Zadržovaní evropští pozorovatelé jsou volní a míří do Berlína

Slavjansk – Povstalci v ukrajinském Slavjansku propustili zadržované vojenské pozorovatele z evropských zemí. Po odjezdu z města ovládaného vzbouřenci, ke kterému postupuje ukrajinská armáda, je převzal předseda Rady Evropy Thorbjörn Jagland. Zajatí zástupci Německa, Dánska, Česka a Polska mohli ze Slavjansku odejít po více než týdnu v zajetí. Kontroloři OBSE propuštění ze Slavjanska večer přiletí do Berlína, kde by je měli uvítat ministři obrany jejich zemí. Český důstojník Josef Přerovský se poté vrátí do České republiky.

Bývalý norský premiér a současný předseda Rady Evropy Thorbjörn Jagland přijel do Slavjansku pro propuštěné zástupce evropských zemí. Čekal na kontrolním bodě ovládaném ukrajinskou armádou na okraji města. Tým vojenských inspektorů se po cestě zdržel, protože na trase, kudy projížděl, bojovali slavjanští povstalci s ukrajinskou Národní gardou. Nakonec ale k Jaglandovi v pořádku dorazili a poté přijeli do Doněcka, potvrdil český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Zástupce vojenské mise Axel Schneider se telefonicky ozval německému deníku Bild. „Jsme rádi, že jsme nakonec na svobodě. Teď vyjíždíme z města (Slavjansku), odkud nás přepraví do Doněcka. A pak už do Německa,“ řekl Schneider. Uvedl, že jsou propuštění vojenští pozorovatelé v pořádku s přihlédnutím k okolnostem, kterým byli během své internace vystaveni.

Povstalci nemohli zaručit bezpečnost, „hosty“ propustili

Ozbrojenci, kteří ovládají Slavjansk, sice zprvu odmítali jednostranně propustit sedm zajatých vojenských pozorovatelů, ale dnes tak učinili. Podle vůdce povstalců Vjačeslava Ponomarjova nebylo možné v situaci, kdy je na okraji města ukrajinská armáda, zajistit bezpečí zajatců. „Jsou to mí hosté, nechci aby přišli k úhoně,“ řekl agentuře Interfax, jejímž prostřednictvím propuštění oznámil. Upřesnil, že propustil dvanáct lidí – pozorovatelů z evropských zemí i Ukrajinců. Deník Komsomolská pravda potom jako první zveřejnil fotografie pozorovatelů odcházejících do auta.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v rozhovoru pro ČT zpochybnil, že by šlo o dobrou vůli povstalců. Separatisté si podle něj spíš uvědomili, jak je pro ně situace vážná a že by se stali kriminálníky, pokud by se pozorovatelům cokoliv stalo. Samotné zajmutí pozorovatelů označil za projev banditismu. Upřesnil, že český člen mise odcestuje do Berlína a večer se vrátí do České republiky.

Propuštění zajatců potvrdil ruský vojenský emisar Vladimir Lukin, který pobývá na východní Ukrajině a ve Slavjansku jednal se separatisty. Na svobodě je sedm důstojníků zajatých poslední dubnový pátek a pět členů jejich doprovodu z ukrajinské tajné služby SBU. „Propustili všechny, které jsem měl na seznamu,“ uvedl Lukin.

V hlavních rolích Lukin – nebo OBSE?

Spíše než Lukinovi přičítají západní diplomaté úsilí civilní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Sami ukrajinští ozbrojenci charakterizovali zajaté vojáky rovněž jako zástupce OBSE, ta však později upřesnila, že jde o zástupce států, které dohlížejí na naplňování vídeňského dokumentu OBSE z roku 2011 o důvěře a bezpečnosti mezi členskými státy. Přínos civilní mise evropské organizace ocenil český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, podle kterého sehrálo významnou roli také úsilí německé kancléřky Angely Merkelové a ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera. „Bez nich by to bylo velmi obtížné,“ poznamenal Zaorálek.

Vojenskou misi, kterou na Ukrajinu vyslalo Německo a přizvalo zástupce dalších států, zadrželi slavjanští ozbrojenci v pátek 25. dubna. Ve městě zůstalo osm vojenských expertů, čtyři z Německa a po jednom ze Švédska, Dánska, Česka a Polska. Švédského důstojníka vzbouřenci záhy propustili ze zdravotních důvodů. Podle Zaorálka se propuštěný český důstojník brzy vrátí domů.

Ukrajinská tajná služba SBU ze zadržení pozorovatelů obvinila Lukina, který posléze zase zajistil jejich propuštění. Podle odposlechů tajné služby hovořil o plánovaném činu s údajným agentem ruské rozvědky GRU Igorem Girkinem, který podle SBU řídí akce povstalců. Muži se také měli domlouvat na dnešním propuštění pozorovatelů. Záznam podle SBU „svědčí o tom, že ruská strana koordinuje akce povstalců a má bezprostřední vliv na jejich rozhodování“. Pravost záznamu, který zveřejnil list Ukrajinska pravda, ale nelze ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 1 hhodinou

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 4 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 6 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 6 hhodinami
Načítání...