Zahraniční tisk: Král Miloš I. je opojený mocí

Berlín - Prezident Miloš Zeman je opojený mocí a líbí se mu v roli vulgárně populistického Martina Luthera. I tak komentují včerejší dění kolem vlády Jiřího Rusnoka zahraniční noviny. Země podle tisku dál vězí v politické krizi. Komentáře jízlivě poznamenávají, že Čechům musí být od včerejška jasné, že přímá volba prezidenta neznamená více demokracie.

„Český prezident Miloš Zeman chce udržet jím vlastnoručně vybrané a jeho přáteli vybavené vládní družstvo v úřadě i proti vůli parlamentu,“ píše o včerejším Zemanově vystoupení ve sněmovně rakouský list Die Presse. „To, že jsou prezidentem Milošem Zemanem instalovaní 'experti' okolo premiéra Jiřího Rusnoka v pražském parlamentu všechno jiné jen ne oblíbení, ale hlavu státu netrápí. Stejně jako skutečnost, že by pravice, která narazila kvůli bizarnímu skandálu plného sexu, lží a špiclování, mohla složit nový kabinet, kdyby ji někdo nechal,“ poznamenává komentátor. „Místo toho se mu líbí v roli vulgárně populistického Martina Luthera, který je připraven pro své přesvědčení i krvácet,“ pokračuje článek. 

Německý list Mittelbayerische Zeitung pak popisuje včerejší dění ve sněmovně v článku s titulkem Král Miloš I. „Čechům je od včerejška jasné: lidem přímo zvolený prezident vůbec neznamená více demokracie. Miloš Zeman chodí po Pražském hradě, jako by mu posadili na hlavu svatováclavskou korunu, ústavní zvyklosti označuje za 'idiotské' a neprojevuje žádnou zdrženlivost, která se od hlavy státu očekává,“ tvrdí list. 

Frankfurter Rundschau soudí, že se ve středu v Poslanecké sněmovně odehrávalo divadlo, zatímco za kulisami zuřil mocenský boj. „Zeman v něm má tu výhodu, že je autorem, režisérem i hlavním hercem v tomto dramatu o jedné osobě. Scénář píše literou zákona: ústava prezidentovi umožňuje tím, že nikoho nenominuje, držet jeho chráněnce Rusnoka v úřadě. Většina je proti tomu bezmocná,“ konstatuje frankfurtský deník. 

Zeman při včerejším projevu ve sněmovně před hlasováním o důvěře Rusnokově vládě dal jasně najevo, jak bude dál postupovat, pokud kabinet důvěru nezíská. Oznámil totiž, že se nechystá pověřit sestavením další vlády nikoho do doby, než skončí vyšetřování kauzy propojení politiků s kmotrovskými mafiemi. Kabinet sice důvěru podle očekávání nezískal, hlasování ale ukázalo, že bývalá koalice není jednotná. Stalo se tak poté, co dva poslanci ODS těsně před hlasováním o důvěře Rusnokově vládě oznámili, že se jej nezúčastní. V reakci na to zvolila stejný postup šéfka LIDEM Karolína Peake.

Britská BBC cituje Jiřího Rusnoka, který poté, co jeho vláda nezískala důvěru, řekl, že je to velice důstojná prohra. BBC pak poznamenává, že Zeman udrží Rusnoka u moci, i když jeho kabinet podporu v parlamentu nedostal. Bude tomu tak do té doby, než vznikne nový kabinet nebo než se uskuteční nové volby. 

„Podle české ústavy má Miloš Zeman ještě druhý pokus jmenovat premiéra. V ústavě ale není žádný termín, do kdy by ho měl jmenovat. Rusnokova vláda tak může zůstat jako přechodná… Parlament má nicméně moc se sám rozpustit, což by vyvolalo předčasné volby. Očekává se, že v následujících dnech budou politické strany o takové možnosti diskutovat,“ nastiňují možné varianty vývoje The New York Times.

Návrat z divočiny 

Český prezident Miloš Zeman nakonec nezvrátil parlamentní aritmetiku, ale přesto po svém pozoruhodném návratu z divočiny prokázal převahu nad svými politickými rivaly. Píše to v hodnocení včerejšího vývoje agentura Reuters

„Česká úřednická vláda nedostala parlamentní důvěru a země dál vězí v politické krizi,“ soudí zase list The Financial Times. Francouzský Le Monde konstatuje, že středeční hlasování prokázalo absenci většiny v českém parlamentu. Tento stav, který podle listu bylo možné očekávat, dál prohlubuje krizi vyvolanou rezignací vlády Petra Nečase.

Česko - republika Miloše Zemana

Podle slovenského tisku prezident Zeman jasně ukázal, kdo v zemi skutečně vládne. „Česko se definitivně stalo republikou prezidenta Miloše Zemana. Ten dopředu rozhodl, že zemi povede jím vybraná vláda Jiřího Rusnoka. A to bez ohledu na to, že tato úřednická vláda důvěru českého parlamentu nezískala,“ napsaly Hospodárske noviny. „Zeman de facto spojil funkci prezidenta a premiéra, parlament zredukoval na debatní kroužek a Rusnok je i v nejlepším případě něco jako jeho první lokaj. Když jde o kšefty, říká se tomu spíš bílý kůň,“ uvedl list.  

„Vládu Rusnoka jmenoval český prezident bez souhlasu parlamentních stran. A na jejich rozhodnutí nečekal ani v den, kdy měly o důvěře úřednické vládě hlasovat v Poslanecké sněmovně,“ komentuje to zase deník Sme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 2 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 3 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 4 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 9 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 10 hhodinami
Načítání...