Haag - Četbou obžaloby dnes před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu začala hlavní část procesu s někdejším velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem. Je obviněn z válečných zločinů, ze zločinů proti lidskosti a z genocidy během války v Bosně a Hercegovině (1992-1995). Bude-li shledán vinným, hrozí mu doživotí; bez ohledu na výši trestu je ale pravděpodobné, že Mladić vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu už do konce života vězení neopustí. On sám se přitom považuje za nevinného.
Rodinám obětí války Mladić rukou naznačil podříznutí
Dnešní stání začalo předčítáním obžaloby proti sedmdesátiletému bývalému generálovi, což může trvat až šest hodin. Dnes se proto neočekává žádné Mladičovo prohlášení; to by mohl učinit ve čtvrtek. Už v minulosti ale prohlašoval, že se necítí vinen a že pouze chránil bosenské Srby. U soudu dnes působil klidně. Při příchodu ukázal vztyčený palec svým příznivcům na galerii a pozdravil je krátkým zatleskáním. Při pohledu na rodiny obětí bosenské války si naopak přejel rukou po krku, jako by naznačoval podříznutí. Po zahájení jednání soudce Mladičovi nakázal, aby s kontaktem s diváky přestal a soustředil se na dění v soudní síni. Exgenerál později sledoval proslov prokurátora a příležitostně si dělal poznámky, nedal ale na sobě znát žádné emoce.
Prokuratura na žádost soudců zjednodušila obžalobu, aby proces urychlila. O zhruba polovinu proto snížila počet obvinění z konkrétních zločinů, kterým v rámci 11 bodů obžaloby Mladić čelí. Vypovídat v procesu bude 411 svědků. Obžaloba se soustředí na nejzávažnější zločiny, z nichž je Mladić obviněn. Jedná se především o obléhání Sarajeva nebo masakr ve Srebrenici. Předsedající soudce Alphons Orie však dnes upozornil prokuraturu, že zřejmě odloží představování důkazů, které mělo začít 29. května. Podle soudce se vyšetřovatelé dopustili chyb při poskytování důkazních materiálů obhajobě.
Mladičovo obvinění z genocidy se týká masakru ve východobosenské Srebrenici, kde jednotky pod jeho velením v červenci 1995 povraždily více než sedm tisíc muslimských mužů a chlapců. Šlo o nejhorší masakr v Evropě od konce druhé světové války v roce 1945. Mladić také čelí odpovědnosti za obléhání a ostřelování Sarajeva, při němž zahynulo 10 000 civilistů. Podle obžaloby bylo záměrem této operace „šířit teror mezi civilními obyvateli“ bosenské metropole. Obžaloba také upozorňuje na skutečnost, že jednotky bosenských Srbů se pokusily zvěrstva zahladit tím, že těla obětí pohřbily do několika vzdálených hromadných hrobů. Válka v Bosně si vyžádala nejméně 100 000 lidských životů a na dva miliony lidí musely opustit své domovy. Bojové operace ukončila v prosinci 1995 daytonská mírová dohoda.
Ratko Mladić:
„Tato hnusná obvinění, kterým čelím, si chci pečlivě prostudovat a probrat je se svými právníky. Budu potřebovat minimálně měsíc na tak příšerná slova, která jsem nikdy předtím neslyšel.“
Ratko Mladić v Parlamentu Republiky srbské:
„Přemístit národy není jako vyměnit klíč.“
Vyšetřovatel ICTY Dermot Groome dnes uvedl, že Mladičovi vojáci masakrovali bosenské civilisty od roku 1992. „Když Mladić a jeho jednotky zavraždili tisíce lidí ve Srebrenici, už měli zabíjení dobře nacvičeno,“ prohlásil. Podle něj byly všechny útoky na civilisty součástí dalekosáhlého plánu provést v části Bosny etnické čistky a zbavit oblast nesrbského obyvatelstva. „Civilisté byli terčem jen proto, že nebyli etničtí Srbové. Na jejich zemi, jejich životy a důstojnost se útočilo koordinovaně a pečlivě naplánovaným způsobem. Na některých místech útok přerostl na úroveň genocidy. (…) Cílem bosenských Srbů v Sarajevu bylo ho rozdělit a použít teror k tlaku na bosenské vedení. Mechanismy teroru byly jednoduché: náhodné bombardování, odstřelování civilistů, odepírání základních životních potřeb jako jídla, vody a humanitární pomoci,“ řekl dnes Groome.
Dnešní jednání soudu provázela manifestace před soudní budovou. Shromáždilo se tam asi 20 žen z organizace Srebrenické matky s transparenty hlásajícími „Chceme spravedlnost pro oběti ze Srebrenice“ a „Mladić: největší vrah nevinných lidí a dětí“.
První obvinění proti někdejšímu bosenskosrbskému generálovi byla vznesena v roce 1995. Mladičovi se ale dařilo až do loňska unikat před spravedlností. Zadržen byl loni v květnu na severu Srbska. Z vazby v Haagu se Mladić opakovaně pokoušel soudní řízení zdržet. Soud odmítl i jeho žádost o výměnu předsedajícího soudce a odstranil tak poslední překážku k zahájení procesu.
