Turci po sobotních atentátech v Ankaře opět zaútočili na pozice kurdských povstalců. Dosavadní výsledky vyšetřování naznačují, že by za výbuchy mohl stát Islámský stát (IS). Vládní zdroje uvádí 97 mrtvých, podle opozice je obětí dokonce 128. Pro Turecko jde o nejkrvavější teroristický útok v novodobé historii – země zavádí zvláštní bezpečnostní opatření. Předseda Turecké obce Gökay Sofuoglu mezitím varoval, že hrozí násilné střety mezi tureckými nacionalisty a Kurdy i v Německu.
IS spáchal podobný útok v červenci ve městě Suruç
Podle tureckých úřadů stáli za útoky v metropoli dva sebevražední atentátníci. K atentátům se zatím nikdo nepřihlásil, dva bezpečnostní činitelé agentuře Reuters řekli, že všechny stopy zatím vedou k radikálům z IS. „Všechnu pozornost jsme zaměřili na IS,“ podotkl jeden z úředníků.
Podle premiéra nejsou vyloučeny ani verze, že útočili kurdští extremisté nebo levicoví radikálové, policie se ale prý soustředí zejména na islamistickou stopu, protože způsob provedení se podobá červencovému útoku ve městě Suruç u hranice se Sýrií, k němuž se přihlásil právě IS.
Vláda už brzy bude znát totožnost jednoho z atentátníků
Turecký premiér Ahmet Davutoglu oznámil, že díky testům DNA se zřejmě brzy podaří identifikovat jednoho ze sebevražedných atentátníků. Vláda odmítá, že by byla sama zapletena do útoků v metropoli, jak se ozývá z opozičního tábora.
Vůdce prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtas obvinil kabinet, že nevypátral viníky ani dalších útoků na politická shromáždění. „Stát, který má informace o každém ptákovi, který létá, nedokázal zabránit masakru v centru Ankary,“ konstatoval Demirtas.
Dvě nálože vybuchly v sobotu dopoledne před ankarským nádražím, kde se shromažďovali odpůrci bojů proti kurdským povstalcům z PKK, kterou nejen Turecko, ale také USA a EU považují za teroristickou organizaci.
Mírového pochodu se zúčastnili především stoupenci prokurdské partaje HDP. Její představitelé tvrdí, že právě účastníci protestu byli cílem útoku.
Desítky lidí jsou v kritickém stavu v nemocnici
Ošetření muselo vyhledat celkem přes pět stovek lidí. Z téměř 250 vážněji zraněných osob je stále 60 v kritickém stavu. Počet obětí tak ještě může vzrůst, informoval velvyslanec ČR v Ankaře Pavel Kafka. „Obyvatelé procházejí obrovským šokem. Útočníci věděli, jaký okruh lidí bude jejich činem zasažen,“ zdůraznil Kafka.
Podle tureckých úřadů stáli za útoky v metropoli dva sebevražední atentátníci. Zraněných jsou stovky, počet obětí tak ještě může vzrůst, informoval velvyslanec ČR v Ankaře Pavel Kafka. „Obyvatelé procházejí obrovským šokem. Útočníci věděli, jaký okruh lidí bude jejich činem zasažen,“ zdůraznil Kafka.
Svědci kritizují laxní přístup turecké policie
Podle řady svědků policie akci v Ankaře téměř nesledovala, což je podle nich výjimečné. „Většinou policie autobusy s účastníky demonstrací staví a pečlivě kontroluje. Tentokrát to tak nebylo…. Vystoupili jsme a policisté nebyli ani venku,“ popsala jedna žena anonymně své zážitky listu Bügün. O možném selhání policie hovořil pro deník Meydan i bývalý pracovník rozvědky Cevat Öneş, podle něhož byla vzhledem k neexistenci bezpečnostních prohlídek porušena pravidla.
V Turecku začal v neděli třídenní státní smutek. V centru Ankary se shromáždily tisíce lidí, aby uctili památku obětí. Většinu z nich se už podle vlády podařilo identifikovat a příbuzní je začali pohřbívat. Na předměstí Istanbulu se pondělního pohřbu sedmi osob účastnily stovky lidí. Někteří provolávali protivládní hesla. Na smuteční obřad dohlížela policie s obrněnými vozidly a vodními děly .
- Turecké letectvo mezitím udeřilo na pozice Strany kurdských pracujících (PKK) poté, co vláda odmítla příměří, které Kurdové v sobotu vyhlásili. „Příměří ze strany PKK pro nás nic neznamená,“ řekl agentuře Reuters jeden z vysoce postavených tureckých bezpečnostních úředníků. „Operace bude pokračovat bez přerušení,“ dodal. Ankara poté oznámila, že zničila tábory povstalců v oblastech Metina a Zap v Iráku.
Atentáty zřejmě poznamenají nadcházející volby
V Turecku se 1. listopadu konají předčasné parlamentní volby, které bombový útok zřejmě poznamená. Prokurdská HDP podle svého mluvčího zvažuje, že s ohledem na bezpečnost zruší všechny předvolební mítinky. „Cítíme velkou bolest a velkou zlost, ale máme sílu a odvahu zúčtovat s nimi podle zákona. Čelíme bezostyšnému masakru. My se přes tyto dny ale přeneseme, a to společně, ruku v ruce,“ konstatoval lídr HDP.
„Kurdská strana tvrdí, že ji vláda nedokáže ochránit. Většina Kurdů si nemyslí, že by kabinet útok zorganizoval, ale spíš právě toto,“ podotkl redaktor ČT Pavel Novotný. Nejsilnější turecká Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prozatím zrušila předvolební shromáždění do pátku 16. října.
Předseda německé opoziční strany Zelených Cem Özdemir už vyzval Evropskou unii, aby přerušila do voleb veškeré rozhovory s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
„Jakákoli smlouva by byla signálem, že Erdogan je pro nás normálním partnerem. To ale není možné v případě hlavy státu, která dává všanc životy svých občanů, policistů a vojáků,“ uvedl Özdemir. „Chce (Erdogan), aby situace eskalovala a lidé (u voleb) vsadili na vládu silné ruky,“ dodal. EU vede v současnosti s Tureckem jednání o spolupráci při řešení uprchlické krize.
