Vysoká hra CSU před zemskými volbami: Merkelová dostala dva týdny na vyjednání evropského řešení migrace

Nahrávám video

Bavorská CSU ministra vnitra Horsta Seehofera dala kancléřce Angele Merkelové (CDU) čas do konce června, aby našla společně s evropskými partnery shodu na migrační politice EU. Pokud se Merkelové nepodaří společně řešení vyjednat, Seehofer je připraven spustit jednostranné řešení azylové politiky, kvůli kterému došlo mezi koaličními partnery k vážné roztržce hrozící rozpadem vlády. Podle Merkelové by jednostranné kroky v oblasti migrace mohly vést k dominovému efektu a negativnímu dopadu na EU. Chce proto jednat s dalšími evropskými státy.

„CDU podporuje iniciativu spolkového ministra vnitra, abychom předložili dodatečný plán k migraci. Ze strany CDU jsme přesvědčeni, že musíme zastávat zájmy Německa i EU. Nemůžeme postupovat tak, aby to bylo v neprospěch třetí strany,“ oznámila Merkelová po jednání předsednictva strany.

CDU podporuje iniciativu spolkového ministra vnitra předložit masterplán pro migraci.
Angela Merkelová
německá kancléřka

V případě, že se kancléřce na podobě migrační politiky s představiteli států EU nepodaří shodnout, je Seehofer připraven spustit svůj migrační „masterplán“, podle kterého by byli běženci, kteří se už dříve registrovali v některé ze zemí EU, Švýcarsku či Norsku, vraceni přímo z hranic SRN.

Na 28. a 29. června je plánován summit představitelů EU, kde bude mít Merkelová prostor pro jednání se všemi členskými státy Unie. Do té doby chce vést bilaterální jednání, jako první se hned v pondělí večer v Berlíně setká s premiérem italské protiimigrační vlády Giuseppem Contem.

Kancléřka ale stále požaduje společné řešení: „Po setkání s představiteli EU budeme informovat o výsledcích a ve světle toho se rozhodneme. CDU klade velký důraz na to, aby se poradila nejprve mezi sebou a poté i s CSU. Je pro nás důležité udržet CDU a CSU pohromadě a posunout se dál v Evropě.“

Nepřímo tak odmítla Seehoferovo dvoutýdenní ultimátum: „Neexistuje žádný automatismus.“

Nahrávám video

Seehofer: Je skandál, že do Německa přijíždějí lidé se zákazem vstupu

Nejde jen o fungování právního státu, ale i o důvěryhodnost mé strany.
Horst Seehofer

Celá CSU za Seehoferovými imigračními plány dál stojí, i když nejsou součástí koaliční smlouvy. Merkelová, většina její CDU i koaliční sociální demokraté (SPD) jsou ale proti s odkazem na to, že neodpovídají právu Evropské unie. „Podporujeme snahu o evropské řešení, nikdy jsme o tom nepochybovali,“ zdůraznil Seehofer po jednání předsednictva CSU v Mnichově.

Na uvedení svého migračního masterplánu do praxe však trvá. „Dohodli jsme se na tom, že vracení na hranicích musí probíhat. Bude se jednat o lidi, kteří mají zákaz vstupu či pobytu v Německu, na druhé straně se jedná o lidi, kteří se už zaregistrovali jinde nebo si jinde požádali o azyl. Je skandální, pokud lidé se zákazem vstupu či pobytu můžou i tak do Německa přijíždět,“ prohlásil spolkový ministr vnitra. 

Ihned po návratu do Berlína je Seehofer připraven vydat spolkové policii instrukce, aby taková praxe k 1. červenci ustala.

Nahrávám video

Šéfka sociální demokracie (SPD) Andrea Nahlesová, která je třetí koaliční stranou, zdůraznila, že i když se CDU a CSU dohodnou na kompromisu v otázce migrace, neznamená to, že s ním SPD bude automaticky souhlasit. Situaci ve vládě označila za velmi vážnou a Německo poškozující. Oznámila také svolání jednání špiček koalice, na kterém chce představit návrhy sociálních demokratů týkající se migrační problematiky. Řešení sporu je podle ní možné, nesmí ale být vynucené nebo motivované jen politickým taktizováním.

Seehofer už dříve hrozil Merkelové ústavní žalobou

Ještě v neděli ráno se zdálo být spojenectví CDU-CSU na pokraji zkázy, když list Welt am Sonntag otiskl informaci z jednání CSU, kde měl Seehofer na adresu Merkelové několikrát říct: „S tou ženou už nemůžu pracovat.“

Ostré spory mezi Merkelovou a Seehoferem kvůli migraci se projevily už na přelomu let 2015/2016. Seehofer tehdy kancléřce vyhrožoval ústavní žalobou poté, co se Merkelová rozhodla v době vrcholící migrační krize v létě 2015 otevřít německé hranice. Později ale šéf CSU od svého záměru kvůli klesajícímu počtu běženců přicházejících do Německa upustil.

Masterplán hrozil rozbitím vlády, zatím ho ale nikdo neviděl

Seehoferovy návrhy řešení azylové politiky dovedly německou vládní koalici téměř na pokraj zhroucení, přestože vlastně nikdo neví, co přesně obsahují. „Seehoferův masterplán nebyl dosud zveřejněn. A to v Berlíně nezůstane žádný tajný papír tajným,“ pozastavuje se nad situací server magazínu Cicero.

Jasné je jen to, že masterplán obsahuje 63 bodů a až na jeden o něm panuje napříč vládní koalicí víceméně shoda. Jediným sporným bodem, který se nakonec stal rozbuškou mezi Seehoferem a Merkelovou, je právě vracení dříve registrovaných migrantů přímo z německých hranic.

„O politiku a hledání konstruktivního řešení problému už dávno nejde,“ připomíná Cicero fakt, že místo hádek o jediný bod masterplánu mohla koalice začít připravovat části, na kterých je shoda, a nesoulad ohledně posledního bodu vyřešit až časem.

Vysoká hra CSU: Boj proti kancléřce jí má zajistit vítězství v zemských volbách

Pro CSU znamená mocenský boj s Angelou Merkelovou vítané posílení před zemskými volbami, které Bavorsko čekají v říjnu. To, že nyní v německé politice nejde v první řadě o řešení migrační krize, dokazuje i fakt, že počet příchozích do Německa se nyní pohybuje hluboce pod hranicí 200 tisíc lidí, což CSU dříve prosazovala jako měsíční limit.

CSU dosahuje v aktuálních průzkumech veřejného mínění na 42 procent a reálně jí tak hrozí, že na podzim o svou historicky zažitou absolutní většinu přijde. Posun doprava, neustálé připomínání křesťanských základů bavorské společnosti či výroky, že islám k Německu nepatří, jí mají zpátky přihrát voliče, které jí odlákala antiimigrační AfD.

Ale co by získala CSU z toho, kdyby celé léto dělala v Berlíně dusno, nakonec by padla kancléřka a šlo se k předčasným volbám? ptá se komentátor Cicera. V CDU by započal boj o následovnictví, koalice mezi sesterskými stranami by utržila nezhojitelné šrámy a bavorští voliči by si museli na podzim vybírat, jestli za každou cenu upřednostní své Bavorsko, nebo raději zvolí směr, který bude dávat naději na záchranu společného evropského projektu.

Navíc, pokud by skutečně padla vláda v Berlíně, nové volby by mohly velmi důrazně přepsat politickou mapu Německa. Všechny tři vládní strany by poznamenala ztráta nedůvěry voličů. „Také v politice platí staré římské pravidlo: ,Lidé milují zradu, ale nemají rádi zrádce,‘“ upozorňuje Cicero na dopady, které by mohla nynější vysoká hra CSU mít. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 2 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 6 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 7 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 9 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 9 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...