Výměna zajatců na Ukrajině se komplikuje, Kyjev nemůže některé najít

Kyjev – Proruští separatisté z východu Ukrajiny budou s Kyjevem znovu jednat o výměně zajatců a politických vězňů. Kyjev prý nemůže některé zajatce, jejichž vydání separatisté požadují, najít. Tvrzení ale zatím nebylo možné ověřit u druhé strany. Podle Severoatlantické aliance zůstává na východní Ukrajině zhruba tisíc ruských vojáků, kolem dvaceti tisíc příslušníků ruské armády je na ukrajinsko-ruských hranicích.

„Včera večer se měla konat videokonference o zajatcích, ale Ukrajinci navázali spojení o několik hodin později, než bylo domluveno. Vysvětlovali to tím, že nenašli šest zajatců z požadovaných 36, a požádali o pauzu,“ tvrdil podle agentury ITAR-TASS zdroj z řad povstalců. Další kolo jednání se má podle něj odehrát během dneška, nicméně podobné průtahy prý znepokojují i zástupce Červeného kříže a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Podle Kyjeva je ale problém v nedůslednosti a vrtoších druhé strany. „Pokračujeme v jednání. Teroristé ne vždy akceptují podmínky, které původně navrhovali, ale neustáváme v úsilí osvobodit naše chlapce,“ prohlásil v Kyjevu mluvčí bezpečnostní rady Andrij Lysenko.

Výměna 36 zajatých vojáků za 36 zajatých separatistů se původně měla odehrát již ve středu. Kyjev prý trvá při výměně zajatců na vyřízení všech právních formalit, což ale „potrvá nejméně dva týdny“, protože kyjevské úřady prý „nejprve hledají zajatce po celé Ukrajině a pak každého předvedou před soud“, uvedl zdroj agentury ITAR-TASS.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se během noci na dnešek zmínil o osvobození dalších 26 ukrajinských vojáků; ukrajinská média informují jen o dvaceti propuštěných. Od vyhlášení příměří bylo ze zajetí propuštěno asi 700 příslušníků vládních sil.

Rebelové dříve slibovali, že do konce týdne propustí 863 zajatých ukrajinských vojáků, a na oplátku očekávali, že jim Kyjev předá 311 zajatců z řad ozbrojených separatistů. V médiích se ale objevují i jiná čísla. Agentura Interfax-Ukrajina dnes citovala generála Volodymyra Rubana, podle kterého rebelové drží v zajetí stále více než tisícovku ukrajinských vojáků.

  • S výměnou zajatců počítá dohoda o příměří, kterou minulý pátek zástupci Ukrajiny a separatistů uzavřeli v Minsku. Kyjev se snaží, aby se tato úmluva vztahovala i na ukrajinské důstojníky obviněné u ruských soudů. 

Podle NATO zůstává na Ukrajině kolem tisíce ruských vojáků. „Ohlášené stažení ruských vojáků z východní Ukrajiny by bylo skvělým krokem, ale zatím o tom nemáme žádné zprávy. Skutečností je, že se tam stále pohybuje kolem tisíce příslušníků ruské armády se značným množstvím vojenské techniky a zhruba 20 000 ruských vojáků zůstává na rusko-ukrajinské hranici,“ uvedl jeden z úředníků NATO. Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve středu oznámil, že se už z ukrajinského území stáhlo 70 procent příslušníků ruské armády.

Příměří stále narušují přestřelky

Příměří trvá už šestý den, obě strany se ale obviňují z jeho porušování. Podle Kyjeva separatisté zaútočili hned na osmi místech. „Teroristé stále provokují ukrajinské vojáky. Spoléhám na Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, že dohlédne na příměří,“ uvedl ukrajinský prezident Petro Porošenko. „Klid zbraní trvá, ale od pátku jsme zaznamenali, zvláště v Doněcku, mnoho menších incidentů. Jsou to nedlouho trvající incidenty, jsou i oběti na lidských životech, ale nemůžeme mluvit o velké vojenské operaci,“ dodal Karas.

Situaci na východě Ukrajiny bedlivě sledují zástupci osmadvacítky, kteří mají rozhodnout o zpřísnění sankcí, které Unie uvalila na Moskvu. Ty už jsou odsouhlasené, jejich spuštění se ale díky příměří odkládá. Unijní sankce mají zasáhnout právě armádní průmysl, třeba obří zbrojovku Uralvagonzavod nebo přední ruské výrobce letadel a vrtulníků.

Kreml mezitím dál ukazuje světu, že si z opatření nic nedělá. Včera úspěšně otestoval novou mezikontinentální raketu a do čela komise pro přezbrojení armády se postavil sám prezident. „Ukrajinská krize, kterou stvořili a stále podněcují naši někteří západní partneři, slouží ke vzkříšení západní vojenské aliance,“ vzkázal Vladimir Putin. 

Nahrávám video
Výměna zajatců se komplikuje
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 7 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...