Peking – Čínská vláda bude pokračovat v boji se znečištěním ovzduší a s korupcí. Na zahájení výročního zasedání tamního parlamentu to prohlásil premiér Li Kche-čchiang, který také potvrdil zvýšení výdajů na armádu v porovnání s loňským rokem o 10,1 procenta. Růst ekonomiky si na letošek komunistická země stanovila na sedm procent, což je nejméně za posledních jedenáct let. Zpomalení ekonomiky nazývá vedení země „novým normálem“.
Z dalších ekonomických kroků, které premiér nastínil ve svém úvodním projevu, by se měla inflace spotřebitelských cen udržet kolem tří procent. Schodek rozpočtu pro rok 2015 byl stanoven na 2,3 procenta HDP. Čína se v letošním roce bude snažit vytvořit deset milionů nových pracovních míst a zajistit, aby nezaměstnanost nepřekročila 4,5 procenta.
Podle premiérových slov na ekonomiku letos čekají větší těžkosti než v roce 2014. Mezi další cíle proto bude patřit prohloubení reforem státních podniků a zavedení iniciativní, prozíravé měnové politiky. Čína bude směřovat k reformám úrokové míry a finančním i cenovým reformám.
Premiér potvrdil desetiprocentní zvýšení vojenských výdajů
Výdaje na armádu letos Čína navýší o 10,1 procenta na 886,9 miliardy jüanů (141,45 miliardy dolarů). Země už dvě desetiletí pokračuje v prakticky nepřerušeném dvouciferném růstu vojenských výdajů a víc než Čína už nyní na obranu vydávají jen USA. Loni Peking navýšil vojenský rozpočet o více než 12 procent.
Na výročním zasedání čínského parlamentu se přijímají zásadní rozhodnutí o směřování země. Desetidenního zasedání se účastní na tři tisíce delegátů. Jednat se bude podle všeho o prohlubování ekonomických reforem včetně finančních s cílem dostat pod kontrolu státní dluh a dále o uvolňování úrokových sazeb a devizových trhů.
Roky masivních výdajů na armádu vedly k jejímu mohutnému rozvoji, který znepokojuje okolní státy - především proto, že Peking vystupuje čím dál tím rozhodněji v územních sporech ve Východočínském a Jihočínském moři. Země od Indie po Vietnam se snaží zmenšit rozdíl mezi svými armádami a čínskou, a to jak prostřednictvím nových nákupů, tak vzájemné spolupráce.
„Musíme posílit moderní logistiku, posílit národní obranný výzkum a vývoj nových a technologicky vyspělých zbraní a vybavení. Musíme vyvinout vědecké a technologické průmyslové obory spojené s obranou,“ prohlásil Li. „Vládní struktury na všech stupních se musí neustále aktivně zajímat o naši národní obranu a ozbrojené síly a musí podporovat jejich posilování,“ dodal.
Analytici si všímají především toho, že roční vojenské výdaje Číny už nejsou spojené s hospodářskými výkony země. „Jde o politické rozhodnutí přijaté v Pekingu, že vojenské výdaje jsou svaté, nedotknutelné,“ řekl Richard Bitzinger z Ústavu pro obranné a strategické studie v Singapuru.
Na Tchaj-wanu, který Číňané nadále pokládají za svou odtrženou provincii, vyvolává pokračující zvyšování vojenských výdajů obavy především u opozice. Ta dnes označila za znepokojivou skutečnost, že Čína rychle zvyšuje výdaje na armádu, přestože „nečelí žádné zjevné hrozbě“.
Peking podrobnosti svých vojenských výdajů utajuje. Podle odborníků ale nové peníze pravděpodobně půjdou na posílení námořnictva, na jeho vybavení protiponorkovými plavidly a na vývoj letadlových lodí - zatím má čínská armáda v provozu jen jednu.
Premiér se v projevu věnoval i korupci, Tchaj-wanu a ekologii
Znečištění ovzduší premiér nazval „zásahem do kvality lidského života a problémem, který tíží srdce“ Číňanů. „Musíme s tím bojovat veškerou naší silou,“ uvedl Li Kche-čchian. „Musíme striktně prosazovat zákony týkající se životního prostředí, zasáhnout proti těm, kteří mají na svědomí vytváření nelegálních emisí, a zajistit, že za takové zločiny zaplatí vysokou cenu,“ dodal.
Jako další velmi důležité téma zmínil předseda vlády korupci, se kterou přislíbil bojovat i prezident Si Ťin-pching. „Náš tvrdý postoj ke korupci nezměníme, zastáváme směrem ke korupci nulovou toleranci. Postaráme se o to, aby každý případ korupce byl přísně potrestán,“ prohlásil ministerský předseda. Jeho vláda chce proto prý posílit státní dozor a mnohem detailněji sledovat veřejné prostředky a veškeré nakládání se státním majetkem.
Ve svém projevu před Všečínským shromážděním lidových zástupců premiér zmínil také vztahy s Tchaj-wanem, který Peking nadále považuje za svou odtrženou provincii. Příslušnost Tchaj-wanu k Číně je podle Li Kche-čchianga historickým trendem, který by se neměl měnit. Vyjádřil nicméně důvěru v mírový rozvoj vztahů s tímto ostrovem.
Obchodní vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem nyní vystoupaly na nejvyšší objem za posledních šest desetiletí; to podporuje Číně nakloněný tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou.
Tchajwanská vládní Nacionalistická strana ale utrpěla drtivou porážku v posledních místních volbách, které byly všeobecně pokládané za referendum o vztazích s Čínou. To následovalo po několikatýdenní okupaci tchajwanského parlamentu na jaře loňského roku studenty a aktivisty, kteří protestovali proti obchodní dohodě s Čínou.
Číňané si musí zvykat na „nový normál“
Prezident Si Ťin-pching nazývá zpomalení ekonomiky „novým normálem“. Po víc než dvou letech pod jeho vedením se komunistická strana snaží nahradit opotřebovaný model – hnaný exportem a investicemi – soběstačnější, ale pomalejší cestou. Přála by si, aby domácnosti víc utrácely a podnikatelé byli vynalézavější a kreativnější. „Nemyslím, že nižší růst čínskou ekonomiku ohrožuje. Otázkou je, zda Čína dokáže transformovat ekonomiku a modernizovat průmysl, aby stačila technickému rozvoji. V tom nejsem optimistou,“ soudí politolog Chu Sing-tou.
Na bedrech prezidenta Si Ťin-pchinga leží velká odpovědnost. Muž, který vyrostl ve straně a postupně konsoliduje moc odstraňováním rivalů, se ale těší značné oblibě. Nebojí se najíst v bufetu a vydal už dvě knihy projevů a teorie vládnutí. Podle mnohých má lepší postavení, aby provedl potřebné reformy než kterýkoli jiný čínský lídr od dob Teng Siao-pchinga, který v 80. letech nastartoval hospodářský růst. Bývá dokonce někdy označován za nejmocnějšího vůdce od dob Mao Ce-tunga.
„Velký strejda“, jak se mu lidově říká, uplatňuje moc systematicky, s rozmyslem a trpělivostí. Jeho nejsilnější kartou je boj s korupcí, který se nevyhýbá ani vysoko postaveným generálům a straníkům. Získává si tak srdce Číňanů a šikovně se zbavuje rivalů. Přitvrdil ale také proti disidentům, intelektuálům a aktivistům hájícím lidská práva. Protizápadní rétorika nabývá na síle. Státní média přiživují nacionalismus a ostře obhajují vládu jedné strany. Varují před západními hodnotami, jako je ústavní právo, respekt k občanské společnosti a svoboda tisku nebo nezávislé soudnictví.
Největší parlament světa, který má bezmála tři tisíce zákonodárců, zasedá jednou ročně, aby projednal reformy a plány dalšího vývoje. Státní sdělovací prostředky hlásají, že toto zasedání předvede světu „demokracii s čínským charakterem“. Je podle nich důležitou platformou pro „demokratické vyjádření zástupců lidu“. Ve skutečnosti ale sami zákonodárci mimo záznam přiznávají, že nemají faktickou moc cokoli ovlivnit.
