Vznikne-li vícerychlostní EU, chceme být ti rychlejší, shodli se prezidenti Slovenska a Rakouska

Rakousko i Slovensko se chtějí zařadit do jádra Evropské unie, pokud se v EU prosadí projekt takzvané „vícerychlostní“ Evropy. Po společné schůzce to ve středu řekli prezidenti obou zemí Alexander Van der Bellen a Andrej Kiska. Rakouský prezident všaku uvedl, že není zavedení různých rychlostí v EU příliš nakloněn.

„Pokud by došlo k diferenciaci mezi jádrem a širším kruhem, což doufám nenastane, je zájmem Rakouska, aby patřilo k jádru,“ řekl Van der Bellen.

Dodal, že již v současnosti v EU existují rozdíly v evropské integraci a jako příklad uvedl zavedení jednotné měny eura v části členských států evropské osmadvacítky, což podle něj přináší problémy. „Když jdete vedle mě, tak můžeme spolu vést dialog, ale když jdete deset metrů napřed, tak je to téměř nemožné,“ řekl k myšlence vícerychlostní Evropy rakouský prezident, který na návštěvu Bratislavy přijel lodí. 

Kiska: Chceme patřit k jádru Unie

K jádru EU chce podle Kisky patřit také Slovensko. „My na Slovensku jasně stojíme za názorem, že chceme být v centru Evropské unie. Nejdůležitější je, aby všechny země řekly, co to znamená, když někdo chce být ve větším centru. Poté si musíme v klidu zvážit, co to komu přinese a jak to udělá naši Evropskou unii ještě lepší,“ řekl slovenský prezident. Uvedl také, že v rámci EU neexistuje neřešitelný problém, pokud Unie zůstane jednotná.

Van der Bellen také zmínil, že jeho země nepovažuje jadernou energii za technologii budoucnosti. Rakousko mělo v minulosti výhrady vůči provozu slovenských jaderných elektráren, rakouská protiatomová hnutí ale nebyla vůči Slovensku tak aktivní, jako v případě české jaderné elektrárny Temelín.

Kiska se kvůli uprchlíkům opřel do Ficovy vlády

Slovenský prezident na společné tiskové konferenci s rakouským kolegou označil za nutné, aby Slovensko projevilo solidaritu se zeměmi, které přímo čelí migrační krizi. „EU musí stát na hodnotách a jednou z těchto hodnot je i solidarita. Nemůžeme si na jedné straně říkat o pomoc Evropské unii, abychom se ekonomicky dostali na úroveň Rakouska, a na druhé straně, když nás někdo ze zemí Evropské unie žádá o pomoc a solidaritu, tak se tvářili odmítavě a hledali náhradní řešení,“ řekl Kiska.

Nepřímo tak opět kritizoval vládu premiéra Roberta Fica za její postoj v migrační krizi. Slovensko odmítlo přijmout uprchlíky na základě povinných kvót a rozhodnutí většiny členských států EU ohledně kvót na přerozdělování uprchlíků napadlo u unijního soudu. Fico dříve opakovaně řekl, že země by samy měly rozhodovat o svém příspěvku k řešení migrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 9 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 19 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 3 hhodinami
Načítání...