Zadržovaní evropští pozorovatelé jsou volní a míří do Berlína

Slavjansk – Povstalci v ukrajinském Slavjansku propustili zadržované vojenské pozorovatele z evropských zemí. Po odjezdu z města ovládaného vzbouřenci, ke kterému postupuje ukrajinská armáda, je převzal předseda Rady Evropy Thorbjörn Jagland. Zajatí zástupci Německa, Dánska, Česka a Polska mohli ze Slavjansku odejít po více než týdnu v zajetí. Kontroloři OBSE propuštění ze Slavjanska večer přiletí do Berlína, kde by je měli uvítat ministři obrany jejich zemí. Český důstojník Josef Přerovský se poté vrátí do České republiky.

Bývalý norský premiér a současný předseda Rady Evropy Thorbjörn Jagland přijel do Slavjansku pro propuštěné zástupce evropských zemí. Čekal na kontrolním bodě ovládaném ukrajinskou armádou na okraji města. Tým vojenských inspektorů se po cestě zdržel, protože na trase, kudy projížděl, bojovali slavjanští povstalci s ukrajinskou Národní gardou. Nakonec ale k Jaglandovi v pořádku dorazili a poté přijeli do Doněcka, potvrdil český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Zástupce vojenské mise Axel Schneider se telefonicky ozval německému deníku Bild. „Jsme rádi, že jsme nakonec na svobodě. Teď vyjíždíme z města (Slavjansku), odkud nás přepraví do Doněcka. A pak už do Německa,“ řekl Schneider. Uvedl, že jsou propuštění vojenští pozorovatelé v pořádku s přihlédnutím k okolnostem, kterým byli během své internace vystaveni.

Povstalci nemohli zaručit bezpečnost, „hosty“ propustili

Ozbrojenci, kteří ovládají Slavjansk, sice zprvu odmítali jednostranně propustit sedm zajatých vojenských pozorovatelů, ale dnes tak učinili. Podle vůdce povstalců Vjačeslava Ponomarjova nebylo možné v situaci, kdy je na okraji města ukrajinská armáda, zajistit bezpečí zajatců. „Jsou to mí hosté, nechci aby přišli k úhoně,“ řekl agentuře Interfax, jejímž prostřednictvím propuštění oznámil. Upřesnil, že propustil dvanáct lidí – pozorovatelů z evropských zemí i Ukrajinců. Deník Komsomolská pravda potom jako první zveřejnil fotografie pozorovatelů odcházejících do auta.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v rozhovoru pro ČT zpochybnil, že by šlo o dobrou vůli povstalců. Separatisté si podle něj spíš uvědomili, jak je pro ně situace vážná a že by se stali kriminálníky, pokud by se pozorovatelům cokoliv stalo. Samotné zajmutí pozorovatelů označil za projev banditismu. Upřesnil, že český člen mise odcestuje do Berlína a večer se vrátí do České republiky.

Propuštění zajatců potvrdil ruský vojenský emisar Vladimir Lukin, který pobývá na východní Ukrajině a ve Slavjansku jednal se separatisty. Na svobodě je sedm důstojníků zajatých poslední dubnový pátek a pět členů jejich doprovodu z ukrajinské tajné služby SBU. „Propustili všechny, které jsem měl na seznamu,“ uvedl Lukin.

V hlavních rolích Lukin – nebo OBSE?

Spíše než Lukinovi přičítají západní diplomaté úsilí civilní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Sami ukrajinští ozbrojenci charakterizovali zajaté vojáky rovněž jako zástupce OBSE, ta však později upřesnila, že jde o zástupce států, které dohlížejí na naplňování vídeňského dokumentu OBSE z roku 2011 o důvěře a bezpečnosti mezi členskými státy. Přínos civilní mise evropské organizace ocenil český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, podle kterého sehrálo významnou roli také úsilí německé kancléřky Angely Merkelové a ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera. „Bez nich by to bylo velmi obtížné,“ poznamenal Zaorálek.

Vojenskou misi, kterou na Ukrajinu vyslalo Německo a přizvalo zástupce dalších států, zadrželi slavjanští ozbrojenci v pátek 25. dubna. Ve městě zůstalo osm vojenských expertů, čtyři z Německa a po jednom ze Švédska, Dánska, Česka a Polska. Švédského důstojníka vzbouřenci záhy propustili ze zdravotních důvodů. Podle Zaorálka se propuštěný český důstojník brzy vrátí domů.

Ukrajinská tajná služba SBU ze zadržení pozorovatelů obvinila Lukina, který posléze zase zajistil jejich propuštění. Podle odposlechů tajné služby hovořil o plánovaném činu s údajným agentem ruské rozvědky GRU Igorem Girkinem, který podle SBU řídí akce povstalců. Muži se také měli domlouvat na dnešním propuštění pozorovatelů. Záznam podle SBU „svědčí o tom, že ruská strana koordinuje akce povstalců a má bezprostřední vliv na jejich rozhodování“. Pravost záznamu, který zveřejnil list Ukrajinska pravda, ale nelze ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
před 1 hhodinou

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 5 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 10 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 10 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 12 hhodinami
Načítání...