Politický spor o ústavní soud skončil jmenováním prozatímní šéfky této instituce a nová doporučení jsou proto zbytečná. Tak reagovalo na výtky ze strany Evropské komise polské ministerstvo zahraničí. Opozice i experti přitom upozorňují, že funkci předsedy soudu měl podle ústavy převzít současný místopředseda - vláda tam ale dosadila konzervativní soudkyni.
Komise ve středu zopakovala, že svých funkcí se musí ujmout zvolení členové ústavního soudu, musí být publikována všechna jeho rozhodnutí a je třeba vyřešit právní spor okolo fungování soudu.
Varšava ale tvrdí, že žádná ústavní krize už neexistuje. „V návaznosti na jmenování nové předsedkyně ústavního soudu prezidentem ze dne 21. prosince se domníváme, že politický spor týkající se soudu skončil,“ sdělilo polské ministerstvo zahraničí.
„Doufáme, že od této chvíle všechny činnosti ústavního soudu budou v souladu s platnými zákony. Vzhledem k těmto novým okolnostem považujeme o to více za neopodstatněné, že (Evropská) komise trvá na své (dosavadní) zprávě o systémovém ohrožení právního státu v Polsku,“ uvádí se v prohlášení.
Polský prezident Andrzej Duda v úterý jmenoval konzervativní soudkyni Julii Przylembskou prozatímní předsedkyní ústavního soudu. Dočasně nahradí dosavadního předsedu Andrzeje Rzeplińského, jemuž vypršel mandát.
Podle kritiků jde o další vměšování do činnosti instituce, kterou vládnoucí konzervativci vnímají jako baštu opozice. Experti upozorňují, že kabinet jde proti ústavě – funkci prozatímního předsedy by měl správně převzít místopředseda ústavního soudu.
Varšava už v červenci odmítla unijní doporučení. Nově chce Komise po polské vládě, aby se vyvarovala činů a prohlášení, která by mohla podkopávat legitimitu a efektivitu ústavního soudu.
Zajistit je také třeba, aby soud mohl co nejrychleji a nejefektivněji prověřit ústavnost zákonů, které se ho týkají. Do chvíle, než se funkcí ujmou tři zvolení soudci, by podle Komise neměl být jmenován nový předseda soudu.
Varšava má dva měsíce na odpověď. Pak rozhodne, jaká „další opatření“ by mohla přijmout. Unijní procedura by v krajním případě mohla skončit sankcemi nebo by členské země mohly zbavit Varšavu hlasovacích práv v ministerských radách EU. Některé státy jako třeba Maďarsko ale už daly najevo, že by takový návrh vetovaly.
