Vznikne-li vícerychlostní EU, chceme být ti rychlejší, shodli se prezidenti Slovenska a Rakouska

Rakousko i Slovensko se chtějí zařadit do jádra Evropské unie, pokud se v EU prosadí projekt takzvané „vícerychlostní“ Evropy. Po společné schůzce to ve středu řekli prezidenti obou zemí Alexander Van der Bellen a Andrej Kiska. Rakouský prezident všaku uvedl, že není zavedení různých rychlostí v EU příliš nakloněn.

„Pokud by došlo k diferenciaci mezi jádrem a širším kruhem, což doufám nenastane, je zájmem Rakouska, aby patřilo k jádru,“ řekl Van der Bellen.

Dodal, že již v současnosti v EU existují rozdíly v evropské integraci a jako příklad uvedl zavedení jednotné měny eura v části členských států evropské osmadvacítky, což podle něj přináší problémy. „Když jdete vedle mě, tak můžeme spolu vést dialog, ale když jdete deset metrů napřed, tak je to téměř nemožné,“ řekl k myšlence vícerychlostní Evropy rakouský prezident, který na návštěvu Bratislavy přijel lodí. 

Kiska: Chceme patřit k jádru Unie

K jádru EU chce podle Kisky patřit také Slovensko. „My na Slovensku jasně stojíme za názorem, že chceme být v centru Evropské unie. Nejdůležitější je, aby všechny země řekly, co to znamená, když někdo chce být ve větším centru. Poté si musíme v klidu zvážit, co to komu přinese a jak to udělá naši Evropskou unii ještě lepší,“ řekl slovenský prezident. Uvedl také, že v rámci EU neexistuje neřešitelný problém, pokud Unie zůstane jednotná.

Van der Bellen také zmínil, že jeho země nepovažuje jadernou energii za technologii budoucnosti. Rakousko mělo v minulosti výhrady vůči provozu slovenských jaderných elektráren, rakouská protiatomová hnutí ale nebyla vůči Slovensku tak aktivní, jako v případě české jaderné elektrárny Temelín.

Kiska se kvůli uprchlíkům opřel do Ficovy vlády

Slovenský prezident na společné tiskové konferenci s rakouským kolegou označil za nutné, aby Slovensko projevilo solidaritu se zeměmi, které přímo čelí migrační krizi. „EU musí stát na hodnotách a jednou z těchto hodnot je i solidarita. Nemůžeme si na jedné straně říkat o pomoc Evropské unii, abychom se ekonomicky dostali na úroveň Rakouska, a na druhé straně, když nás někdo ze zemí Evropské unie žádá o pomoc a solidaritu, tak se tvářili odmítavě a hledali náhradní řešení,“ řekl Kiska.

Nepřímo tak opět kritizoval vládu premiéra Roberta Fica za její postoj v migrační krizi. Slovensko odmítlo přijmout uprchlíky na základě povinných kvót a rozhodnutí většiny členských států EU ohledně kvót na přerozdělování uprchlíků napadlo u unijního soudu. Fico dříve opakovaně řekl, že země by samy měly rozhodovat o svém příspěvku k řešení migrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 1 hhodinou

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 1 hhodinou

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 2 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 2 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled