Vysoká hra v justici USA. Federální soud chce kauzu dekretu řešit co nejrychleji

Americký federální soud odmítl výzvu ministerstva spravedlnosti a chce případ kolem sporného dekretu o migraci vyřešit co nejdříve. To by znamenalo mimo jiné možnost obejít odvolací soud – právě ten odmítl vyhovět Donaldu Trumpovi a sporný dekret odblokovat. Nadále ale platí lhůta, ve které má možnost verdikt přehodnotit.

Zablokovaný dekret zakazuje občanům sedmi muslimských států vstup na území USA a dočasně pozastavil americké azylové programy. Federální soud má rozhodovat o tom, zda je Trumpův dekret v souladu s ústavou.

Účinnost dekretu na počátku února předběžně zablokoval federální soudce James Robart. Během pondělí dal najevo, že v případu nechce otálet. Vyzval proto právníky ministerstva spravedlnosti a státu Washington, který legálnost dekretu napadl, aby se na další postup připravili.

Po předběžné blokaci dekretu se Trumpova administrativa obrátila na odvolací soud, který ale rozhodnutí odmítl zvrátit. To se setkalo se silnou kritikou zejména z úst prezidentova poradce a spolutvůrce dekretu Stephena Millera.

Jeden z nejbližších prezidentových mužů obvinil odvolací soud z „právního uzurpování moci“. „Prezidentské pravomoci jsou v tomto případě mimo veškerou pochybnost. Justice v této zemi nevládne,“ dodal před dvěma dny Miller.

Prezident má podle něj právo zamezit vstup do země cizincům, kteří představují riziko. „Prezident učiní vše, co je zapotřebí, aby země byla bezpečná,“ řekl Miller. „Soustředíme se na bezpečnost veřejnosti a ochranu životů, omlouvat se nebudeme,“ dodal.

V neprospěch Trumpova dekretu přitom rozhodli jednomyslně tři soudci odvolacího soudu. Podle amerických médií nyní jeden ze soudců odvolacího soudu požádal, aby o věci hlasovalo v plénu jedenáct členů sboru. Ti by teoreticky mohli verdikt tříčlenného senátu zvrátit.

Očekává se, že pře skončí u nejvyššího soudu USA. Ten je ale částečně ochromený, neboť je rozdělený na konzervativní a liberální křídla. Podle ústavy má mít devět členů, ale po loňském úmrtí Antonina Scalii je pouze osmičlenný.

Rozdělení moci v USA
Zdroj: AFP

Trumpův konzervativní kandidát na uvolněné deváté soudcovské křeslo Neil Gorsuch se podle CNN zřejmě své funkce nestačí ujmout včas, aby do sporu zasáhl.

Podle Trumpova dekretu má být pozastavena platnost přistěhovaleckých programů a zakázán vstup občanům sedmi muslimských zemí na americké území. Jde o občany Iráku, Íránu, Sýrie, Somálska, Jemenu, Libye a Súdánu.

Dekret zablokoval soud v Seattlu ve státě Washington. Následné odvolání ministerstva spravedlnosti zamítl zmíněný odvolací soud v San Franciscu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 52 mminutami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 3 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 5 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 12 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 13 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 19 hhodinami
Načítání...