Výměna zajatců na Ukrajině se komplikuje, Kyjev nemůže některé najít

Kyjev – Proruští separatisté z východu Ukrajiny budou s Kyjevem znovu jednat o výměně zajatců a politických vězňů. Kyjev prý nemůže některé zajatce, jejichž vydání separatisté požadují, najít. Tvrzení ale zatím nebylo možné ověřit u druhé strany. Podle Severoatlantické aliance zůstává na východní Ukrajině zhruba tisíc ruských vojáků, kolem dvaceti tisíc příslušníků ruské armády je na ukrajinsko-ruských hranicích.

„Včera večer se měla konat videokonference o zajatcích, ale Ukrajinci navázali spojení o několik hodin později, než bylo domluveno. Vysvětlovali to tím, že nenašli šest zajatců z požadovaných 36, a požádali o pauzu,“ tvrdil podle agentury ITAR-TASS zdroj z řad povstalců. Další kolo jednání se má podle něj odehrát během dneška, nicméně podobné průtahy prý znepokojují i zástupce Červeného kříže a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Podle Kyjeva je ale problém v nedůslednosti a vrtoších druhé strany. „Pokračujeme v jednání. Teroristé ne vždy akceptují podmínky, které původně navrhovali, ale neustáváme v úsilí osvobodit naše chlapce,“ prohlásil v Kyjevu mluvčí bezpečnostní rady Andrij Lysenko.

Výměna 36 zajatých vojáků za 36 zajatých separatistů se původně měla odehrát již ve středu. Kyjev prý trvá při výměně zajatců na vyřízení všech právních formalit, což ale „potrvá nejméně dva týdny“, protože kyjevské úřady prý „nejprve hledají zajatce po celé Ukrajině a pak každého předvedou před soud“, uvedl zdroj agentury ITAR-TASS.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se během noci na dnešek zmínil o osvobození dalších 26 ukrajinských vojáků; ukrajinská média informují jen o dvaceti propuštěných. Od vyhlášení příměří bylo ze zajetí propuštěno asi 700 příslušníků vládních sil.

Rebelové dříve slibovali, že do konce týdne propustí 863 zajatých ukrajinských vojáků, a na oplátku očekávali, že jim Kyjev předá 311 zajatců z řad ozbrojených separatistů. V médiích se ale objevují i jiná čísla. Agentura Interfax-Ukrajina dnes citovala generála Volodymyra Rubana, podle kterého rebelové drží v zajetí stále více než tisícovku ukrajinských vojáků.

  • S výměnou zajatců počítá dohoda o příměří, kterou minulý pátek zástupci Ukrajiny a separatistů uzavřeli v Minsku. Kyjev se snaží, aby se tato úmluva vztahovala i na ukrajinské důstojníky obviněné u ruských soudů. 

Podle NATO zůstává na Ukrajině kolem tisíce ruských vojáků. „Ohlášené stažení ruských vojáků z východní Ukrajiny by bylo skvělým krokem, ale zatím o tom nemáme žádné zprávy. Skutečností je, že se tam stále pohybuje kolem tisíce příslušníků ruské armády se značným množstvím vojenské techniky a zhruba 20 000 ruských vojáků zůstává na rusko-ukrajinské hranici,“ uvedl jeden z úředníků NATO. Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve středu oznámil, že se už z ukrajinského území stáhlo 70 procent příslušníků ruské armády.

Příměří stále narušují přestřelky

Příměří trvá už šestý den, obě strany se ale obviňují z jeho porušování. Podle Kyjeva separatisté zaútočili hned na osmi místech. „Teroristé stále provokují ukrajinské vojáky. Spoléhám na Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, že dohlédne na příměří,“ uvedl ukrajinský prezident Petro Porošenko. „Klid zbraní trvá, ale od pátku jsme zaznamenali, zvláště v Doněcku, mnoho menších incidentů. Jsou to nedlouho trvající incidenty, jsou i oběti na lidských životech, ale nemůžeme mluvit o velké vojenské operaci,“ dodal Karas.

Situaci na východě Ukrajiny bedlivě sledují zástupci osmadvacítky, kteří mají rozhodnout o zpřísnění sankcí, které Unie uvalila na Moskvu. Ty už jsou odsouhlasené, jejich spuštění se ale díky příměří odkládá. Unijní sankce mají zasáhnout právě armádní průmysl, třeba obří zbrojovku Uralvagonzavod nebo přední ruské výrobce letadel a vrtulníků.

Kreml mezitím dál ukazuje světu, že si z opatření nic nedělá. Včera úspěšně otestoval novou mezikontinentální raketu a do čela komise pro přezbrojení armády se postavil sám prezident. „Ukrajinská krize, kterou stvořili a stále podněcují naši někteří západní partneři, slouží ke vzkříšení západní vojenské aliance,“ vzkázal Vladimir Putin. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 11 mminutami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
před 1 hhodinou

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 1 hhodinou

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečností zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times od Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, kterou během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
před 3 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 7 hhodinami

Zemřel Clive Davis. Producent, jenž formoval dekády moderní hudby

Ve věku 94 let zemřel americký hudební producent Clive Davis, informovala agentura AP. Pomohl nastartovat kariéru zpěvačkám jako Whitney Houstonová či Alicia Keys, ale spolupracoval i s řadou dalších hvězd.
před 10 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...