Od letošního března se digitalizují německé dokumenty o československých občanech zavražděných během okupace v berlínské věznici Plötzensee. Pod gilotinou nebo na šibenici jich tam skončilo přes 650. Projekt platí Německo – konkrétně památník tamního odboje.
Začalo digitalizování záznamů z věznice Plötzensee, historik v ní objevil osud vlastního pradědečka
Události: Začalo digitalizování záznamů z věznice Plötzensee (zdroj: ČT24)
Jan Uher byl třetí muž odbojové organizace Zemský národní výbor a zároveň člen Obrany národa, před válkou vysokoškolský profesor v Brně.
Historik Jan B. Uhlíř zpracoval jeho spis. Bylo to pro něj osobní, Jan Uher je jeho pradědečkem. Gestapo ho zatklo už v roce 1939. Za velezradu dostal trest smrti. Němci pak poslali rodině účet za exekuci, za stětí gilotinou chtěli po pozůstalých skoro dva tisíce říšských marek.
„Ta mašinérie byla schopná po těch nešťastných lidech, kteří přišli o své živitele, ještě žádat peníze,“ uvedl Uhlíř.
V rodině se dochovala i Bible, kterou měl Jan Uher až do smrti ve své cele a tužkou do ní napsal svůj epitaf.
Stovky příběhů ještě čekají na zpracování
Německé dokumenty jsou uloženy v českém Archivu bezpečnostních složek v kartonech, Janu B. Uhlířovi se zatím podařilo od letošního března zpracovat osudy 120 lidí.
Více než čtyři stovky dalších osobních spisů zavražděných v berlínské sekyrárně ještě čekají na zpracování. „Byli to nejen Češi, ale byla to i celá řada Němců ze Sudet, třeba členů Komunistické strany Československa,“ řekl historik.
O předání dokumentů z NDR do Československa rozhodl začátkem 50. let minulého století sovětský vůdce Nikita Chruščov. Pro své potřeby je využívala hlavně Státní bezpečnost.
„V těch 50. a 60. letech jim šlo hlavně o to, získat co nejvíc informací k těm lidem, co přežili,“ uvedl správce fondů z II. archivního oddělení Archivu bezpečnostních složek Michal Cicvárek.
Nyní vzniklo občanské sdružení Plötzensee 2020, jehož hlavní úkolem je najít všechny pozůstalé a v rodinných archivech zachránit další dokumenty.