Výročí vpádu do Československa v srpnu 1968 si připomínají i bývalí sovětští vojáci, kteří na našem území pobývali. Na svém setkání v Moskvě se shodli, že zásah byl na místě a že rozhodnutí tehdejšího vedení Sovětského svazu bylo správné.
V moskevském Parku vítězství se bývalí vojáci vítali jako staří známí, přestože se neviděli dlouhá léta. Poznali se v Československu, kde sloužili u jednotek Střední skupiny vojsk Sovětské armády.
„Jsou tu ti, které spojuje splnění internacionálního dluhu vůči tehdejší Československé republice,“ hlásí organizátor setkání Igor Kakonin. „Přišli jsme s pomocí v té nejtěžší době,“ ujišťuje bývalý voják Oleg Šatonov.
Na pobyt v Československu Rusové stále v dobrém vzpomínají
Společně si zavzpomínali na Milovice, Bruntál, Mladou Boleslav, Vysoké Mýto, Olomouc a další místa, kde sem jim – jak všichni tvrdí – moc líbilo. Každý z nich působil v Československu minimálně dva roky. To období většina z nich považuje za nejhezčí léta svého života. Někteří si odnesli medaile k 50. výročí Operace Dunaj, jiní odznaky veterána vojsk Varšavské smlouvy.
Anatolij Karpus přijel do Československa v srpnu 1969 pár dnů před prvním výročím invaze. Jeho jednotka v Bruntálu vyhlásila zrovna pohotovost, vojáci slyšeli, že kontrarevolucionáři chystají protesty. Pamatují si hesla na zdech kasáren „Okupanti, vraťte se domů“, ale s projevy odporu a nesnášenlivosti se prý nesetkali.
„K rozhovorům ale docházelo. Po nějakém půllitru piva zněly otázky, proč jsme přišli, ale bylo to v klidu, později nás dokonce začali hostit. Uráželo nás srovnání s Němci. Říkali jsme, jak je to možné, vždyť my jsme nestříleli, nic jsme nevzali, nikoho neznásilnili,“ diví se ještě dnes Karpus.
O obětech invaze neslyšeli. Nechápali, že Češi nechápou. Sovětský svaz se prý rozhodl správně. „Byla to obrana celé Evropy před vpádem Západu, konkrétně Američanů,“ ujišťuje Anatolij Kuzmin.
Podobná setkání jako v Moskvě plánují bývalí vojáci uspořádat i v jiných ruských městech.
