl Peskov. Ruští představitelé v čele s prezidentem Putinem a ministrem zahraničí se podle něj neustále snaží vysvětlovat ruské stanovisko ve snaze vyvrátit různé pověsti a nařčení.

Jako příklad Peskov uvedl nevíru Západu v ruská ujišťování, že na východě Ukrajiny neoperují ruští vojáci. „Je to absurdní, žádná ruská vojska tam nejsou. Lze se jen divit, že tato ruská prohlášení úmyslně nechtějí slyšet,“ řekl. Sám naznačil, že Putin během čtvrteční televizní debaty s národem zřejmě odpoví na volání mnoha Rusů, kteří se dožadují „aktivního zásahu Ruska“ do ukrajinských záležitostí, a prý i Ukrajinců, kteří „prosí o pomoc, prosí o zásah, prosí o ochranu“. Prezident by se také měl vyjádřit k americkým a evropským sankcím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 29 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 38 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...