Za útokem na Izraelce v Burgasu Hizballáh

Sofia - Podle bulharského ministra vnitra stojí za loňským útokem na letišti v Burgasu agenti libanonského hnutí Hizballáh. Muži, kteří ho připravovali, měli podle Bulharů kanadský a australský pas. Bomba umístěná v letištním autobusu tehdy zabila pět izraelských turistů a bulharského řidiče.

Bulharský ministr vnitra Cvetan Cvetanov po půl roce od útoku v Burgasu oznámil, že za atentátem na letištním parkovišti stojí Hizballáh. „Zjistili jsme, že dva (ze tří podezřelých) byli členy vojenského křídla Hizballáhu,“ řekl. Tito dva podezřelí přitom používali australský a kanadský pas. 

Podle bulharských vyšetřovatelů sebevražedný útočník a jeden z jeho pomocníků žili v Libanonu v letech 2006 až 2010. Žádného se nepodařilo zatknout. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí slíbil spolupracovat se Sofií „na objasnění okolností atentátu“, a to i v zájmu dobrých vztahů s EU.

Hizballáh se k obvinění nikdy oficiálně nevyjádřil. Výsledky bulharského vyšetřování by ale mohly přispět k tomu, že by Evropská unie po vzoru Spojených států zařadila Hizballáh mezi teroristické organizace. Útok v Burgasu totiž spojuje tuto organizaci s útokem na území unie.  

„Útok v Burgasu byl útokem na evropské půdě proti členu EU. Doufáme, že Evropané z toho vyvodí správné závěry ohledně skutečného charakteru Hizballáhu,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Mocné Šíitské hnutí je ale součástí Libanonské vlády. „Jsou zde opravdu silná napojení na Libanon. Z údajů, pak jasně vyplývá, že útočníci buď spadali přímo pod Hizballáh, nebo jím byli financováni. Tím pádem jde o první útok této teroristické sítě na evropském území od poloviny osmdesátých let,“ uvedl ředitel Europolu Rob Wainwright.

Mluvčí šéfky unijní diplomacie Catherine Ashtonové řekl, že závěry bulharského vyšetřování je třeba seriózně zvážit a že unie a její členské státy projednají „adekvátní reakci“. Zda to bude znamenat, že se Hizballáh dostane na seznam teroristických organizací, není zatím jasné. Pro se ale už dřív vyjádřilo třeba Nizozemsko.

V praxi by Brusel mohl například zmrazit bankovní účty organizace. Řada členských států však dosud odolávala americkému a izraelskému tlaku, aby Hizballáh následoval na „černém seznamu“ palestinské radikální hnutí Hamas.   

Loni v červenci sebevražedný atentátník odpálil bombu na letištním parkovišti v Burgasu. Explodoval přitom autobus s izraelskými turisty, pět jich zahynulo, o život přišel i jejich bulharský řidič. Bílý dům už vybídl unii k zásahu proti Hizballáhu jako teroristické hrozbě. Samotné Spojené státy zařadili hnutí na listinu teroristických organizací už v devadesátých letech. Pro následování Američanů se z Unie ale vyslovili zatím jen Nizozemci. A samotný Hizballáh se k obvinění nikdy oficiálně nevyjádřil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa plánuje, jak poskytnout miliardy Kyjevu i přes veto Maďarska a Slovenska, píše Politico

Ukrajina získá peníze od zemí EU na financování svého válečného úsilí, i když Maďarsko a Slovensko budou nadále blokovat slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), uvedli dva evropští diplomaté pro bruselský server Politico.
před 1 mminutou

Z Blízkého východu jsou hlášeny další vzdušné útoky Izraele a Íránu

Izrael podnikl další vzdušné údery na íránské hlavní město Teherán a zaútočil i na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Izraelská armáda informovala o tom, že detekovala střely mířící z Íránu na Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Ve Spojených arabských emirátech zranily dva íránské drony čtyři lidi blízko dubajského letiště. U jejich pobřeží neznámý projektil zasáhl kontejnerovou loď. Saúdská Arábie také oznámila, že zachytila balistické střely i drony.
03:37Aktualizovánopřed 51 mminutami

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
10:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Oprava trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí, ovlivní to i české linky

Dokončení generální opravy železniční trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí o měsíc a půl. Původně měla být hotová do konce dubna, kvůli tuhé zimě se ale zpozdily některé práce. Odložené zprovoznění trati bude mít vliv na vlakovou linku Českých drah z Prahy do Hamburku i plánované spuštění přímé linky Praha-Kodaň.
před 2 hhodinami

Vůdce Íránu utrpěl při útocích zranění, ale je v pořádku, tvrdí prezidentův syn

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl ve středu podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Chameneí mladší v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.
před 3 hhodinami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár nejspíš zavinil člověk, uvedla policie. Nic ale podle ní nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o teroristický čin.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Srovnání satelitních záběrů ukazuje následky leteckých úderů na Írán

Nadále pokračující společné vzdušné údery Izraele a USA vyřazují z provozu raketové základny i továrny související s vojenským průmyslem napříč Íránem. Jejich dopady zachycuje porovnání satelitních snímků. Útoky následují po úterním prohlášení amerického ministra obrany Petea Hegsetha, podle něhož Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
před 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo povinnou vojenskou službu

Po osmnácti letech se v Chorvatsku znovu hlásili do služby první branci. Povinnou vojenskou službu obnovila balkánská země kvůli zhoršené bezpečnostní situaci na východě Evropy. Zatímco naprostá většina chorvatských politiků změnu schvaluje, veřejnost zůstává rozdělená. Nějakou formu vojny zavedly už v deseti státech Severoatlantické aliance.
před 5 hhodinami
Načítání...