Výměna Savčenkové na obzoru? Dva Rusové odsouzeni, Putin s Porošenkem na lince

Ukrajinský soud shledal vinnými dva ruské vojáky, kteří byli obviněni z podněcování terorismu. Ve vězení mají strávit 14 let. O mužích zajatých v Donbasu se hovoří v souvislosti s možnou výměnou za ukrajinskou letkyni Naďu Savčenkovou. Tu nedávno poslal ruský soud na 22 let za mříže. V podvečer probírali osud všech zmíněných také ukrajinský prezident Petro Porošenko s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Detaily telefonátu ale Kreml neprozradil.

Seržant Alexandr Alexandrov a kapitán Jevgenij Jerofejev jsou podle Kyjeva příslušníky třetí brigády speciálních sil ruské vojenské rozvědky GRU dislokovaných v povolžském městě Togliatti.

Pouzí dobrovolníci, tvrdí Moskva

Zadrženi byli loni v květnu nedaleko města Ščasťa v Luhanské oblasti během průzkumné akce, při níž padl ukrajinský voják. Jeden z Rusů utrpěl průstřel ramene, druhý zranění na noze.

Separatisté tvrdili, že jde o policisty, Rusko zase, že oba vojáci byli z aktivní služby propuštěni a v Donbasu působili jako dobrovolníci. 

Zadržený ruský voják Jevgenij Jerofejev
Zdroj: Gleb Garanich/Reuters

Po odsouzení dvojice Rusů zřejmě vzrostla naděje na jejich výměnu za ukrajinskou pilotku Savčenkovou, která má strávit 22 let v ruském vězení. Podle rozsudku je vinna spoluúčastí na vraždě dvou ruských novinářů na východě Ukrajiny. Savčenková to odmítá.

Podle advokáta Marka Fejgina je přitom rozhodnuta držet hladovku až do vyhlášení rozsudku nad Alexandrovem a Jerofejevem. „Nadija zatím hladoví. Čeká na vyhlášení rozsudku a v závislosti na výsledku se sama rozhodne, jak bude dál postupovat,“ řekl před vynesením verdiktu Fejgin. Advokáti a příbuzní prý přesvědčují Ukrajinku, aby hladovku ukončila, ona ale „dělá jen to, co uzná sama za vhodné,“ řekl obhájce.

Zda slib o ukončení hladovky dodrží, není zatím jasné. Oba ruští vojáci mají lhůtu 30 dnů na odvolání, podle ruské agentury TASS odvolání „na 90 procent“ podají.

Protest za propuštění Savčenkové v Kyjevě
Zdroj: Gleb Garanich/Reuters

Její osud má teď v rukou sám šéf Kremlu Putin. „Podle mých neoficiálních informací je tu jediná možnost – (zadržení Rusové) musí být vyměněni pouze za Naďu, dokud je naživu. Jsou tam i další kandidáti na případnou výměnu, jako (režisér) Oleg Sencov. Vypadá to, že Rusko tyto podmínky přijalo,“ uvedl o víkendu advokát Savčenkové Ilja Novikov.

Kreml v pondělní zprávě o telefonátu Putina s Porošenkem potvrdil, že oba prezidenti kromě osudu Savčenkové jednali i o Alexandrovovi a Jerofejevovi. Žádné další podrobnosti ale zpráva ruské prezidentské kanceláře neobsahuje.

Pilotka dlouhodobě drží hladovku – v pondělí kromě potravy přestala přijímat i tekutiny. Podle jejího obhájce Nikolaje Polozova by nemusela převoz do ruského vězení přežít.

Savčenkovou chce dostat na svobodu Kyjev, ale i Západ, podporu jí vyjádřila i česká diplomacie a za její propuštění demonstrují lidé po celém světě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...