Vznikne-li vícerychlostní EU, chceme být ti rychlejší, shodli se prezidenti Slovenska a Rakouska

Rakousko i Slovensko se chtějí zařadit do jádra Evropské unie, pokud se v EU prosadí projekt takzvané „vícerychlostní“ Evropy. Po společné schůzce to ve středu řekli prezidenti obou zemí Alexander Van der Bellen a Andrej Kiska. Rakouský prezident všaku uvedl, že není zavedení různých rychlostí v EU příliš nakloněn.

„Pokud by došlo k diferenciaci mezi jádrem a širším kruhem, což doufám nenastane, je zájmem Rakouska, aby patřilo k jádru,“ řekl Van der Bellen.

Dodal, že již v současnosti v EU existují rozdíly v evropské integraci a jako příklad uvedl zavedení jednotné měny eura v části členských států evropské osmadvacítky, což podle něj přináší problémy. „Když jdete vedle mě, tak můžeme spolu vést dialog, ale když jdete deset metrů napřed, tak je to téměř nemožné,“ řekl k myšlence vícerychlostní Evropy rakouský prezident, který na návštěvu Bratislavy přijel lodí. 

Kiska: Chceme patřit k jádru Unie

K jádru EU chce podle Kisky patřit také Slovensko. „My na Slovensku jasně stojíme za názorem, že chceme být v centru Evropské unie. Nejdůležitější je, aby všechny země řekly, co to znamená, když někdo chce být ve větším centru. Poté si musíme v klidu zvážit, co to komu přinese a jak to udělá naši Evropskou unii ještě lepší,“ řekl slovenský prezident. Uvedl také, že v rámci EU neexistuje neřešitelný problém, pokud Unie zůstane jednotná.

Van der Bellen také zmínil, že jeho země nepovažuje jadernou energii za technologii budoucnosti. Rakousko mělo v minulosti výhrady vůči provozu slovenských jaderných elektráren, rakouská protiatomová hnutí ale nebyla vůči Slovensku tak aktivní, jako v případě české jaderné elektrárny Temelín.

Kiska se kvůli uprchlíkům opřel do Ficovy vlády

Slovenský prezident na společné tiskové konferenci s rakouským kolegou označil za nutné, aby Slovensko projevilo solidaritu se zeměmi, které přímo čelí migrační krizi. „EU musí stát na hodnotách a jednou z těchto hodnot je i solidarita. Nemůžeme si na jedné straně říkat o pomoc Evropské unii, abychom se ekonomicky dostali na úroveň Rakouska, a na druhé straně, když nás někdo ze zemí Evropské unie žádá o pomoc a solidaritu, tak se tvářili odmítavě a hledali náhradní řešení,“ řekl Kiska.

Nepřímo tak opět kritizoval vládu premiéra Roberta Fica za její postoj v migrační krizi. Slovensko odmítlo přijmout uprchlíky na základě povinných kvót a rozhodnutí většiny členských států EU ohledně kvót na přerozdělování uprchlíků napadlo u unijního soudu. Fico dříve opakovaně řekl, že země by samy měly rozhodovat o svém příspěvku k řešení migrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 43 mminutami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 57 mminutami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 4 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 5 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 7 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 7 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...