WHO: Epidemie eboly v Africe je nejhorší v historii

Ženeva/Konakry – Epidemie eboly v západní Africe je nejhorší za 40 let, kdy se toto onemocnění objevilo poprvé. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO). Od února podle jejích údajů podlehlo krvácivé horečce 111 lidí. Zdravotníky znepokojuje hlavně šíření epidemie.

Letos onemocnění virem ebola vůbec poprvé ohlásila západoafrická Guinea. Od propuknutí nákazy zde od února tento virus usmrtil 101 lidí. Podle statistiky WHO se krvácivou horečkou nakazilo celkem 157 osob.

Ebola se vyskytla původně na jihu Guineje a postupně se rozšířila do metropole Konakry a do sousední Libérie. „V této části Afriky jsme dosud epidemii eboly neměli. Takový druh epidemie vždy vyvolává mnoho strachu a obav,“ konstatoval zástupce generálního ředitele WHO Keidži Fukuda.

V Sierra Leone prověřují jeden podezřelý případ, v Mali devět. Testy prováděné v Ghaně u dívky, která zemřela na symptomy podobné ebole, byly negativní. Specialista WHO Stéphane Hugonnet se právě vrátil z Guineje a řekl, že by se důraz neměl klást na čísla. „Důležitější je, jak se ta infekce šíří. Je nebezpečí zavlečení do jiných zemí, musíme být ostražití,“ prohlásil.

Virus eboly
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Ebola je vysoce nakažlivý virus, který má na svědomí smrt až 90 procent zasažených osob. Není proti ní známa protilátka. Epidemie způsobené tímto virem se vyskytují hlavně ve střední Africe.

Poprvé se virus objevil v 70. letech v dnešním Kongu. Minulá vážná epidemie v roce 2000 se objevila v Ugandě. Nakazilo se tehdy 425 osob a polovina z nich zemřela. Příznaky eboly jsou krvácivá horečka, zvracení a průjem. Naděje na přežití stoupá, jestliže se zabrání dehydrataci organismu. Onemocnění se šíří ze zvířat na člověka i mezi lidmi navzájem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sesuvy půdy na Novém Zélandu mají dvě oběti, pátrá se po pohřešovaných

Po sesuvu půdy v tábořišti pátrají záchranáři na Novém Zélandu po několika pohřešovaných, mezi nimiž jsou podle úřadů i děti. Úřady už také hlásí dvě oběti na životech, uvedla agentura Reuters. Oblasti Severního ostrova sužují silné deště a zhruba osm tisíc lidí je kvůli nepříznivému počasí bez proudu. Některé oblasti musely být evakuovány a některé silnice uzavřeny. Česká diplomacie nemá informace, že by tam v ohrožení byli i nějací Češi.
04:33Aktualizovánopřed 34 mminutami

„Můžeme udělat, cokoliv budeme chtít.“ Trump založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 40 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 50 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, uvedl zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Kreml Witkoffovo vyjádření nechtěl komentovat.
09:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 3 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 4 hhodinami
Načítání...