Filipínský prezident Rodrigo Duterte otevřeně přiznal, že jako starosta města Davao zabíjel podezřelé z drogových zločinů. Po nocích prý jezdil na motorce a hledal možné kriminálníky, aby demonstroval policii, že může podezřelé zabíjet.
Duterte stál v čele města Davao dvacet let, během nichž si udělal jméno na tom, že se mu podařilo snížit kriminalitu. Podle organizací pro lidská práva ale smrtící komanda zabila v Davau stovky lidí, převážně drogových dealerů, ale také narkomanů, drobných kriminálníků a dětí žijících na ulici.
Už v roce 2015 Duterte připustil, že je zodpovědný za smrt tří mužů podezřelých z únosu a znásilnění. Jen několik hodin před posledním výrokem na udílení cen tvrdil, že „není vrah“. Pak ale přišel obrat. „Jezdil jsem ulicemi Davaa na velké motorce, sám jsem hlídkoval v ulicích a vyhledával problémy. Skutečně jsem vyhledával konfrontace, abych mohl zabíjet,“ chlubila se hlava státu.
Duterte zahájil hned po svém zvolení prezidentem letos v květnu drogovou válku, při níž měla policie a různí žoldáci zabít už šest tisíc lidí. Za to sklidil prezident řadu kritických ohlasů od lidskoprávních organizací i OSN, ale Duterte si z toho hlavu nedělá a zdůrazňuje, že ho lidská práva nezajímají.
Skandál střídá skandál
Už v předvolební kampani upoutal pozornost množstvím skandálních výroků. Prohlásil například, že by zabil své vlastní děti, kdyby braly drogy, a slíbil, že na zlost Číně dojede na vodních lyžích na jeden ze sporných ostrovů v Jihočínském moři, aby tam vztyčil filipínskou vlajku.
Slíbil také obnovení trestu smrti a pohrozil rozpuštěním parlamentu, jenž by se chtěl pokusit ho sesadit. A kontroverze přišly reálně i po převzetí prezidentského úřadu – hned v září v souvislosti s americkým prezidentem Barackem Obamou použil v místní tagalštině výraz „putang ina“, což lze přeložit jako „zku*vysyn“.
Počátkem října se Duterte omluvil Židům na celém světě za svůj výrok, ve kterém přirovnal svůj boj s narkomany a drogovými dealery k likvidační praxi Adolfa Hitlera během holocaustu.
Koncem října pak kvůli kritice ze strany Washingtonu ukončil obchodní a vojenskou spolupráci s USA, které dávají tradičně miliardy dolarů na pomoc Filipínám. Tento krok navíc oznámil v Číně.
