Londýn – Pod britskou dominantou Stonehenge by podle vědců mohlo ležet až pět tisíc let staré pohřebiště. Sloužit mohlo pro vlivné rodiny. Na místě vzniku prehistorické stavby byl podle vědců o pět set let dříve postaven velký kamenný kruh. Archeologové tyto závěry vyvodili ze zpopelněných kostí 63 jednotlivců, které na místě nalezli. Studie rovněž naznačují, že Stonehenge se stavěl po etapách, ale patrně ne déle než deset let.
Skupina vědců zkoumala zpopelněné lidské ostatky a z nich odvodila i stáří dřívější dominanty. Nová studie britských vědců ukázala, že na místě, kde vznikl Stonehenge, byl už asi o 500 let dříve postaven velký kamenný kruh. „Byli tam muži, ženy i děti. Předpokládáme tedy, že celé rodiny,“ řekl Mike Pearson z londýnské univerzity UCL. „Mysleli jsme si, že to mohlo být místo, kde byla pohřbena dynastie králů, nicméně vypadalo to spíš jako nějaká komunita, jako jiný druh mocenské struktury,“ dodal.
Archeologové podle Pearsona studovali zpopelněné kosti 63 jednotlivců a z výsledků zkoumání dovodili, že ostatky byly pohřbeny kolem roku 3000 před Kristem. Umístění mnoha zpopelněných těl bylo původně označeno modrými kameny. Toto dřívější kruhové ohrazení, které mělo napříč zhruba 91 metrů, mohlo být prý hřbitovem pro dalších asi 200 lidí.
Stonehenge mohl být místem pro setkávání lidí
Na výzkumu pracoval tým akademiků z více než desítky britských univerzit a mimo jiné předložil i několik teorií o účelu, k němuž byl vybudován druhý Stonehenge - tedy dominanta, která dodnes stojí na jihu Anglie. Teorií existuje řada, včetně té, že Stonehenge byl místem pro uctívání druidů, což jsou keltští kněží. Podle vědců je ale smysluplnější předpokládat, že spíš než místo pro uctívání, pozorování přírodních úkazů či léčení neduhů měl tento monument sloužit jako stavba pro setkávání lidí.
Analýza pozůstatků neolitického osídlování blízko Stonehenge ukázala, že na místo se sjížděli lidé až ze vzdáleného Skotska, kteří s sebou často přiváděli i dobytek. Během letních a zimních slunovratů se v místě patrně konaly oslavy, které se neobešly bez hodování. Vědci totiž studovali i zuby prasat a dobytka a z nich odvodili, že zvířata byla porážena ve stáří od devíti do 15 měsíců. To podle Pearsona znamená, že jejich maso se připravovalo na oslavách. „My si ale myslíme, že ti, co Stonehenge stavěli, na tom místě nežili nepřetržitě. Lze to poznat podle toho, kdy zabíjeli prasata - objevovali se tam při slunovratech,“ řekl Pearson.
