Zákon, který trestá spojování Polska s nacistickými zločiny, čeká už jen na podpis prezidenta

Polský Senát schválil zákon, který trestá připisování odpovědnosti za holocaust Polákům (zdroj: ČT24)

Polský Senát schválil návrh kontroverzního zákona, který trestá připisování jakékoli odpovědnosti za holocaust Polákům. Podle normy hrozí za používání termínů jako „polské tábory smrti“ až tříletý trest vězení. Norma už čeká jen na podpis prezidenta Andrzeje Dudy. Izraelští politici v reakci vyzvali premiéra Benjamina Netanjahua, aby odvolal izraelskou velvyslankyni v Polsku.

Polsko chce touto legislativou dosáhnout toho, že polský lid ani stát nebudou obviňováni z nacistických zločinů. „Musíme dát světu jasný signál, že nedovolíme, aby bylo Polsko nadále uráženo,“ prohlásil v parlamentu náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki, který byl iniciátorem textu.

Spojené státy však uvedly, že by zákon mohl ohrozit svobodu projevu. „Všichni musíme dbát na to, abychom nebránili diskusi o holocaustu,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí a Polsko vyzvalo, aby návrh zákona přehodnotilo.

Pokud by byl uveden do praxe, obává se ministerstvo dopadu na vztahy Varšavy se Spojenými státy a Izraelem. Polská euroskeptická vláda se přitom orientuje na USA jako na zásadního spojence.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu návrh už dříve srovnal se snahou o změnu historie a někteří tamní politici hovořili až o statisících Židů, za jejichž smrt nesou vinu Poláci. Izraelský ministr dopravy Jisrael Kac řekl, že považuje přijetí zákona v Polsku za vážnou věc a za „popření odpovědnosti a role Polska v holocaustu“. Opoziční politik Jair Lapid uvedl, že žádný polský zákon nemůže změnit historii.

Izraelský parlament ve středu jednal o návrhu zákona, který počítá až s pětiletým trestem vězení pro ty, „kdo se pokusí popřít nebo zpochybnit vinu pomahačů nacistů při páchání zločinů na Židech“. V prvním čtení byl návrh přijat.

Za „naprosto nepřijatelný“ označil zákon i ukrajinský prezident Petro Porošenko; hrozí tresty i za popírání zločinů ukrajinských nacionalistů, včetně vyhlazování Židů a genocidy na Polácích ve Volyni, ležící v současnosti na západě Ukrajiny. Kyjev to odmítá jako pokus o jednostrannou interpretaci historických událostí a snahu zobrazovat Ukrajince výlučně jako zločince a kolaboranty s nacisty. „Historická pravda potřebuje otevřený dialog, a ne zákazy,“ prohlásil Porošenko.

Polsko kritizoval i Tusk

K dění ve své vlasti se kriticky vyjádřil i předseda Evropské rady Donald Tusk, podle něhož vláda svým kontroverzním krokem Polsku spíše uškodila, než by mu pomohla. Výraz „polské tábory smrti“ podle něho v souvislosti s diskusí o zákonu nyní používá celý svět.

„Kdo šíří nepravdivou formulaci o polských táborech, poškozuje dobré jméno a zájmy Polska. Autoři zákona toto podlé osočení propagují před celým světem jako dosud nikdo,“ napsal Tusk na Twitteru. Někdejší liberální premiér Polska se k řadě kroků současné vlády staví odmítavě a je odvěkým rivalem šéfa vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského.

Podle Jakiho se izraelské námitky nezakládají na faktech, nýbrž jsou jen součástí vnitropolitického boje o voliče v Izraeli. Polský zákon podle něho vychází z obdobného izraelského právního předpisu, který trestá popírání holocaustu.

Pazderka: Podle polských právníků je zákon kontraproduktivní (zdroj: ČT24)

Až tři roky vězení za „polské tábory smrti“

Podle normy schválené beze změn oběma komorami hrozí za používání termínů jako „polské tábory smrti“ až tříletý trest vězení. Podnětem k navržení zákona bylo dlouhodobé používání geografického označení „polský“ například v souvislosti s vyhlazovacím táborem v Osvětimi, což řadu let vyvolávalo popuzené reakce části polské společnosti i politiků.

Mimo jiné bývalý americký prezident Barack Obama se svého času omluvil za to, že omylem hovořil o „polských táborech smrti“. Tuto formulaci ke zděšení Poláků použil při návštěvě Varšavy v květnu 2012.

Pro návrh, který Senát schválil pět dní po dolní komoře Sejmu, hlasovalo podle agentury PAP 57 senátorů, 23 bylo proti a dva se hlasování zdrželi.

Opozice navrhovala, aby bylo z návrhu vypuštěno trestání jakéhokoli spojování Poláků s holocaustem a trestáno bylo pouze používání konkrétních výrazů s geografickým přívlastkem „polský“. V současné podobě podle opozičních senátorů může zákon vést k postihování polských historiků zabývajících se holocaustem.

Zákon by se měl týkat i cizinců. V zásadě kdokoliv, kdo by pronesl výrok, který by polská strana mohla považovat za kontroverzní, může být trestně stíhán. Jak vězněním, tak peněžitou pokutou.
Josef Pazderka
zástupce šéfredaktora Aktuálně.cz

Podle polských médií není zcela jasné, jak se k zákonu postaví Duda. Prezident v souvislosti s vyhrocenou debatou ve středu vyzval k uklidnění „emocí a hněvu“, své stanovisko ke schválenému textu ale neuvedl.

Zákon se vztahuje i na masakr v Jedwabném

„Zákon má vymezovat možnosti veřejného vyjadřování o polské historii. Má zakazovat osobám, které nejsou přímo vědci a badatelé, použít například výraz, že Poláci nesou spoluvinu za masakr v Jedwabném v roce 1941,“ jmenuje zástupce šéfredaktora Aktuálně.cz Josef Pazderka další z kontroverzních dopadů zákona.

Maciej Ruczaj z Polského institutu v Praze si ale myslí, že zákon tak přísný není. „V zákoně je řečeno, že se nevztahuje na hodnocení činů jednotlivců. Má se jednat o vědomé určování nějaké kolektivní viny,“ řekl v Událostech, komentářích. Souhlasil také s tím, že i nadále bude možné například říct, že pogrom na Židy v Kielcích v roce 1946 „spáchali Poláci“. 

Při pogromu v polském městě Jedwabne v červenci 1941 zavraždili místní obyvatelé 340 Židů. Role Poláků v masakru vyšla najevo až v roce 2000, do té doby byli za pachatele považováni Němci. Při pogromu na Židy v Kielcích z července 1946 bylo zabito přes 40 lidí. 

Na území Polska bylo za války zavražděno okolo dvou milionů Židů. Někteří historici připisují vinu za smrt části z nich Polákům. Podle amerického historika polského původu Jana Tomasze Grosse, který se kvůli svým tvrzením dostal v rodné zemi do právních sporů se současnou vládou, jsou Poláci odpovědni za smrt nejméně 100 tisíc Židů.

Události, komentáře: Co znamená nový polský zákon o holocaustu? (zdroj: ČT24)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás souhlasí s příměřím v Pásmu Gazy, tvrdí izraelský činitel

Palestinské teroristické hnutí Hamás souhlasí s dohodou o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí, řekl agentuře Reuters nejmenovaný izraelský činitel. Stejnou informaci přinesla i agentura AFP s odkazem na palestinské zdroje. Nejmenovaný zástupce Hamásu i kancelář izraelského premiéra ale uvedli, že palestinské hnutí zatím nezaslalo oficiální odpověď. Izraelská vláda by o dohodě mohla podle deníku Ha'arec hlasovat nejpozději ve čtvrtek ráno.
14:24Aktualizovánopřed 19 mminutami

Zelenskyj přijel do Varšavy kvůli usmíření historické křivdy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel na návštěvu Varšavy a jednal s polským premiérem Donaldem Tuskem. Tématem jejich rozhovoru byla exhumace Poláků zavražděných ve Volyni za druhé světové války nacionalisty z Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Tusk zároveň slíbil, že polské předsednictví v Radě Evropské unie bude pracovat na urychlení ukrajinské cesty do EU. Zelenskyj se má setkat i se svým protějškem Andrzejem Dudou.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zadržený jihokorejský prezident Jun Sok-jol u výslechu odmítá vypovídat

Protikorupční vyšetřovatelé zadrželi jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, který v prosinci vyhlásil stanné právo. Jun, o kterého se Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) zajímá kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury, se zatčení snažil na poslední chvíli předejít nabídkou spolupráce. První zatčený úřadující prezident v historii země během výslechu zatím odmítá mluvit, uvedli činitelé CIO.
05:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Omezení vývozu čipů z USA není definitivní, věří české úřady

Iniciativa aktuální americké administrativy k omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci (AI) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nepřináší nic definitivního. Také podle ministerstva zahraničí je nařízení teprve ve fázi připomínek a schvalování. Regulace bude předmětem politických jednání vysokých českých představitelů ve Washingtonu v následujících týdnech, sdělil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) věří tomu, že je ohledně plánu ještě dost času na diplomatická jednání Evropské unie se Spojenými státy.
před 2 hhodinami

Rusko podniklo další masivní útok na Ukrajinu

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu. Napadená země tak musela preventivně přerušit dodávky elektřiny v několika oblastech, uvedla s odkazem na ukrajinské úřady agentura AP. Invazní jednotky vypustily proti energetickým objektům více než čtyři desítky střel a raket a sedm desítek dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
10:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kalifornské požáry mají nejméně 25 obětí, hašení opět komplikuje silný vítr

Na nejméně pětadvacet vzrostl počet obětí rozsáhlých lesních požárů v Kalifornii. Oheň už zničil nebo poškodil přes dvanáct tisíc budov, zlikvidovány byly celé čtvrti. Hašení kromě sucha komplikuje vítr, který ve středu opět zesílil. Americkým hasičům pomáhají i týmy z Kanady a Mexika.
12:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Green Deal europoslanci schválili před pěti lety. Ochranu klimatu řeší i další země

Před pěti lety schválil Evropský parlament (EP) Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal. Jde o soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům. Patří k nim omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století pak dosáhnout uhlíkové neutrality. Opatření na ochranu klimatu do jisté míry zavádějí i další země, jako je třeba Čína, Spojené státy nebo Indie.
před 4 hhodinami

Bloomberg: USA omezí vývoz AI čipů, Česko má být v druhořadé skupině s Afrikou

Spojené státy možná už od pátku omezí vývoz čipů v oblasti umělé inteligence (AI), aby tato vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. V úterý o tom informovala agentura Bloomberg. Regulace se bude týkat i České republiky, zatímco například západní část Evropské unie bude mít podmínky volnější, což kritizovala Evropská komise. Největší omezení se budou týkat Ruska, Číny nebo Íránu s Venezuelou.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...