WikiLeaks o americké špionáži: Server zřejmě odhalil, jak pracují hackeři CIA

Server WikiLeaks zveřejnil detaily o tom, jaké hackerské nástroje používá CIA ke špionáži. Mezi kybernetické zbraně údajně patří malware, který cílí na počítače se systémem Windows, Android, iOS, OSX a Linux, ale i routery. Dokládat to má osm tisíc stran tajných dokumentů, jež prý pocházejí z počítačů CIA. Podle agentury AP jejich obsah nelze ověřit, experti ale tvrdí, že data vypadají věrohodně. Samotná CIA odmítla kauzu komentovat.

Server uvedl, že jeho zdroj mu poskytl podrobné informace proto, aby odstartoval debatu o tom, zda CIA hackerskými praktikami nepřesáhla své zákonem stanovené pravomoce.

WikiLeaks uvádí, že CIA „nedávno“ ztratila kontrolu nad masivním arzenálem hackerských nástrojů a doprovodné dokumentace. „Archiv zřejmě nekontrolovaně koloval mezi bývalými americkými vládními hackery a externími spolupracovníky. Část tohoto archivu poskytli WikiLeaks,“ uvádí portál.

Jak se nabourat do chytré televize?

Dokumenty mimo jiné obsahují diskusi o možnostech hackerských útoků na takzvané chytré televizory, aby se mohly změnit v improvizovaný výzvědný nástroj. CIA se zajímala třeba o Samsung v modelové řadě F8000.

Podle dokumentů z června 2014 dostala tato operace kódové označení „Plačící anděl“. Televizory se měly dostat do speciálního režimu, který by oklamal uživatele – ti by si jednoduše mysleli, že mají vypnutou obrazovku.

Místo toho by ale infikované soubory tajně nahrávaly zvuk, který by byl později přenesen přes internet na počítačový server CIA, a to ve chvíli opětovného zapnutí televizoru a nahození spojení přes wifi, píše na webu BBC s tím, že Samsung se k aféře zatím nevyjádřil.

Součástí publikovaných dokumentů jsou i detaily o pokusech proniknout do amerických softwarových produktů, do chytrých telefonů. Wikileaks tvrdí, že od loňského roku CIA vybudovala arzenál 24 dříve neznámých bezpečnostních chyb v kódu, týkajících se Androidu.

Terče? Operační systém Android i iOS

Některé z nich prý vznikly z pera CIA, jiné služba údajně získala z NSA, britské agentury GCHQ a nejmenovaných třetích stran. V ohrožení tak byla zařízení od Samsungu, HTC či Sony, jimž mohla CIA číst zprávy na WhatsAppu a jiných chatovacích aplikacích.

WikiLeaks navíc tvrdí, že v CIA byla zřízena specializovaná jednotka CIA cílící na iPhone a iPad. Agentuře měla umožnit lokalizovat cíl, aktivovat kameru či mikrofon na jeho přístroji, případně číst textové zprávy. I v tomto případě šlo o využití bezpečnostních chyb v kódu – ale u operačního systému iOS.

„Je naší dlouhodobou politikou, že nebudeme komentovat zpravodajské záležitosti,“ sdělila BBC britská agentura GCHQ. „Pracujeme v souladu s přísným právním a politickým rámcem. Naše činnost je povolená, nezbytná a přiměřená,“ tvrdí agentura.

Řada zveřejněných dokumentů souvisí s oddělením CIA pro operační podporu. Popisují nástroje a špionážní projekty s exotickými jmény Time Stomper, Fight Club, Jukebox, Bartender, Wild Turkey nebo Margarita bez uvedení dalších podrobností. Je proto nejasné, k jakým účelům měly sloužit.

Podle počítačového experta Jakea Williamse mohli konverzaci obsaženou v uniklých dokumentech „vést jedině lidé, kteří se zabývají hackerskými aktivitami na státní a federální úrovni“.

Dokumenty obsahují i informace o špionážních technikách převzatých z Ruska a jiných států, tvrdí WikiLeaks. Publikovaný soubor je prý jen prvním ze série dalších, jež mohou způsobit ještě větší škody.

Podle odborníků to vypadá na velký skandál

Podle expertů soubor dokumentů působí věrohodně a únik prý hlavní americkou rozvědkou otřese. Ve zpravodajské službě podle některých odborníků nepochybně „padají hlavy“.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA)
Zdroj: ISIFA/AFP/Saul Loeb

Únik je i první velkou zkouškou pro nového šéfa CIA Mikea Pompea. Ten při lednovém schvalovacím slyšení v Senátu prohlásil, že není důvod očekávat, že by se hrozba kybernetických útoků na USA snížila. Vláda prý má před sebou spoustu práce, aby ochránila sebe i celou státní infrastrukturu.

Pokud se pravost souborů potvrdí, půjde podle AP o další katastrofální skandál americké zpravodajské komunity. 

Už v polovině února WikiLeaks zveřejnil dokument, z něhož údajně vyplývá, že CIA nařídila svým špionům sbírat informace při prezidentských volbách ve Francii v roce 2012. CIA prý požadovala od svých agentů informace z pozadí volební kampaně, včetně detailů o financování stran, vnitřních rivalit a předpokládaných budoucích postojích politiků ke Spojeným státům. Server tehdy neupřesnil, odkud dokumenty získal.

WikiLeaks je nezisková společnost, která zveřejňuje utajované vládní a další dokumenty. Využívá při tom internet k zachování anonymity svých zdrojů.

WikiLeaks vytahoval špínu na Clintonovou

Dosud server zveřejnil na čtvrt milionu tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie. V roce 2010 zpřístupnil server tajné americké dokumenty o válce v Iráku i v Afghánistánu. 

Loni v říjnu pak odhalil soukromé e-maily vedoucích činitelů Demokratické strany USA. Ukradená pošta mimo jiné obsahovala části staršího projevu neúspěšné prezidentské kandidátky Hillary Clintonové k bankéřům, v němž se někdejší první dáma postavila za finančníky z Wall Street.

Wikileaks založil před více než deseti lety Julian Assange, který se od roku 2012 ukrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Australan se tak snaží zabránit svému vydání do Švédska kvůli obvinění, že se v roce 2010 dopustil znásilnění. Assange takové nařčení odmítá a tvrdí, že se obává vydání ze Švédska do USA kvůli trestnímu vyšetřování činnosti WikiLeaks. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...